- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Při vší úctě...pan Steiner ten blábol o původním příjmení Seyss-Inquarta stále opakuje, ale nemá pravdu. Stačí zapátrat v archívech a na matrikách. Nemusel by šířit něco, co není pravda.
Já jsem to jméno Zajtich našel v jednom dokumentu, nechci tvrdit, že to je nějak doložené. Ale foneticky to s tím Seysem dost souhlasí, chodil do stejné školy v Jihlavě, jako moje maminka a ta říkala, že ve škole měl přezdívku "šajsinfarkt".
Přejmenování prý obstaral už jeho tatínek, také nacionalista. Takže sám Seyss-Inquardt zřejmě už o přejmenování žádat nemusel. Toho Inquardta prý převzali po strýčkovi, líbilo se jim.
Pocházeli ze Stonařova, paralelní společnosti vznikly mosaikou čistě německých a čistě českých obcí kolem Jihlavy. Radikalizace začíná zřejmě příchodem mnoha Čechů na přelomu století, kolem 1900, kteří zvolna měnili národnostní poměry v Jihlavě, původně velmi katolickém bavorském městě. To se projevovalo i v původně svému okolí uzavřených německých obcích v okolí. Kolem r. 1200 prý do Jihlavy přišlo mnoho horníků z oblasti Dolních Bavor, jako odborníci na kutání stříbra. S nimi pak i jiné profese, které tam našly obživu. Takže dolnobavorský dialekt v Jihlavě přežíval přes 700 roků v původní formě. Ale industrializace přivedla do Jihlavy davy dělnictva a techniků z celého Rakouska- Uherska.
Po vyhnání Němců dostala Jihlava dáreček z bývalých maďarských zemí, Horní Uhry a Munkács (Mukačevo),čili Zakarpatské Rusi- Romy jako nové obyvatelstvo. Jejich velký podíl je dodnes na obyvatelstvu města znát.