Rezavý kříž, uschlá růže. O místo tragédie v Budínce se nikdo nestará

Na mohutném kříži, který na louce Budínka u Dobronína připomíná tragédii ze druhé poloviny května 1945, se podepisuje zub času i nedostatečná údržba. Památku na zavražděné Němce sžírá rez, kolem roste vyšší tráva a plevel.

Fotogalerie4

Mohutný kříž, který připomíná vraždu Němců, je sžíraný rzí. | foto: Jaroslav Paclík, MAFRA

Kříž na Budínce stojí od léta 2011. Vytvořil jej Milan Litavský, tehdejší obyvatel Dobronína. Památník upozorňuje na to, že po válce bylo na louce zabito nejméně třináct místních obyvatel německé národnosti. Pachateli byli podle svědectví pamětníků příslušníci takzvaných revolučních gard.

„Památník stojí zčásti na půdě státu a zčásti na soukromém pozemku. Jestli mám správné informace a vycházím-li i z toho, co jsem tam naposledy viděl, tak se o to dílo nikdo nestará,“ poznamenal starosta Dobronína Ivan Sehnal.

Obec nebyla iniciátorem výstavby kříže a zastupitelstvo se stavbou nezabývá.

MF DNES se pokoušela telefonicky či prostřednictvím sociálních sítí kontaktovat autora pomníku Milana Litavského. V uplynulých dnech se to však nezdařilo.

„Vím, že se snažil ten kříž předat německé straně, oni to ale nechtěli,“ uvedl Jiří Vybíhal, který je se zástupci Jihlavského jazykového ostrova v kontaktu.

Poválečné násilí na Budínce

• Na louce Budínka u Dobronína na Jihlavsku byla 19. května 1945 zabita skupina nejméně třinácti mužů německé národnosti. Podle některých zpráv lidé Němce po skončení války ubili lopatami a rýči. Antropologové to však nepotvrdili. Pachatelé byli podle svědků z řad místních revolučních gard.
• Johann Niebler, kterému po válce zabili strýce, si jako dvanáctiletý chlapec zapamatoval místo, kde se v květnu 1945 objevila na louce Budínka čerstvě navršená hlína. Místo vypadalo jako čerstvý hrob. Zakreslil jej do mapy, kterou až v roce 2009 poslal do Čech.
• Policisté případ prověřili, nalezli dva poválečné hromadné hroby u Dobronína. Z vraždy ale nikoho neobvinili. „Nepodařilo se zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání,“ sdělil na podzim 2013 policejní komisař Michal Laška.
• Oběti jsou od září 2012 řádně pochovány na jihlavském hřbitově.

O druhé světové válce v regionu publikoval v minulosti několik knih. Také pomohl Němcům vyřídit přesun ostatků z Budínky na jihlavský ústřední hřbitov.

„S tím jsou spokojení. Pomník je tam udržovaný,“ dodal Vybíhal. O aktuální situaci kolem dobronínského kříže nemá informace, na místě byl naposledy asi před rokem.

Hledají se mladí sekáči trávy

Německou spisovatelku Hermu Kennelovou, která o případu z louky Budínka napsala ve své knize Bergersdorf, současný stav památníku netěší.

„V Jihlavě se pravděpodobně nenajde nikdo, kdo by se za kříž cítil zodpovědný. Hezké by bylo, kdyby se v Dobroníně objevila skupinka aktivních mladých obyvatel, kteří by mohli okolo pomníku posekat trávu,“ naznačila.

Doplnila, že mladí lidé by mohli k událostem spojeným s loukou Budínka přistupovat nepředpojatě. „Jsou obvykle otevřenější než ti starší, nenesou také v mysli vzpomínky na traumatické události z minulosti,“ podotkla Kennelová.

Německá strana předpokládala, že se o kříž stará jeho autor Milan Litavský.

Odsunutí Němci dorazí na průvod i přípitek

Po válce odsunutí jihlavští Němci se pravidelně schází od roku 1950, letos poprvé se akce Heimattage uskuteční v Jihlavě.

„Přijede zhruba 300 bývalých Jihlavanů, jejich potomků či příbuzných,“ uvedl za sdružení Jihlavský jazykový ostrov Jörg Gerspach.

Program začne v pátek 24. června o půl páté odpoledne vernisáží výstavy snázvem Nikdy zcela neodešli, která bude k vidění na radnici. Poté vyjde do ulic havířský průvod.

V dalších dnech jsou naplánované například vzpomínkové akce uhromadného hrobu na jihlavském hřbitově nebo v místě, kde stávala synagoga. Uskuteční se i bohoslužba pod širým nebem u kostelíku na Jánském kopečku.

„Celá akce Heimattage je o vyrovnání se s minulostí. Myslím si, že s ní nejsme jako město vypořádaní. Ani já osobně nejsem,“ připustil náměstek jihlavského primátora Milan Kolář. Jeho strýc byl po válce odsunut.

„Na jedné straně cítím tlak těch, kteří říkají, proč vlastně takovou akci děláme nějakým Němcům. A na druhé straně ve mně pořád je to, že jsme je vyhnali a nevypořádali. Po 71 letech po válce bychom si to měli vyřešit. Třeba tím, že si společně symbolicky připijeme,“ doplnil.

„Za stav stavby odpovídá její vlastník. A údržba pietního místa jde úplně mimo nás,“ dodala Martina Pavlasová z odboru výstavby na polenské radnici.

Němci přijedou na Vysočinu

Ke konci června by měly na Vysočinu dorazit přibližně tři stovky Němců na takzvané Heimattage. Hlavní část programu se bude odehrávat v Jihlavě, akce se ale uskuteční i v Rančířově či Stonařově. Přístup tamních lidí i radnic vůči původnímu německému obyvatelstvu je vstřícnější než v Dobroníně.

Na hřbitově ve Stonařově bude 23. června odhalena deska, která připomene existenci masových hrobů. Leží v nich německé oběti z internačního tábora a pochodu smrti.

„Je mezi nimi například bratr mé manželky Hellmuth Wehrmann, který podle vyprávění přišel o život při pochodu smrti z lágru ve Stonařově do Fratres,“ uvedl Jörg Gerspach, zástupce sdružení Jihlavský jazykový ostrov. Wehrmannovi tehdy byly tři roky. Údajně byl silně podvyživený a trpěl úplavicí.

Někteří z účastníků akce Heimattage mají v plánu také návštěvu Dobronína. Mezi ně se řadí Johann Niebler, jenž před lety poskytl policii mapu hromadného hrobu Němců na Budínce. Na této louce krátce po konci druhé světové války zahynul jeho strýc Franz.