Proti budování hlubinného úložiště jaderného odpadu v lokalitě Hrádek protestovali koncem dubna i lidé v Dolní Cerekvi. I zde se obávali poškození vodních zdrojů.

Proti budování hlubinného úložiště jaderného odpadu v lokalitě Hrádek protestovali koncem dubna i lidé v Dolní Cerekvi. I zde se obávali poškození vodních zdrojů. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Obce na Hrádku odmítají úložiště kvůli vodě, stavbu budou blokovat

  • 7
Nesouhlasíme se stavbou hlubinného úložiště radioaktivního odpadu, nebudeme se na jeho stavbě jakkoli podílet a veškeré snahy státu budeme blokovat. Takový vzkaz poslali zastupitelé Rohozné na Jihlavsku státním úřadům. Obec leží v lokalitě Hrádek, která je mezi vytipovanými pro budování úložiště.

Co rozhodnutí zastupitelů v Rohozné znamená? „Například to, že když bude chtít stát vykoupit pozemek pro cestu, obec ji neprodá,“ zmínila starostka Štěpánka Šteflová. Ke stejnému postupu vyzvala občany a majitele nemovitostí v obci.

Pro hlasovalo sedm z osmi přítomných zastupitelů, jeden se zdržel, devátý chyběl.

Lokalita (Čertův) Hrádek se dotýká šesti obcí a je jednou z celkových devíti vytipovaných míst, kde stát v budoucnu zvažuje stavbu hlubinného úložiště. Zatím je však státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) pouze ve fázi geologických průzkumů.

V tomto týdnu budou o stejném usnesení jednat zastupitelé v sousedním Hojkově a také v Milíčově. Podle advokáta Luboše Klimenta, který obce z lokality Hrádek zastupuje, budou svoje sousedy následovat Dolní Cerekev, Nový Rychnov a Cejle.

„Proč umisťovat úložiště tam, kde je voda pro tolik obyvatel?“

Svůj odpor v obcích vysvětlují tím, že by záměr státu mohl ohrozit okolní zdroje pitné vody a jde proti duchu ústavy.

„Chceme ochránit povrchové zdroje pitné vody. Máme obavy z případné budoucí kontaminace národního zdroje pitné vody,“ reagovala na pondělním jednání starostka Šteflová.

Starostové z Hrádku už před měsícem požádali stát o vyřazení z vytipované devítky právě s odůvodněním, že záměr může ohrozit vodu, která se dostává do hubenovské přehrady, odkud bere vodu například Jihlava, a také Švihova (Želivky), který zásobuje Prahu a další oblasti.

„Proč umisťovat úložiště někam, kde je voda pro tolik obyvatel,“ divil se jeden ze zastupitelů Rohozné.

Kromě zastupitelů na jednání přišli jen tři občané obce, kde žije přes 400 lidí.

Narušení vodních zdrojů nehrozí, ujišťuje obyvatele SÚRAO

Státní organizace SÚRAO svůj postoj vysvětlilo obcím v dopise. S vedením vesnic se minulý týden sešel ředitel SÚRAO Jan Prachař.

„Chápeme obavy obcí z plánovaných geologických výzkumných a průzkumných činností. Ale mohu všechny ujistit, že vše proběhne zcela podle platných zákonů a narušení vodních zdrojů nehrozí,“ uvedl Prachař.

SÚRAO veřejné prohlášení obcí z Hrádku odmítá. Podle jeho vyjádření je hydrogeologická stavba všech lokalit pečlivě sledována a hodnocena. Případné vlivy na povrchové i podzemní vody jsou jedním ze zásadních kritérií, která se budou posuzovat při hodnocení všech lokalit v roce 2020.

Proti úložišti v lokalitě Hrádek protestovali koncem dubna lidé v Dolní Cerekvi:

27. dubna 2019