Tři hodiny spolu na téma úložiště jaderného odpadu diskutovali zástupci veřejnosti, ekologických aktivistů, odborníků a představitelů státní Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) v Jihlavě.
V gotickém sále jihlavské radnice se debaty u kulatého stolu zúčastnilo asi sto lidí. Zaznělo na ní mimo jiné, že harmonogram výběru finální lokality pro stavbu úložiště i jeho budování se může o řadu let posunout.
Ředitel SÚRAO Jan Prachař podotkl, že i přes úvahy o možné změně harmonogramu pokračují přípravy podle toho stávajícího.
„Naše kroky vychází ze zákona a z platné státní energetické koncepce, podle které by se mělo hlubinné úložiště budovat od roku 2050 a do provozu být spuštěno v roce 2065. V roce 2025 budeme mít vybránu finální lokalitu, v příštím roce zúžíme počet zvažovaných lokalit z devíti na čtyři,“ řekl Prachař.
Přítomný expert Radek Trtílek z Ústavu jaderného výzkum Řež (ÚJV) nicméně naznačil, že mezi odborníky se o změně harmonogramu vede neformální diskuse.
„Pravděpodobně stávající harmonogram dalších kroků výběru lokalit, řekněme o tři roky, prodloužíme. Vidíme, že jsme se sami dostali do pasti, protože jedna věc je udělat výzkumné práce, a druhá věc je ty práce vyhodnotit, projednat a obhájit. Na druhou stranu nás netlačí provozně technická potřeba bezprostředně úložiště začít stavět. Možná by uvedení do provozu stačilo až v roce 2080,“ naznačil Trtílek z ÚJV, jenž pro SÚRAO připravuje data pro hodnocení dlouhodobé bezpečnosti úložiště.
Území je stabilní geologicky, ale nestabilní sociologicky
Starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák nastolil téma možného budování nové přehrady u Batelova. To by mohlo podle odpůrců úložiště být v rozporu s úvahami státu budovat nedaleko odtud protichůdně přijímanou stavbu úložiště.
Kde by mohlo úložiště býtStát místo pro stavbu úložiště radioaktivních odpadů vybírá z devíti lokalit, z nichž čtyři jsou na území Vysočiny:
|
„Naše dotčené obce kontaktovalo Povodí Moravy a ministerstva životního prostředí a zemědělství, zda bychom byli ochotni pomoci se zásobováním státu pitnou vodou a kvůli možné stavbě přehrady se uskrovnit, omezit rozvoj svých území. Týká se to obcí Batelov, Dolní Cerekev a Rohozná,“ pověděl Dvořák.
Zástupce jihlavského magistrátu Vít Zeman kritizoval, že přítomní odborníci nemluvili o sociálních a ekonomických dopadech stavby úložiště na Jihlavsko.
„Toto území je sice geologicky stabilní, což je asi vhodné pro stavbu úložiště, ale je silně nestabilní z hlediska sociologie a sociálních jevů. Došlo tady k odsunům Němců, k ničení elit za normalizace, k nárůstu počtu vojáků a k jejich dalšímu odsunu. V těchto obcích a městech je velmi těžké vybudovat pocit patriotismu a identity,“ řekl Zeman.
