Dva druhy špehování
Vážně slídí úplně všichni? Svým způsobem ano, ale jen do jisté míry. Kdykoli se přihlásíte na Facebook, vlastně jdete slídit v soukromí svých známých. Všichni jsme od přírody tak trochu voyeuři. Srovnáváme se s druhými, inspirujeme se jimi, zjišťujeme, co je u nich nového. Když máte starosti nebo je váš život moc chaotický, stačí proniknout do cizího života a hned se cítíte trochu líp. Je to podobný únik od reality, jako když si pustíte film nebo přečtete knihu. Až na to, že pronikáte do soukromí skutečných lidí. Existuje dvojí slídění. V prvním případě sháníte neškodnou nebo dokonce prospěšnou informaci (třeba vlezete kamarádce do zásuvky, abyste pro jejího partnera, který ji chce požádat o ruku, zjistila velikost jejího prstýnku). Spousta slídilů ale doufá, že objeví spíš negativní nebo senzační informace (třeba že přítelkyně nemá zase tak úžasný vztah s partnerem, jak tvrdí, anebo že šéfka není tak sebejistá, jak vypadá), díky kterým se sami začnou cítit líp. „Potřeba slídit v soukromí druhých vychází z touhy po kontrole,“ vysvětluje terapeutka Martina Frintová z pražské poradny Santea.
„Potřebuji vědět, co druhý dělá, s kým je v kontaktu, co si myslí. Takto se často chovají lidé, kteří mají nízké sebevědomí, nevěří si.“ Někteří lidé si vyberou jen jednu osobu, v jejímž soukromí slídí. Většinou jde o člověka, kterého považují za svůj idol, vzhlížejí k němu. Bývají to jedinci, kteří pochybují o vlastních názorech a rozhodnutích, a proto jsou závislí na názorech svých blízkých. „Vycházejí z přesvědčení, které obvykle vzniká už v dětství: ,Názor druhého je lepší a hodnotnější než ten můj.‘ Proto potřebuji o druhém vědět maximum, abych mohl být co nejvíce jako on. To mi dává pocit bezpečí, orientace ve světě.“ Motivem slídění v soukromí partnera, ale i kamarádek může být také žárlivost.
„Motiv je však stejný, touha po kontrole. Chci uhlídat druhého, protože nevěřím své vlastní hodnotě. Pochybuji, jestli jsem pro partnera dostatečně dobrá, a bojím se, že mě vymění za někoho lepšího,“ vysvětluje Frintová. I Simona o sobě vždycky pochybovala. „V dětství jsem se bála, že nebudu mít žádné kamarády. A často jsem se divila, proč se kamarádka chce bavit zrovna se mnou, že jí připadám zajímavá.“ Pokud máte přítelkyni, která si zvedá sebevědomí sháněním důvěrných informací o ostatních, pomozte jí zvýšit si sebevědomí. „Můžete ji podporovat a dodávat jí jistotu tím, že třeba pochválíte její názor,“ radí psychoterapeutka.
„Ukazujte jí, že její je dobrý, i když se liší od ostatních.“ Hlavní krok ke zvýšení sebevědomí ale musí každý udělat sám. Vyplatí se přečíst si svépomocnou příručku, jako je třeba Nedostatečný pocit vlastní hodnoty (vydal Portál), nebo vyzkoušet seminář o osobním rozvoji (seberozvijeni.cz), anebo přímo psychoterapii. A určitě nic nezkazíte, když budete kamarádce opakovat, že ji máte ráda takovou, jaká je.
