Příkladů z minulosti je hned několik. Když se stal třeba náměstkem hejtmana Libor Joukl, do jeho domácí Přibyslavi se opravily příjezdové silnice. Jakmile se radním stal Zdeněk Chlád z Ledče nad Sázavou, utichly snahy tohoto mikroregionu od odtržení od Vysočiny. Někdejší radní Alena Štěrbová se zasloužila o přesun střední zemědělské školy z Havlíčkova Brodu do svého Humpolce.
Na začátku minulého volebního období hned tři z devíti krajských radních byli z Havlíčkova Brodu. Může to být náhoda, že to zrovna tak vyšlo, ale během posledních čtyř let se Brod dočkal nové budovy krajské knihovny, kraj se podílel na rozšíření světelné křižovatky u hotelu Slunce i na vytvoření jednosměrného dopravního režimu v centru města.
A kdyby se obyvatelé místní části Perknov nestavěli tak výrazně proti, vybudována mohla být i nová silnice z Ledečské na Masarykovu ulici, která mohla suplovat severozápadní obchvat města.
Havlíčkův Brod je však nyní městem, které po posledních krajských volbách a sestavení nové krajské koalice nejvíce ztratilo. Z Brodu totiž není ani jeden nový radní. Ba co víc, z celého Havlíčkobrodska se radním stal pouze starosta Světlé nad Sázavou Jan Tourek.
„Domnívám se, že obce, které v radě kraje v minulosti neměly své zástupce, to nikterak nepocítily. A věřím, že to nepocítí ani v budoucnu. Ve zmíněných investičních akcích to bylo především město, kdo je prosadil a také z velké části financoval,“ konstatoval havlíčkobrodský starosta Jan Tecl (ODS).
Výsadní postavení nyní může mít Telč
Naopak výrazně si nyní může polepšit Telč. Ačkoliv má jen něco přes pět tisíc obyvatel, právě zde mají bydliště dva z devíti nových radních. Jedním z nich je telčský starosta a radní Roman Fabeš (STAN), druhým pak náměstkyně hejtmana Hana Hajnová (Piráti).
Kde bydlí noví členové Rady Kraje Vysočina
|
„Je to otázka prestiže pro město. Ale že jsme dva členové rady z Telče, už roli nehraje. Krajský radní má sloužit pro celý kraj, ne pro své bydliště. Budu se snažit, aby vůbec nebylo poznat, odkud jsem,“ vyjádřila se Hajnová.
V podobném duchu mluví i Fabeš. „Nelze zvýhodňovat místo, z něhož pocházíte, kraj se musí řešit komplexně,“ konstatuje. „Možná to spíš může být naopak. Když jsme z Telče dva, může být na naše město víc vidět,“ směje se Fabeš.
Telč má však na Vysočině v určitých věcech výsadní postavení už od počátku vzniku kraje. Je jednou z památek UNESCO a největším turistickým lákadlem. A své postavení si vypracovala podle některých mimo jiné i díky bývalému hejtmanu a starostovi Telče Miloši Vystrčilovi.
Když už jsme u hejtmana, tím novým je nyní Vítězslav Schrek (ODS). Díky němu se po dlouhých šestnácti letech prvního muže kraje dočkalo krajské město Jihlava. Před ním byl z Jihlavy jen vůbec první hejtman Vysočiny František Dohnal.
Jihlava by měla vyniknout, tvrdí hejtman i primátorka
A právě na to, že Jihlava dlouho neměla ve vedení kraje adekvátní zastoupení, před volbami mnozí poukazovali. „Jihlava si zcela jistě zaslouží jihlavského hejtmana,“ kvituje primátorka Karolína Koubová. „Je to záruka, že Jihlava nebude upozaďována a víc vynikne mezi pěti bývalými okresními městy, s nimiž se často musela prát,“ prozrazuje.
Trend - směr jihSložení krajské rady dle bydliště radních je zajímavé ještě z jednoho pohledu: nejužší vedení Vysočiny se výrazně posouvá na jih. Pokud rozdělíme kraj dálnicí D1 na pomyslný sever a jih, zjistíme, že ze severu jsou pouze dva radní. Z jihu jich je hned sedm. Oproti minulému volebnímu období, kdy byl poměr 5:4 ve prospěch jihu (stav hned po volbách; po výměně Martina Kukly za Josefa Pavlíka (oba ANO) v polovině období se poměr změnil na 6:3 - pozn. red.), je to mnohem výraznější nepoměr. |
Sama by si přála, aby ze Schrekovy pozice a ze zvýšení počtu jihlavských krajských zastupitelů vzešlo její město silnější. „Jak silné je krajské město, tak silný pak může být i kraj samotný,“ tvrdí primátorka.
V podobném duchu odpovídá také sám Vítězslav Schrek. „Nechci dělat rozdíly mezi svým bydlištěm a zbytkem Vysočiny. Ale Jihlava prostě je krajské město a v určitých oblastech je ho třeba posílit. A já za to budu intervenovat,“ říká hejtman.
Oba společně s primátorkou zmínili hlavně dvě oblasti, v níž hodlají razit trumpovské heslo „Jihlava first“. Půjde o dopravu a o Horácký zimní stadion.
„Jihlava musí být největší dopravní centrum kraje, tudíž prosazujeme, aby zde vznikl dopravní terminál a vedla sem vysokorychlostní trať. Zároveň by za krajským městem měl jít každý zásadní úřad, sportovní či logistické centrum nebo vysoká škola,“ prohlásil hejtman.
Rovnost, pravidla, nikoho neprotežovat
To další radní jsou mnohem opatrnější. Nová funkce může například starostovi Světlé nad Sázavou Janu Tourkovi (KDU-ČSL) pomoci s vyjednáním toužebně očekávaného druhého mostu přes řeku, který by odvedl dopravu z centra města.
„Abych byl upřímný, zatím jsem o tom neměl čas nějak uvažovat. Spíš se snažím zorientovat v sociální problematice, kterou mám na starost. Jsem ale od přírody rovnostářský, chtěl bych být radním pro celou Vysočinu, a ne jen pro Světelsko,“ podotýká Tourek.
Své město či mikroregion nehodlá více prosazovat ani náměstek hejtmana a dlouholetý starosta Pacova Lukáš Vlček.
„Jsem zastáncem pravidel a neprotežování nikoho. Praktikoval jsem to v Pacově ve vztahu k organizacím a spolkům a budu to prosazovat i v Radě Kraje Vysočina,“ nechal se slyšet.
Svůj domácí region zná každý nejlépe
Na vylepšení pozice svého regionu naopak myslí Karel Janoušek (ODS) z Police na Třebíčsku. Šestadvacet let v obci na nejjižnějším cípu Vysočiny kousek od Vranovské přehrady dělá starostu a dobře ví, o jak zapomenutý kout se jedná.
„Velice výrazně se zde projevovalo, že jsme na okraji Vysočiny. Dokonce se psalo, že už jsme mimo ni. Nacházíme se na pomezí tří krajů (Vysočina, Jihomoravský, Jihočeský – pozn. red.) a viděli jsme, že Vysočina se k tomu okraji chovala ze všech nejhůř,“ poznamenal.
Chtěl by se proto zasloužit o zlepšení dopravního spojení Jemnicka a Moravskobudějovicka, přilákat touží i nové lékaře. „Není možné, aby odtud jezdili rodiče s dětmi za pediatrem 60 kilometrů daleko,“ podotýká. „Svůj region znám daleko lépe než kolegové z Jihlavy od stolu, v jeho problematice se lépe orientuji,“ obhajuje své postoje Janoušek.
A hejtman s ním souhlasí. „Je to logické. K upřednostňování svého bydliště jednotlivými radními může docházet ne snad proto, že by pro své město chtěli něco víc oproti ostatním, ale proto, že jeho problematiku dobře znají a vědí, co zde lidé potřebují,“ naznal Schrek.
