„Pokud se pacient dostane do Kardiocentra Nemocnice Jihlava včas, šance se pohybuje kolem 94 procent,“ říká Zdeněk Klimsa, primář kardiologického oddělení jihlavské nemocnice.
Úspěšná léčba infarktu však s sebou přináší jeden nepříznivý fenomén. Zatímco počet pacientů s akutním srdečním infarktem se za posledních pět let nemění, vzrůstá počet nemocných s diagnózou chronické srdeční selhání.
„Ten nárůst je jednoznačný. V důsledku kvalitní léčby infarktu myokardu se pacienti dožívají vyššího věku, a tak dospívají až do tohoto stadia,“ vysvětluje Klimsa.
Významným mezníkem v léčbě srdečních onemocnění v regionu bylo otevření jihlavského Kardiocentra Vysočina v roce 2007. Do té doby byli pacienti s akutním infarktem převáženi do nemocnic v sousedních krajích.
Na specializovaném pracovišti se provádí intervenční a invazivní kardiologie. Například rozšíření zúžených věnčitých tepen pomocí balonku (angioplastika) zavedeného nejčastěji přes stehenní tepnu.
Od letoška v Jihlavě dokáží vyléčit i poruchy srdečního rytmu
Rok od zahájení provozu jihlavského kardiocentra úmrtnost na infarkt podle údajů Kraje Vysočina poklesla přibližně čtyřikrát.
V současné době zde dělají ročně kolem 2 400 invazivních zobrazení věnčitých tepen. „Z tohoto počtu se dělá angioplastika u 1 100 pacientů, u akutního infarktu myokardu se počet těchto výkonů pohybuje kolem 250 za rok,“ vypočítává primář Klimsa.
V letošním roce jihlavská kardiologie zahájila léčbu poruch srdečního rytmu. Až dosud museli pacienti s těmito potížemi cestovat za lékaři mimo region (více čtěte zde).
„Zjednodušeně řečeno: zavedeme cévky přes tříslo do srdce, nalezneme místo, které je za arytmii zodpovědné, a ošetříme ho,“ vysvětlil postup kardiolog Martin Eisenberger a doplnil, že tímto způsobem se léčí poruchy rytmu včetně té nejčastější - fibrilace síní. Na pracovišti už také začali s implantací speciálních kardiostimulátorů.
V diagnostice lékaři jihlavské kardiologie využívají také magnetickou rezonanci a od února tohoto roku rovněž zobrazovací metodu na nejnovějším přístroji PET-CT. Ten dokáže odhalit infekční zánět srdce.
Z léků je podle primáře Klimsy velkým pokrokem používání nových léků proti srážlivosti krve NOAC.
