Po výrazném nárůstu obliby sportu v roce 2022 se hodnoty vrátily na úroveň z roku 2021, kdy v Česku a ve světě vládla pandemie koronaviru. Vyplývá to z nového průzkumu MultiSport Index. Mezi nejčastější bariéry, které Čechům brání v tom vést zdravý životní styl, patří nedostatek času, vůle a finanční náročnost s tím spojená.
Oproti roku 2019 právě finanční náročnost vadí dvojnásobku Čechů. „Nedostatek času a vůle jsou dvě spojené nádoby, velkou roli v tom hraje také motivace i vliv našeho okolí. To, že stále více Čechů od sportu upouští kvůli vysokým nákladům, je ale alarmující problém, na který se musíme v rámci přístupu ke sportu zaměřit,“ vysvětluje Miroslav Rech, šéf společnosti MultiSport.
V porovnání s minulým měřením klesla také frekvence sportování. Zatímco v roce 2022 sportovalo v průměru alespoň jednou měsíčně 87 procent Čechů, v uplynulém roce si čas na sport jednou za měsíc našlo pouze 6 z 10.
„Negativní trend je patrný zejména u těch, kteří se nepovažují za sportovce. U nich frekvence výrazně poklesla a značná část se přesunula do kategorie těch, kteří nesportují vůbec,“ vysvětluje Stanislav Radocha ze společnosti NMS Market Research, která průzkum prováděla.
Současně tři čtvrtiny Čechů stráví pohybem alespoň hodinu za týden. Přes čtvrtinu aktivních Čechů sportu věnuje dokonce 6 a více hodin týdně. Podobná část pak mezi čtyřmi a pěti hodinami.
Metabolický věk dětí je i osmdesát let. Lidé se chodí měřit častěji |
U Čechů vede turistika
„Sportu se přestávají věnovat ti, kteří se nepovažují za sportovce – dvě třetiny ani ne jednou za měsíc, polovina ani hodinu týdně. Právě tato část populace si zaslouží největší pozornost a motivaci. O to víc, že není v žádném případě okrajová, bavíme se tady o polovině všech Čechů,“ doplňuje Radocha.
Průzkum se zaměřil také na nejoblíbenější sporty Čechů. V nich opět jednoznačně vede turistika. Na procházky a výšlapy do hor se vydává polovina z těch lidí, kteří sportují alespoň jednou měsíčně. Své postavení meziročně potvrdila také cyklistika, na kolo vyráží přes čtvrtinu Čechů. 44 procent cyklistů zároveň na kolo sedne minimálně dvakrát týdně.
Oblíbené je také plavání a běh. Téměř čtvrtina aktivních Čechů si v rámci své sportovní aktivity chodí zaplavat a pětina zaběhat.
Polovina Čechů podle průzkumu také preferuje sportovat o samotě. Ať už proto, že si možná nejsou jistí technikou cvičení, mají pochybnosti o své rychlosti při běhu, nebo si chtějí pročistit hlavu. Z třetiny, která „parťáky“ při sportu vyhledává, sportují tři pětiny s přáteli a pětina se svým partnerem.
Podle dat Eurobarometru z roku 2022 je největší motivací obyvatel Česka – stejně jako u ostatních Evropanů – zlepšení vlastního zdraví. „Považujeme to za dobré znamení ke změně společenského paradigmatu vnímání pohybu z volnočasové aktivity na nedílnou součást péče o zdraví nejen vlastní, ale i své rodiny,“ sděluje Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness.
Další nejvíce uvedenou motivací k pohybu v České republice je zlepšení fyzické kondice a zábava, která je významně více zastoupena ve srovnání se zbytkem Evropy. Z překážek k pohybu dominuje nedostatek času, motivace a zájmu a také špatný zdravotní stav.
Karta Multisport zdraží. Sportoviště se bojí, že lidé přestanou chodit cvičit |
Zákon o sportu
Za největší překážky na straně těch, kteří poskytují nějaké pohybové aktivity, tedy různých sportovišť, tělocvičen, fitness center či zdravotních center, jsou podle Havrdové považovány změny v zákoníku práce směrem k DPP a DPČ nebo zastropování zaměstnaneckých benefitů.
„Pro sportovní prostředí je také velmi důležitý připravovaný zákon o sportu, který může řadu otázek pozitivně i negativně ovlivnit,“ konstatuje Havrdová. Ten nyní s posvěcením vlády připravuje pracovní skupina deseti koaličních poslanců. Novelu plánují předložit do konce června, a to nejprve koaličním špičkám, teprve poté ho pustí do legislativního řízení.
„Nový zákon o sportu je jedním z důležitých kroků, které by měly vést ke stabilizaci a předvídatelnosti financování a fungování sportu v Česku,“ uvedl dříve pro Hospodářské noviny premiér Petr Fiala (ODS).
Věnujete se nějakému sportu alespoň jednou týdně?
Podle poslankyně a členky výboru pro sport Michaely Šebelové (STAN) by se stát měl soustředit především na podporu pohybu u nejmladší generace. „Vycházíme z premisy, že sport a pohybové aktivity jsou nedílnou součástí péče o fyzické a duševní zdraví jedince, základem jeho rozvoje po tělesné, mentální i sociální stránce, nezbytným předpokladem dlouhodobě udržitelné kondice a zejména vysoké kvality života. Tyto aspekty by se měly v zákoně objevit,“ informuje poslankyně.
Sport není ani podle Šebelové pro politiky prioritou, zaměřit by se měli mimo jiné méně na výkon a více na sociální stránku věci. „Ne každý chce sportovat, protože chce být nejlepší, ale protože si při sportu najde kamarády,“ míní Šebelová. Stát by se podle ní měl zasadit také o větší podporu pro menší kluby, kde sportují hlavně děti.
Líbily by se jí také „happy hours“ na veřejných sportovištích pro seniory. „Málo seniorů se vydá do fitness centra, přitom posilování je pro ně velmi důležité,“ sděluje poslankyně.
Opoziční poslanec Patrik Nacher (ANO) je k chystanému zákonu skeptický, podle něj nic sám o sobě nevyřeší a lidé se více hýbat nezačnou. „Už mě štve, jak se politici chytají každého problému a snaží se ho řešit nějakou novelou,“ říká Nacher.
Výkonnostní sport, který má zákon primárně řešit, je podle Nachera s tím amatérským úzce propojen. Příkladem bylo třeba nedávné mistrovství světa v hokeji, kde Češi získali zlaté medaile.
„Každý teď obdivuje Pastrňáka a bude chtít dát své dítě na hokej. Tatínci obecně, když vodí své syny na nějaký sport, tak k němu často začnou mít blízko. Sami pak třeba začnou sportovat. Investice do sportu se také dlouhodobě vrací ve zdravotnictví, kdy ti, co se hýbou, nezatěžují tolik zdravotní systém,“ poukazuje Nacher.
