O víkendu 21. a 22. prosince tu tak připomenou sváteční dny, které trvaly od Štědrého večera až do Tří králů.
Hosté se mohou těšit na vytopenou a slavnostně nazdobenou světnici, dobová výzdoba čeká i v černé kuchyni či ve světnici. Kromě obytných místností nabízí statek prohlídku hospodářské části s chlévem, špejcharem a stodolou.
Selské muzeum leží v malé vesničce mezi Havlíčkovým Brodem a Světlou nad Sázavou. Zobrazuje život lidí od konce třicetileté války až do roku 1848.
"Hlavním svátkům předcházela postní doba adventní. Ta sloužila k uklidnění ducha a těla po pracovně náročných dnech zemědělského roku," vysvětlil průvodce na Michalově statku Jindřich Holub.
Jak slavil selský lid VánoceZájemci o historii, kteří chtějí nahlédnout pod pokličku starých zvyků, budou mít tu možnost o předvánočním víkendu v době od 10 do 17 hodin na Michalově statku. Některé obyčeje v sobotu předvede folklorní soubor Škubánek ze Světlé nad Sázavou, jeho členové také zahrají a zazpívají vánoční koledy.  |
V zimě byla práce méně úmorná, protože lidé nedělali na polích, ale spíše v hospodářských staveních. Zlomovým dnem, kdy docházelo k přesunu "pod střechu", byl podle Holuba svátek sv. Martina.
"Tehdy sedláci zpravidla ukončovali pastvu dobytka a slavily se takzvané osypky či sypání. Jednalo se o slavnostní výplatu tehdejších obecních zaměstnanců, kterými byli třeba obecní pastýř, slouha nebo kovář. Za svou službu dostávali sypané obilí," přiblížil historickou podobu třináctého platu průvodce.
Klid pro přírodu i pro lidi
Přestože se našim předkům tvrdá práce v podobě výmlatu obilí, výroby došků nebo strouhání šindelů nevyhnula ani v zimě, našli si za dlouhých zimních večerů čas i na různé kratochvíle.
"Především dny okolo Vánoc a konce roku byly vyplněny starobylými a dnes už mnohdy zapomenutými obyčeji, které měly pro sedláky velký význam. Věřili totiž, že jim díky nim dá pánbůh bohatou úrodu a zdraví. Měly také usnadnit mladému dědici gruntu správný výběr budoucího partnera," přiblížil průvodce.
Se zimou přicházel i konec hospodářského roku. Zemědělci se tak scházeli při večerních sousedských besedách a hodnotili uplynulý rok, z něj potom usuzovali, jaký bude ten příští.
"Bylo to zkrátka poklidné období zaslouženého odpočinku jak pro lidi, tak pro přírodu. Selské pojetí Vánoc bylo jakousi směsicí křesťanských, pohanských a zemědělských zvyklostí," dodal Holub.
To se podle něj nezamlouvalo církevní ani světské moci. Část šlechty o Vánocích s opovržením hovořila jako o časech lenošení selského lidu. "Ale selský lid se na toto období velmi těšil," doplnil průvodce.
