Přestože obecně přijímáme předpoklad, že pohyb je vlastně jedním ze základních stavebních kamenů při celoživotním budování lidského zdraví, jsou v životě období, pro které je pohybová aktivnost ještě důležitější než v jiných životních etapách. Tou první je samozřejmě dětství, ve kterém se vyvíjí struktura a funkce všech našich orgánových soustav. Lidské tělo (a nejen to) reaguje svým růstem a rozvojem funkcí na podmínky, kterým ho vystavujeme. Funguje velmi efektivně. Pokud nemusí, tak vše probíhá ve velmi úsporném režimu. Tzn. zjednodušeně bychom mohli říct, že pokud v dětském a dorostovém období nedojte k přiměřené pohybové zátěži, vyvíjející se soustavy nejsou nuceny zvyšovat svou kapacitu na maximální úroveň a bohužel v dospělosti již nelze po ukončení vývoje některé parametry „dohnat“.
„Světová zdravotnická organizace uvádí, že neuvěřitelných 81 % dospívajících na celém světě je považováno za nedostatečně aktivní, což je pesimistická vyhlídka pro jejich růst, vývoj v prvních, formativních letech života a tím následně celkové zdravotní negativní důsledky“, říká vedoucí katedry fyzioterapie na FTVS UK, PhDr. Tereza Nováková, Ph.D.
Rizikem je snížená kapacita našeho těla pro zátěž na celý život. Můžeme si to představit jako nižší výkonnost srdce, plic, svalů ale třeba i pevnost kostí. Závažné jsou zejména ty změny, které zvyšují rizika onemocnění, která označujeme jako civilizační - cukrovka, obezita, onemocnění srdce. A ta se bohužel často projeví i dříve než v seniorském věku.
Chcete kvalitnější život? Hýbejme se
Životní etapou, ve které pohyb může jednoznačně přinést zvýšenou kvalitu života, je starší dospělost 😊. Ideální by samozřejmě bylo, abychom v přechodu do seniorského období pouze nepřestali s celoživotně provozovanými sportovními a pohybovými aktivitami, ale život přináší různé situace a je třeba říct, že bez ohledu na věk není nikdy pozdě začít s cvičebním programem, který je jediným způsobem, jak zvrátit úbytek svalové hmoty způsobený stárnutím. Fyzicky neaktivní lidé ztrácejí každých deset let po třicítce 3 až 5 % svalové hmoty. Je třeba si uvědomit, že tento úbytek bude mít ve svém důsledku výrazný vliv na naše veškeré další denní aktivity. Svalová síla a koordinace svalové práce nám zvyšuje přímo soběstačnost a rozšiřuje spektrum činností, které můžeme vykonávat např. bez rizika úrazu nebo pádu. Je to vlastně způsob aktivního stárnutí, při kterém udržujeme náskok před samotným procesem stárnutí a zůstáváme aktivní, a to jak po fyzické, tak po psychické stránce co nejdéle.
Pohybem proti Alzheimerově demenci
Vlastně bychom mohli doporučit, aby si senior našel nové aktivity, které mu přinášejí radost (je jedno, zda se bude jednat o lekce tance, pilates nebo cvičení v posilovně). Právě pravidelnost a nutnost reagovat na nové podněty a požadavky na provedení pohybové aktivity v rámci lekce nebo instrukce trenéra je jedním z nejlepších „cvičení“ pro samotný mozek a jeho komplexní funkci. Z toho důvodu jsou řazeny veškeré pohybové aktivity vysoko na žebříčku způsobů prevence tak závažných onemocnění jako je Alzheimerova demence. „Tyto souvislosti si plně uvědomujeme, proto jsme rozšířili nabídku studiových lekcí na 150 týdně, aby si pohodlně vybrala i naše věkově starší klientela“, říká Petra Tyrpeklová, manažerka fitness a wellness Balance Clubu Brumlovka.
Pohyb není jenom cvičení
Pohybová aktivita nutně neznamená jenom „cvičení“. Starší dospělí by měli v rámci své týdenní pohybové aktivity provádět pestrou vícesložkovou pohybovou aktivitu, která klade důraz na funkční trénink rovnováhy a síly se střední nebo vyšší intenzitou, a to 3 nebo více dní v týdnu. Kromě tradičních aktivit (chůze, plavání nebo skupinové cvičení) je velmi důležitý u seniorů i silový trénink. Při cvičení s odporem je vždy třeba dbát na správné provedení a vědět, že by vám silový trénink nikdy neměl způsobovat bolest. Je proto vhodné, aby byl nastaven po konzultaci s lékařem a ve spolupráci s fitness trenérem nebo fyzioterapeutem. Výsledky studií z posledních let potvrdily právě výrazný pozitivní vliv silového tréninku na zpomalení úbytku svalové hmoty, snížení rizika kardiovaskulárních chorob, cukrovky, pádů, stresu nebo depresí ale dokonce i zlepšení kognitivních funkcí, pokud se přidá k aerobnímu cvičení.
Pohyb jako prevence …
V neposlední řadě musíme předpokládat, že nás ve vyšším věku potká nějaká zdravotní komplikace a určitě se nám bude lépe zvládat jakákoliv nemoc, pokud Vás zastihne v dobré fyzické kondici! Vědecké studie ukazují, že i v průběhu léčby závažných onemocnění jako je například chemoterapie nebo radioterapie se bude schopnost pacienta tyto situace zvládnout zvyšovat, pokud dokáže zachovat v jejím průběhu přiměřenou pohybovou aktivitu.
TO DO list
- Začněte co nejdříve, neodkládejte na příští pondělí či začátek dalšího měsíce!
- Vyberte si pohybovou aktivitu, která Vás bude bavit, ale nechte si poradit, jak nejlépe jí provozovat!
- Nezapomeňte i na silový trénink a cvičení vyšší intenzity!
- Pravidelnost je klíč k pozitivním výsledkům: cvičte alespoň 3x týdně (nebo nezůstaňte nikdy 3 dny bez cvičení)!
Autorka textu: PhDr. Tereza Nováková, Ph.D.
