Nová situace
Američtí odborníci prováděli v uplynulých letech dlouholetou studii, která měla ukázat, jak porod působí po psychické stránce na oba partnery. Zkoumali přibližně pět tisíc párů a zjistili, že čtrnáct procent žen a deset procent mužů trpí po porodu dítěte vážnější formou postnatální deprese a u celých osmdesáti procent žen a více než padesáti procent mužů dochází v prvních dnech po porodu k prudkým výkyvům nálady nebo k mírnější depresi. Do té doby se soudilo, že postnatální depresi vyvolávají převážně hormonální změny, které probíhají během šestinedělí v těle ženy, a že tudíž muži poporodní depresí trpět nemohou. „Kvůli tomuto předpokladu se otcové nikdy nestali středem zájmu výzkumu poporodních depresí,“ tvrdí američtí autoři. „Kdyby se jejich pocity po porodu zkoumali, přišlo by se už mnohem dříve na skutečnost, že i muži trpí depresemi po porodu. Hormonální změny nejsou jediné příčiny, které je vyvolávají. Deprese po porodu způsobuje rovněž nová situace, se kterou se partneři musí vyrovnávat. Každý z nás zvládá změny jinak a na někoho může změna životního rytmu, kterou narození dítěte přináší, působit velmi negativně.“
Rodičovské blues
Psychologové rozlišují tři hlavní typy poporodních depresí. V anglosaských zemích se mluví o takzvaném „maternity blues“ neboli mateřském blues, které by se dalo nově označit spíše jako blues rodičovské. Trvá krátce a samo odeznívá po několika dnech, maximálně po dvou týdnech. Dalším typem je podstatně závažnější poporodní deprese a posledním poporodní psychóza (někdy také nazývaná jako laktační psychóza), což je vážné psychotické onemocnění ohrožující život matky i dítěte. Mezi hlavní příznaky rodičovského blues patří kolísání nálady, zvýšená přecitlivělost, úzkostnost, podrážděnost, pocity strachu a neschopnost vnímat lásku k novorozenci, z čehož pramení sebeobviňování. Mohou také nastat problémy se spánkem a chutí k jídlu. Příznaky rodičovského blues se objevují obvykle třetí až čtvrtý den po porodu, vrcholí mezi pátým až sedmým dnem a vymizet by měly do dvanáctého dne.
Příznaky trvající déle než čtrnáct dnů mohou znamenat riziko rozvoje vážnější poporodní deprese. Poporodní deprese se u mužů i žen projevují obdobně – prudké změny v náladách se zhoršují, rodiče mají pocit, že na dítě nestačí, že ho nemají rádi tak, jak by měli, přehnaně se o něj strachují a to v nich vyvolává další a další pocity úzkosti a beznaděje, které vedou k vleklým depresím a ty se s každým dalším dnem prohlubují. Kolísání nálady je charakterizováno stavy euforie, které se střídají s úzkostí, smutkem, napětím nebo podrážděností. Zatímco ženy u poporodních depresí trpí strachem ze samoty, muži samotu častěji vyhledávají, protože je dráždí pláč dítěte a u vážnějších případů i jeho pouhá přítomnost. Jsou si vědomi, že jako otcové i manželé selhávají a to má za následek zhoršení jejich psychického stavu. Poporodní deprese trvá několik týdnů až několik měsíců a neléčená může vyvolávat panické ataky, provází ji zvýšená únava, vyčerpanost, pocity nejistoty a ztráta sebevědomí. Deprese má samozřejmě obrovský vliv i na vztah mezi partnery, kteří se odcizují. Jestliže trpí poporodní depresí muž, je situace ještě o něco horší protože je pro okolí nepochopitelná. Americký lékař J. K. Wagner tvrdí, že muži své poporodní deprese skrývají a stydí se za to, že nejsou svým partnerkám oporou.
