Lidé se obávají především vlivu na životního prostředí a ohrožení vodních zdrojů. „Je chyba, že se nehledá jiná možnost jak odpad uložit. Nikdo neví co to v zemi udělá. Neumíme tady postavit ani dobrou dálnici, natož takovouto stavbu,“ nesouhlasí s hlubinným úložištěm Eva Sovová z Dolní Cerekve a stejný názor zastávají i další lidé, kteří se sobotního happeningu zúčastnili.
„Bojíme se o vodu. Máme strach, že nám ji vrty odvedou. Jsme rozhodně proti úložišti,“ říká například Václav Cimler.
Tématem byla voda
A právě voda byla i tématem happeningu. Herci z divadelní společnosti ukázali, jaká by mohla být budoucnost v případě, kdyby se na Hrádku hlubinné úložiště postavilo.
Obecním rozhlasem zní píseň Modlitba za vodu a hlasatelka připomíná, že na náves přijel prodejce s kvalitní pitnou vodou. „Jeden litr za 150 korun, půl litru za 80 korun a dva decilitry za 40 korun. Příště bude litr za litr,“ vykřikuje prodejce a rozlívá tekutinu z demižonu.
Starostové šesti obcí z lokality Hrádek, pod které spadá Dolní Cerekev, Cejle, Hojkov, Milíčov, Nový Rychnov a Rohozná se nyní rozhodli, že budou proti úložišti vystupovat jednotně a společně.
Lokalita je na evropském rozvodí
Tento týden odeslali dopis ministru průmyslu a obchodu a také řediteli SÚRAO, ve kterém požadují vyřazení Hrádku z již vytipovaných lokalit. Obávají se ohrožení zdrojů pitné vody.
Argumentují tím, že se tato lokalita nachází na evropském rozvodí a je zdrojem vod, jak pro okolní obce, tak i pro město Jihlava prostřednictvím vodní nádrže Hubenov a zasahuje i do povodí vodárenského toku Želivka (Švihov), zásobující pitnou vodou nejen Prahu, ale i velkou část Středočeského kraje.
„S ohledem na to, že nelze předem do budoucna s naprostou jistotou vyloučit možnou přírodní katastrofu nebo nehodu v provozu hlubinného úložiště, tak by kontaminace lokality Hrádek radioaktivními odpady vedla v krátkodobém časovém horizontu ke znehodnocení zdrojů pitné vody nejen pro okolní obce, ale i pro město Jihlava, hlavní město Praha a velkou část Středočeského kraje,“ uvedl uvedl advokát Luboš Kliment, který zastupuje šest obcí z lokality Hrádek.
„Fakt, že se nacházíme na evropském rozvodí, má nadregionální a troufám si říct, že i nadnárodní význam a je třeba, aby to věděli i v Praze. Nejde jenom o nás - šest obcí, ale o celou republiku. Celé to není domyšlené a nejsou vytipované správné lokality,“ míní místostarostka Milíčova Kristýna Jírová.
Starostové stanovili lhůtu
Vyřazení Hrádku ze seznamu lokalit zvažovaných pro úložiště starostové požadují do 30 dnů. V případě neřešení situace a marného uplynutí 30 denní lhůty chtějí sami představit kroky k ochraně vodních zdrojů.
Podle Správy úložišť radioaktivních odpadů je hydrogeologie lokalit pečlivě sledována a případné vlivy na povrchové i podzemní vody jsou jedním ze zásadních kritérií, která se budou posuzovat při hodnocení všech lokalit v první polovině roku 2020.
„Jako technická státní organizace nyní nerozhodujeme o tom, že se bude budovat hlubinné úložiště radioaktivních odpadů. Jsme ve fázi, kdy zkoumáme geologii a vytipováváme oblasti, které by projekt hlubinného úložiště mohly hostit, když se nenajde lepší,“ uvedla mluvčí správy Lucie Steinerová.
Cílem letošního roku pro SÚRAO, je dokončit geofyzikální práce ve všech vytipovaných lokalitách. „Po jejich vyhodnocení budeme moci zodpovědně přistoupit ke zúžení počtu lokalit,“ dodala mluvčí.
Nyní je oblastní zájmu devět lokalit na území republiky, které se dotýkají 53 obcí. Z toho na Vysočině jde o lokality čtyři. Kromě Hrádku to je ještě Kraví Hora, Horka a Na Skalním. Stavba úložiště by měla začít až v roce 2050, se spuštěním provozu se počítá v roce 2065.
