Narození miminka je pro oba partnery, pokud si ho přáli, jako dar z nebes. Jenže v podstatě nikdo, kdo toto štěstí zažívá poprvé, není připraven na to, co přijde pak, po porodu. Miminko už máte doma a těšíte se, jak si ho oba hezky užijete, jenže je tu hned několik „jenže“.
Dítě v prvních týdnech vyžaduje veškerou vaši pozornost, co pár hodin jej musíte nakrmit, přebalit a utišit. Pořádně se nevyspíte ani vy, a když nemáte veliký dům, ve kterém byste se s plačícím dítětem uložila přes noc, ani váš partner. Na něm zase povětšinou leží břímě zodpovědnosti za uživení celé rodiny. A to taky není žádná legrace. A tak není divu, že chodí domů nevrlý nebo třeba stále později a tráví raději čas s kamarády po hospodách – přece je pořád důvod se napít při prvním dítěti!
Možná se pak cítíte na všechno sama, s plačícím uzlíčkem si, zvlášť na začátku, pořádně nevíte rady a očekáváte od partnera více trpělivosti, něhy, pozornosti a pomoci, kterou vám zkrátka nemusí být schopen dát v takové míře, jakou byste potřebovala. I on se může cítit podobně nepříjemně. Veškerá vaše pozornost se totiž soustřeďuje na dítě a on má pocit, že je odsunut na druhou kolej.
Zvláště když po celodenní námaze nemáte chuť na nic než na spánek a on by rád alespoň teplou večeři a trochu toho milování. Váš vztah se tak snadno může dostat do krize. Poradíme vám, jak tomu zabránit.
