Moje teta je z generace, která biojídlo neřeší a řídí se spíš prvním dojmem a taky cenou. Nedávno jsme spolu vešly do obchodu s biopotravinami, kde jsem si kupovala biomrkev. Zděšeně přihlížela: „Taková ošklivá mrňavá mrkev, je celá od hlíny, ježíšikriste, a ta cena, ona je ještě dvakrát dražší než v obchoďáku...“ Jistě, krásná velká pravidelná rajčata, jedno jak druhé, se vzhledově také nemůžou rovnat těm nepravidelným „zrůdkám“ z řecké vesnice, která jídáváme na dovolené, ale ta chuť – řecké rajče i přes divoký baculatý vzhled je opravdu RAJČE, nikoli mrtvá hmota.
Něco podobného ostatně známe všichni. V lednu vám v supermarketu do oka padnou pěkně vypadající, leč ve skutečnosti polozralé jahody z Maroka. Přihodíte do košíku ještě igeliťák hrozna z Jihoafrické republiky a pár naleštěných jablek, co by člověk neudělal pro své děti a nakonec i pro sebe – vitaminy přece musí být. Když z přinesených výstavních kousků doma ukuchtíte ovocný salát, většinou nerozeznáte podle chuti ani podle zápachu, co je jahoda a co víno – všechno ovoce má univerzální nijakou chuť.
Podobně je na tom supermarketová zelenina, která se sice tváří honosně, ale chuťově je spíš vodnatá a mdlá, protože bývá rychlená a „vyhnaná“ růstovými hormony a pesticidy nebo dlouho převážená v chladicích boxech. Nejinak tomu může být i s ostatními průmyslově vyráběnými potravinami, které často chutnají jaksi „naředěně“. Není proto divu, že si čím dál víc lidí oblíbilo biopotraviny, přestože jsou jejich ceny vyšší než ceny jídla ze supermarketů. Nové evropské průzkumy ukázaly, že nejtypičtějším spotřebitelem organických potravin je matka s vysokoškolským diplomem.
Co to jsou biopotraviny a proč si připlatit
Biopotraviny jsou veškeré potraviny, které byly vyrobeny z produktů kontrolovaného ekologického zemědělství. To vychází z faktu, že naše zdraví přímo souvisí s kvalitou potravin, které jíme, a bere maximální ohled na životní prostředí a místní ekosystémy.
Během pěstování biozeleniny je například zakázáno používat umělá hnojiva, postřiky a karcinogenní pesticidy, ekofarmáři spoléhají spíš na zdravou úrodnou půdu a smíšené kultury plodin. Zvířata na ekofarmách jsou chována bez rutinního podávání léků a antibiotik, takže dvacet slepic nacpaných v boxu na metru čtverečném bez vyhlídky, že kdy uvidí kus trávníku, jako tomu bývá v běžných chovech, zde neuvidíte.
V ekologickém zemědělství se zvířata volně pasou a mohou se chovat podle své přirozenosti. Mají pohodlně podestláno, dostatek prostoru. V ekozemědělství se nesmí používat geneticky modifikované organismy – geneticky upravovaná sója, kukuřice a jiné produkty jsou zakázané i pro krmení zvířat. Na obalu to poznáte podle nápisu GMO free. Do biopotravin se nesmí dodávat ani žádná potravinová aditiva, tzv. „éčka“.
Možná vás zajímá, jestli zelenina, kterou jste si vy nebo vaše babička vypěstovali doma na zahrádce, je „bio“. Podle zákona na papíře asi ne, ale podle přírodního zákona s největší pravděpodobností ano – pokud ovšem nepoužíváte umělá hnojiva, nemáte zahrádku u dálnice nebo chemičky a používáte vhodná osiva, tak se můžete radovat, že jste vypěstovala podobné lahůdky, jaké se dají zakoupit se zelenobílým logem biozebry.
Rozumná biozávislost
Je pravda, že biopotraviny jsou dražší než potraviny běžně produkované. Je jen na vás zvážit, do jaké míry vám záleží, co jíte. Určitě však není nutné být extremista – ve Velké Británii a v USA za poslední roky přibývá lidí, kteří jsou na biopotravinách doslova závislí (říká se jim příznačně „organic freaks“). Takový biofanatik nevezme do pusy nic, co není označené nálepkou bio-organic. Nic se nemá přehánět, ale vyzkoušejte a uvidíte – možná zařadíte některé biopotraviny jako alternativu k těm běžným.
Co jsme „vychytali“ my? Určitě se vyplatí nakupovat biomrkvičku – i když není tak hezká jako ta supermarketová, je na rozdíl od ní opravdu „mňam“. Zkuste si udělat pokus – rozkrojte obyčejnou mrkev ze supermarketu a biomrkev a porovnejte kvalitu – supermarketová mrkev bývá téměř vždy vodnatější, jakoby naředěnější, u biomrkve uvidíte krásnou „mandalu“, a bude asi kompaktnější. Stejně tak je to s jablky. Nešetřete na svých dětech a dopřejte jim biovýživy a biočaje. Velký rozdíl je i v mléce – biomléko rozhodně není bíle obarvená voda, jak tomu mnohdy bývá u toho běžného. Nevyhýbejte se ani kozím a ovčím biosýrům.
Skvělou zdravou volbou, která vám pomůže strávit i těžší či mastnější oběd, jsou i nakládané zeleninové pickles od sun foodu z Dobrušky. Sušené bioovoce má výhodu, že není sířené ani doslazované cukrem, takže do sebe nedostáváte zbytečné chemikálie. Vynikající jsou i biotěstoviny. Velký rozdíl je také v biočokoládě. Naším tipem je hořká pochoutka s 85 % kakaa od značky Rapunzel.
Když si dáte k svačině běžnou čokotyčinku plnou bílého cukru a éček, za hodinu kolabujete hladem, protože se vaše tělo nesrovnalo s dodanou cukrovou bombou. U biosladkostí se to většinou nestane, protože bývají slazeny sladovým či rýžovým sirupem, a tak méně ovlivňují kolísání hladiny cukru v krvi než výrobky z bílého cukru. Jestliže si rádi pochutnáváte na pečivu, vyzkoušejte kváskový žitný chléb z prodejen Albio, výborný je ten se slunečnicovými semínky a ovesnými vločkami.
