Nahlížet do muzea mohou zvídaví kolemjdoucí ve dne i za tmy, místnosti jsou totiž od soumraku do svítání nasvícené. Personál muzea masopustními „výdejními okénky“ navázal na jejich vánoční a tříkrálovou obdobu, jež měla velký úspěch.
A co bezplatná expozice návštěvníkům představuje? „V prvním okně laufr, vedoucí masopustního průvodu, žádá hospodyni o vstup do chalupy. Zatímco malá dívenka ujídá ze sladkých, slaných i tekutých dobrot připravených pro maškary, vtrhla do světnice rozdováděná kobyla a dovedně smlouvající žid,“ popsala Kamila Dvořáková z muzea.
Ve druhém okně už lze pozorovat průvod dalších tradičních maškar. Nechybí v něm například medvěd, co si měl vždy zatančit s každou ženou, či modrý a červený turek v uniformě.
„Pro poválečný Žďár byl typický i blahobytně vyhlížející král Brkoslav, smrt, čert, cikánka, baba s nůší a také starobylá maska zvaná Slaměný, která se měla válet s přihlížejícími,“ přiblížila Dvořáková.
Dalšími maskami bývali třeba strakáči, muzikanti s basou, vodník, dráb, ras, řezník, kovář, kominík, myslivec, dragoun či husar. „Postava Masopusta u nás chybí záměrně, neboť se na Moravě většinou nevyskytovala,“ dodala Dvořáková.
Lidé, kteří se chtějí o tradici dozvědět víc, mohou zavítat i na facebookový profil muzea, kde jsou pravidelně zveřejňovány tematické příspěvky. K tématu masopustu se chystá také podcast.
