Ve světě, který neustále zrychluje, kde se předpokládá, že jsme neustále připraveni přepínat mezi úkoly a k dispozici 24 hodin denně a 7 dnů v týdnu, je toho mnoho, čemu se můžeme naučit od jiných kultur. Způsob, jakým se žije jinde, lze přitom poměrně snadno přijmout a použít i v srdci Evropy.
Japonský životní styl ovlivnilo buddhistické myšlení, pozitivní síla vděčnosti a také živé spojení s přírodou a blahobytem. Přestože jde o jednu z technicky nejvyspělejších zemí světa, stále se tam na mnoha místech žije podobně jako před tisíci lety.
Řada lidí stále vyznává tradiční hodnoty. Zen značí jednoduchost. Ovlivňuje japonskou architekturu, kulturu a estetiku bydlení. Základy tvoří vyvážený život v rovnováze, pořádek i láska ke krásám přírody.
Umění hlubokého odpočinku
Mnoho z nás v životě „jede“ na nejvyšší rychlost, proto je nutné pravidelně dobíjet baterky, abychom nevyčerpali zdroj vnitřní energie. Když máme příležitost zvolnit, měli bychom nechat odpočinout tělo i mysl.
Pro Japonce koupel znamená mnohem víc než jen očistu těla. Po tisíce let navštěvují onsen (horké prameny), aby našli klid a úlevu od starostí všedního dne. Slovem „onsen“ označují Japonci také tradiční japonské lázně, v nichž jsou termální prameny využívány.
Před vstupem do lázně je vždy nutné se důkladně osprchovat – voda v bazénech je považována za čistou a léčivou, a není proto žádoucí ji znečišťovat, nebo dokonce používat k mytí. Nejsou povoleny plavky ani tetování, to proto, že členové mafie bývají tetovaní, a jde o jakési bezpečnostní pravidlo.
Dobrá zpráva je, že nemusíte cestovat tisíce kilometrů do tamních lázní a můžete zkusit očistný rituál i doma. Nejdříve jde o očistu těla, kterou začněte krátkou sprchou, ujistěte se, že všechno mýdlo odplavalo, a poté se teprve naložte do vany plné horké vody.
Voda v onsenu má obvykle 42 stupňů, je tedy skutečně teplá. Během dlouhé koupele nechte všechny starosti rozpustit se ve vodě, napětí, které vás svírá, povolí samo teplem. Do vody můžete přidat koupelovou sůl a simulovat tím minerály ve vulkanických pramenech onsenu.
Pokud voda není nic pro vás, můžete zkusit pro podobně hluboké uvolnění lesní terapii shinrin-youku, která je jako koupel v zeleni. Dnešní svět vyvolává u lidí nadměrnou stimulaci a stres, v důsledku toho je lidské tělo náchylnější k onemocněním. Vědci začali studovat účinky přírody na tělo i na psychiku, na lidské zdraví a vnímání pocitu pohody.
Přišli na to, co Japonci vědí díky shinrin-youku už dávno – že když jsme obklopeni přírodou, cítíme se prostě lépe. Nyní máme k dispozici i vědecké důkazy, které potvrzují, že aktivity různých typů přírodních terapií mají vliv nejen na snížení pocit stresu, ale také na hodnoty krevního tlaku a srdeční frekvenci.
Procházky a meditativní pobyty uprostřed lesa jsou po duševní stránce očistou. Lidé se po nich cítí odpočatí, méně stresovaní i úzkostliví. Vnímají vlastní klid a oproštění se od spěchu, což také pozitivně působí na kreativitu a znovuzískání energie a elánu. Užijte si vědomě pobyty v přírodě. I krátká procházka se může stát součástí ozdravného procesu. Zastavte se a vnímejte. Osahejte, očichejte, vdechujte vše kolem, poslouchejte a dívejte se na les. Dýchejte pomalu a hluboko, ať se naladíte na frekvenci lesa.
Najděte smysl i radost
Naše štěstí závisí na způsobu, jak přemýšlíme. Hned několik japonských konceptů nás může inspirovat, abychom nepodléhali smutku a dívali se do budoucnosti s nadějí.
Jedním z nejznámějších je koncept ikigai o smyslu života. Slovo vzniklo spojením výrazu pro život ikiru a slova kai, které se dá přeložit jako „mít hodnotu“. Dohromady se tedy ikigai rovná smysl života. Hlavní myšlenkou je nalézt prolnutí čtyř základních hodnot. První z nich je „Co miluji“ a nabádá nás dělat v životě věci, které nás opravdu baví a přinášejí nám radost. Druhá z nich je popsaná výzvou „V čem jsem opravdu dobrý“, kde jsme se sebou spokojeni. Nemusíme být nejlepší, důležité je, že jsme v dané chvíli udělali všechno, co jsme mohli.
Třetí hodnota říká prakticky „Co mě uživí“ a nabádá, abychom hledali činnost, která nejenže zajistí naše každodenní potřeby, ale bude nás také bavit a budeme ji dělat co nejlépe. A poslední ukazuje směrem na společnost – „Co svět potřebuje“.
V každé činnosti můžeme najít něco důležitého pro ostatní. Ikigai je odpovědí na všechny čtyři body. Není to o pojmu, ale o pocitu, který hledáme celý život.
Další koncept wabi-sabi je pro Evropana obtížné popsat, ale slovní spojení vyjadřuje pro Japonce krásu něčeho prostého, nedokonalého a měnícího se v čase. V západní estetice hledáme dokonalost, symetrii, mládí, věčnost a velkolepost. Ve svých životech plných honby za kariérou, bohatstvím bohatstvím nebo neobvyklými zážitky často zapomínáme, v čem spočívá skutečné štěstí.
Úsměv, který nám někdo neznámý věnoval jen tak, rozkvetlé stromy na ulici, vůně bylinkového čaje ze starého šálku po babičce.
Wabi-sabi je japonská představa krásy v pomíjivosti okamžiku, souznění s přírodou a radosti z prostých, neokázalých věcí. Naše životy nebývají dokonalé, jak vídáme na internetu nebo v televizi. Stejně tak jako my nejsme dokonalí, symetričtí, s ideálními proporcemi. Wabi-sabi přirozeně obdivuje nedokonalost, asymetrii, přirozenost, pomíjivosti a pokoru
Udělejte ze svého domu svatyni
Japonci mají přírodu rádi. Přinášejí si ji i do svých domovů. V japonských domácnostech najdete zelené rostliny, jako jsou třeba bonsaje, bambus, ale také palmy, orchideje. Důležité je, aby zůstaly hezky svěží, udržované.
Doma oddělte pečlivě venkovní svět od toho vnitřního. Když přijdete z venku, přezujte se do pohodlných hřejivých pantoflů, převlékněte se do domácího oblečení a to pracovní uložte.
Drobný rituál vytvoří pauzu mezi vaší prací a životem v soukromí. V Japonsku je místo vzácnou komoditou, proto si nikdo nedovolí hromadit nepotřebné.
Čistý uklizený prostor pomáhá lépe kontrolovat vlastní život. Aby nebylo vše jen sterilní a došlo k propojení s přírodou, sázejí v Japonsku na dřevo jako základní materiál. Není třeba, aby byly všechny součásti interiéru perfektně opracované, což vyjadřuje i termín wabi-sabi.
