Obce původně chtěly odeslat dopis v tomto smyslu na Správu úložišť radioaktivního odpadu (SÚRAO), ale nakonec se dohodly na přímém jednání s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem.
Jaroměřicko, konkrétně zdejší lokalita nazvaná Na Skalním, je jednou z aktuálně uvažovaných devíti oblastí, z nichž stát nyní vybírá místo pro umístění hlubinného úložiště jaderného odpadu. Dotčené obce s úložištěm v této oblasti zpravidla nesouhlasí.
Jedním z ohnisek konfliktu v případě Jaroměřic nyní je, že záměry státu na budování úložiště nejsou v souladu s územní studií pro tuto oblast, jejímž tvůrcem je krajský úřad.
Konkrétně se jedná o plánovanou trasu obchvatu Jaroměřic nad Rokytnou, s nímž ve svých studiích - podle stávajícího mínění obcí z ekoregionu Rokytná - nejsou ve shodě studie vypracované SÚRAO.
„Na mapách od SÚRAO jsou zakreslené i komunikační trasy železnice a silnice a tím se to dostává do konfliktu, protože tyto mapy s naším obchvatem nepočítají,“ pověděl starosta Jaroměřic nad Rokytnou Karel Müller.
Podle něj je tento stav výrazem chaotičnosti v přípravách státu na vybudování hlubinného úložiště.
„Považujeme za vhodné, aby SÚRAO v rámci transparentnosti jednání s veřejností také jednalo se samosprávami na vyšších úrovních, než jsme my, tedy malé obce. Tedy aby jednal v našem případě také s Třebíčí a Moravskými Budějovicemi a samozřejmě i s Krajem Vysočina,“ řekl Müller.
Obce z Jaroměřicka nyní sdílí dojem, že kraj ve věci úložiště nezastává žádný čitelný názor. To v podstatě potvrdil i Pavel Pacal, náměstek hejtmana pro oblast regionálního rozvoje.
„Hledání lokality pro úložiště je záležitost a kompetence státu. Stát by ale měl různé alternativy debatovat s krajem a vysvětlovat je. Já ale nemám pocit, že by ta komunikace fungovala, abychom znali strategii státu a měli k ní dostatek informací,“ pravil Pacal.
V krajských mapách obchvat je, v mapách SÚRAO nikoliv
Příkladem tohoto váznutí komunikace je podle něj právě případ plánovaného jaroměřického obchvatu, který ve strategických mapách kraje je zakreslen, ale ve strategických mapách státu se nenachází.
„Kdyby se stát chtěl pustit do nějaké aktivity v tomto směru, tak se musí podívat do územního plánu kraje a tam zjistí, jestli to je, nebo není v konfliktu,“ podotkl Pacal.
Původně obce z Jaroměřicka chtěly odeslat dopis na SÚRAO s výtkou proti zmíněnému nesouladu strategií. „Pak nás ale napadlo, že by to mohlo být státem vnímáno jako naše podbízení se, že vlastně s úložištěm v naší lokalitě souhlasíme, takže počkáme přímo na jednání s ministrem, zřejmě po letních prázdninách,“ řekl Müller.
V současnosti stát zvažuje pro úložiště celkem devět lokalit, z nich se čtyři nacházejí v kraji Vysočina: Hrádek (oblast Nový Rychnov, Rohozná), Horka (oblast Budišov, Oslavička), Kraví hora (jihovýchodně od Dolní Rožínky) a výše zmíněná jaroměřická lokalita Na Skalním.
Oblast Na Skalním severovýchodně od Jaroměřic je přibližně vymezena obcemi Boňov, Myslibořice, Ostašov a Dolní Vilémovice. Je to území o rozloze bezmála 28 kilometrů čtverečních.
Místní chtějí Dukovany dostavět, ale úložiště umístit jinde
Lidé z oblasti Jaroměřicka jsou názorově rozpolceni: často si přejí, aby stát dostavěl pátý blok jaderné elektrárny Dukovany, protože elektrárna je klíčovým zaměstnavatelem Třebíčska, ale současně aby stát změnil svůj postup, jak se vyrovnat s ukládáním radioaktivního odpadu, a našel jiné řešení než hlubinné úložiště.
„Jsme pro dostavbu Dukovan, pro uložení odpadu je však třeba hledat jiné způsoby než jeho trvalé zabetonování do podzemí. Stát by měl hledat způsob, jak palivo uložit tak, aby se v budoucnu dalo opět vyjmout, přepracovat a využít do nových typů reaktorů. A my chceme vědět, jaký je k tomuto problému postoj kraje, protože na Vysočině jsou čtyři lokality na úložiště, ale postoj kraje neznáme: jeho postoj je tedy asi neutrální,“ míní Pavel Denemarek, místostarosta Dolních Vilémovic, které jsou stejně jako Jaroměřice členem svazku obce Rokytná.
Protest proti hlubinnému úložišti Na Skalním v dubnu 2018:
21. dubna 2018 |
