Podle psycholožky Jany Klomínkové byla oběma dcerám dobrým vzorem pracovitosti, poctivosti, střízlivého zacházení s penězi i toho, jak se vyrovnat s rodinnou tragédií. Obě dcery její příklad ovšem zpracovaly podle svého. Sylva, osobnost méně dobrodružné nátury, více praktická a tíhnoucí k jistotám, se s matčiným vzorem ztotožnila. Impulzivnější Kateřinu ovšem děsila stereotypnost a pod heslem: „Ale já chci od života víc, a když mám tu možnost, tak jí využiji,“ se zařídila podle svého. „V tuto chvíli nejde vůbec o hodnocení, které rozhodnutí bylo lepší, zodpovědnější nebo neuváženější, či o to, která ze sester měla pravdu,“ říká psycholožka. „Na prvním místě jde o jejich schopnost nést zodpovědnost za svou životní strategii.“
