Studenti Ústavu architektury Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně měli v rámci svého semináře analyzovat několik problémů Jihlavy a navrhnout jejich řešení.
„Po domluvě se zástupci města Jihlavy byly vytipovány tři problematické lokality, kterými se studenti v letním semestru zabývali. Šlo o okolí Dělnického domu, okolí Domu kultury a spojení sídliště Březinky s městem. Není to ale žádná ateliérová práce,“ pronesl vedoucí práce Adam Guzdek, odborný asistent Ateliéru obnovy památek Ústavu architektury Fakulty stavební VUT Brno.
Jeho studenti vzali práci z gruntu. Po prostudování materiálů totiž zjistili, že jedním z největších problémů Jihlavy je doprava. „A zjistilo se, že tento problém vytváří právě ty, které po nás chtěla Jihlava řešit. To jsou tři vstupy do městské památkové zóny,“ dodal Guzdek.
Zakopat Hradební po zem? Vizionářské, ovšem nepravděpodobné
Studenti pak v seminární práci přišli na řadu překvapivých a revolučních nápadů. Například naznali, že čtyřproudá Hradební ulice, která se vine kolem jihozápadní části středověkých hradeb, je překážkou pro chodce. Není pro ně příjemná při vstupu do města. Proto navrhli, že by se mohla zakopat pod zem. Tím by vznikla zklidněná ulice určená pouze pro MHD a zelený prostor navazující na hradby.
„Je to velmi vizionářské a samozřejmě velmi nepravděpodobné řešení,“ uvědomuje si Guzdek.
Velkou pozornost však vzbudilo jejich řešení problému, jak se pěší mají dostat z největšího sídliště Březinky do centra města. V současné chvíli musí chodci zdlouhavě sejít jeden kopec do údolí říčky Jihlávky a odtud stoupat dalším příkrým svahem do historického jádra.
I proto se v minulosti už častokrát mluvilo o tom, že by údolí lesoparku Heulos mohla překlenout lávka. Studenti však přišli s dalším futuristickým řešením. Lanovkou, která by pasažéry převezla z jednoho konce na druhý za pouhou minutu.
„Lanovka řeší řadu problémů, na které jsme naráželi u lávky, takže v tuto chvíli je lákavé se této myšlence dále věnovat. Realizovatelnost by byla závislá na investičních i provozních nákladech, konzultaci s památkáři a propočtu výhodnosti pro obyvatele Březinek, a tedy její využitelnosti,“ pronesla architektka Tereza Kafková z magistrátního odboru rozvoje města.
Pěkná atrakce, ale ne pro běžné užívání, tvrdí náměstek primátora
Podle náměstka primátora Radka Popelky však cestování v zavěšené kabince s největší pravděpodobností nemá v Jihlavě příliš budoucnost.
„Komunikace mezi sídlištěm a centrem Jihlavy by měla být volně přístupná. A lanovka nemůže jezdit, když fouká vítr, což se na Vysočině někdy stává. Byla by to dobrá turistická atrakce, ale ne pro běžné užívání,“ myslí si Popelka.
Lanovka přes Heulos se tak s největší pravděpodobností zařadí do řady idejí, jak Jihlavu oživit, které ale nikdy nedošly k realizaci. To byl například orloj v hodinové věži bývalého jezuitského kláštera na Masarykově náměstí nebo znovuvybudování rozhledny na Šacberku.
Přesto podle Popelky nápady studentů neskončí pouze někde v šuplíku. „Nápady jsou tam cenné, i když to nejsou věci určené přímo k realizaci. Budou fungovat jako inspirace možných řešení. Třeba prostor před Dělnickým domem budeme v brzké době řešit. A to, co nám studenti představili, je rozumný základ, na němž se dá stavět,“ tvrdí náměstek.
„Stejně jako další studentské práce jsou pro nás i tyto podkladem k diskusi, další informací o území, která se může v budoucnu promítnout například do zadání projektové dokumentace na kteroukoli z řešených lokalit,“ přidává svůj pohled na věc také architektka Kafková.
