„Narazil jsem na knížku o československých letcích za první světové války a uvědomil si, že ač má Havlíčkův Brod bohatou leteckou historii, moc se o ní neví. Z Brodu pocházel jeden z prvních a úspěšných vojenských pilotů Leo Nádherný,“ líčí vznik myšlenky sochař.
V tu dobu se ve vícero případech zabýval tvorbou českého lva z kamene. A rozhodl se, že poslední, který mu zbyl, bude součástí neobvyklého pomníku – nejen kvůli shodě se jménem letce.
Památník by měl být více než tři metry vysoký. Tvořit ho bude pilíř, na jehož vrcholu bude rozevřená kniha. Z ní by jakoby měl vystupovat vyřezaný heraldický lev. Součástí pilíře by měla být i autentická vrtule letadla. Celý monument bude ze žuly, vážit má přes tři a půl tuny.
„Umístěn by měl být do volného prostoru po levé straně hlavní příjezdové cesty od Humpolecké ulice, nedaleko přistávací dráhy,“ líčí autor. „Snad nikoho nenapadne kolem něj udělat nějaký parčík,“ dodává se smíchem.
Na pomník přispěje i město
Na přípravě památníku Dvořák úzce spolupracuje s havlíčkobrodským aeroklubem. Ten na nákup materiálu vyhlásil sbírku a otevřel transparentní účet. Ke konci dubna na něm bylo téměř 85 tisíc korun. Vybrat je potřeba necelých 200 tisíc. Padesát tisíc korun na účtu brzy přibude od havlíčkobrodské radnice. Příspěvek schválili zastupitelé.
„Bereme to jako vzdání holdu brodskému letišti i jeho historii. Navíc Radomír Dvořák je jako umělec velice známý, je místní, ale v Brodě jeho výraznou plastiku zatím nemáme,“ obhajoval nakonec jednomyslné schválení příspěvku starosta Zbyněk Stejskal.
„V minulosti jsme každoročně jako město věnovali padesát tisíc korun jako příspěvek na pořízení uměleckého díla na veřejné prostranství. To se časem vytratilo. Proto jsem rád, že zde nyní takový návrh je,“ souhlasil s příspěvkem předseda kulturního výboru Jan Schwarz.
Suma necelých 200 tisíc korun je pouze za pořízení a hrubé zpracování materiálu. Veškerou další práci odvede Dvořák zcela zdarma. „Žiju v ulici Pod Letištěm. K letišti tu mám velmi blízko. Chtěl jsem aeroklubu věnovat dárek a trochu i rozšířit místní povědomí o letišti a jeho historii,“ vzkázal sochař.
Čistý, ale s místem na jména slavných
Dílo by chtěl Radomír Dvořák odhalit v září. Pomník umělec aeroklubu věnuje čistý a nepopsaný. Ovšem nápisy na něm budou nejspíš rychle přibývat, vytesána by na něj měla být jména nejlepších a nejproslulejších brodských pilotů.
Jako první bude právě již zmíněný Leo Nádherný. Ten se ve městě narodil roku 1870, ale na už gymnázium chodil v Praze. Vystudoval tehdejší armádní školy a během první světové války velel dělostřelecké brigádě. Až ve svých 46 letech zamířil k nově vznikajícím letcům. Velel leteckým rotám na italské frontě, účastnil se i bombardování Benátek.
Mezi slavnými piloty uvedenými na pomníku určitě nebude chybět ani Karel Kuttlewascher. Slavný český stíhač, letecké eso britského královského letectva z období druhé světové války, se narodil v brodské místní části Svatý Kříž roku 1916. S dvaceti sestřely patřil k vůbec nejlepším válečným pilotům.
Za druhé světové války proslul i Imrich Gablech, který po návratu z Anglie jeden čas brodskému letišti velel.
A zcela jistě se dostane i na civilní piloty. Mezi nimi třeba na Tomáše Holendu, prvního polistopadového starostu Brodu, který se jako junior stal mistrem republiky v letecké akrobacii a dodnes patří k nejaktivnějším členům aeroklubu. V letecké akrobacii se na celoevropské úrovni prosadili třeba i Jan Adamec, v plachtění Pavel Loužecký.
Jeden z nejstarších aeroklubů
Plná zajímavostí je i samotná historie létání v Havlíčkově Brodě. Zdejší aeroklub založený v roce 1935 patří k nejstarším u nás. Na vůbec první kluzák, který klub pořídil, se složili lidé ve sbírce. Hned první let ale skončil pádem. Nezraněný pilot sedl na motorku a rychle ujel pryč. U letadel ho nikdo víc neviděl.
To ještě bývalo letiště nad Rozkoší. Ke dnešní Humpolecké ulici se přestěhovalo roku 1937. Sloužilo i jako letiště armádní. Za války však bylo i s vybavením a letadly zabráno německou luftwaffe. Armádě sloužilo i za dob komunismu, do počátku devadesátých let jako vrtulníková základna.
Hodně si lidé slibovali od zřízení letecké záchranné služby v roce 1992. Tehdy ještě pod hlavičkou armády a se sídlem na brodském letišti. Jenže už o rok později došlo k přehodnocení filozofie záchranné služby. Ta se stala civilní službou. Armáda z Brodu definitivně odešla a letiště zcela připadlo aeroklubu.
Tomu se v roce 2011 povedl husarský kousek. Jako prvnímu na Vysočině se před dvanácti roky podařilo povýšit havlíčkobrodské letiště na jediné mezinárodní letiště v kraji, které je schopno přijímat i lety ze zemí mimo schengenský prostor. S trochou nadsázky je tak možné tvrdit, že brodské travnaté letiště je schopné odbavit i přijímat lety z celého světa.
