Soustředit se na přítomný okamžik radí řada psychologů. Ale ve skutečnosti to tak moc nefunguje. Naopak. Skoro polovinu věcí vykonávají lidé automaticky a vůbec je nevnímají.
Jsou samozřejmě takové malé zlozvyky jako kousání nehtů nebo žmoulaní vlasů. O těch se píše lépe. Ale nejde o ně. Tedy jde, ale ne zásadně. Člověk má mnohem větší tendenci propadat zvykům, o kterých se vlastně ani nemluví, přitom je opakujeme každý den. Třeba je prokázáno, že když jdete umýt záchod, automaticky vejdete do místnosti a vyčůráte se. Proto do ní přece normálně vcházíte, ne? Až čtyřicet pět procent všeho, co za den uděláte, je řízeno automaticky. Ne vždy je to špatně. Bylo by hrozné se pokaždé muset soustředit například na to, jak si připravit kávu nebo čaj.
„Spíše nás to ale mnohdy ochuzuje o zážitek. Nejde o to si čaj uvařit, ale o to si ho posléze vychutnat. A to už mnoho lidí nedokáže,“ uvádí psycholog Brad Dufrene.
Jak to ale udělat? Není to nic lehkého. Podle psychologa Stevena Sosnyho se totiž zvyky usazují v hlavě mnohem rychleji než promyšlené jednání a je velice jednoduché je zařadit do svých vzorců chování. „Nejlehčí cestou je proto nahradit jeden zvyk jiným. Není to sice vítězství, ale pokud tak budete činit pravidelně vždy po jisté době, dokážete zažité akce měnit za jiné a díky tomu tolik nepodlehnete rutině,“ vysvětluje expert.
Ke změně zvyků pomůže fantazie
Tento odborník k tomu používá metodu, kterou nazval »myslet – představit si – uvést v praxi«. Uvádí v této souvislosti příklad s cestou z práce. Mnoho lidí podle něj chodí stále stejnou trasou, přestože vědí, že druhá je zajímavější nebo hezčí, i když třeba delší. Ale jakmile vystrčí nos z budovy, přepnou se jejich receptory vnímání na automat a oni vykročí zase tím samým směrem. „Musíte se nejprve pořádně zamyslet. Proč chci tuto cestu změnit? V čem je to pro mě důležité? Z jakého důvodu je pro mě nutné to přehodnotit?“ nabádá profesionál.
Zvyk se totiž jen těžko změní bez logického základu. Tím může být třeba to, že chcete potkávat i jiné lidi, vidět místa, o jejichž kráse vám někdo něco řekl anebo se prostě chcete projít delší cestou, protože je to váš první krok ke zdravějšímu životnímu stylu.
Druhu fází jsou představy. Abyste se dostatečně motivovali prohlédněte si danou cestu na 3D google maps, zjistěte, co tam všechno může být a představujte si, jak je vám tam dobře. Tuto situaci už lidský mozek vnímá jako podnět, nikoli jen jako něco, co jím prolítne rychlostí hurikánu a zmizí. A začne na to reagovat. „To už je reálný základ toho, abyste se zarazili ve chvíli, kdy opustíte budovu zaměstnání a budete chtít vyrazit zase stejným směrem jako pokaždé,“ uvádí Sosny.
Pak už není nic lehčího než otočit se na druhou stranu a učinit svou malou (nebo i velkou) změnu. „Důležité je, aby se člověk z takové situace opravdu radoval. Pak mu to snáze vleze pod kůži. Neznamená to, že bude vždy chodit právě touto jinou cestou, ale že už v mozku bude mít zabudované tyto dvě možnosti,“ tvrdí psycholog.
Příliš zvyků značí stále chudší život
Pak je samozřejmě na vás, zda zůstanete u tohoto anebo po čase opět nabídnete mozku novou vzpruhu. Podobný model se dá aplikovat na všechny zvyky, které se vás drží jako čert kříže. Opět připomínáme, že nehovoříme v žádném případě o zlozvycích. Samozřejmě se to na ně dá použít jakbysmet, ale sami jistě víte, že pokud třeba kouříte, bude to chtít trochu více zaujetí. Ale v malých denních situacích se dá sem tam občas uhnout. A navíc je to potřebné.
„Pokud se člověk roky pohybuje ve svých zajetých mantinelech a nedokáže přes ně ani nahlédnout, nedej bože je překonat, pak se jeho život stává chudým a mozek vlastně moc nepracuje,“ vysvětluje Brad Dufrene. Proto je důležité nezapadat do zajetých kolejích víc, než je vám prospěšné. Teď má člověk víc času na sebe. Není to přesně ten okamžik, kdy se hodí vylepšit si duševní základnu pro chvíle, které nás čekají?
Zlozvyky, které nám někdy prospívají Klepy – nikdo je nemá rád. Tedy… aspoň se tak většina lidí tváří. Ale nemusíte hrát takové divadýlko. Podle vědců se totiž drbnám razantně snižuje stres. Prostě si pomlouváním jiných uleví a připadají si pak silnější a v pohodě. Tak jim to přejte. Válení se v posteli – pokud se k němu uchylujete jen o víkendu, ještě nejste lenoši. „Přes týden lidi často spí jen pět hodin denně. Musí to někde dohnat, jinak se jim zvyšuje riziko smrtelných onemocnění. Takže je to dobře,“ tvrdí studie stockholmské univerzity. Italské hádky – některé páry to tak prostě mají: kvůli každé maličkosti se musí pohádat tak, že o tom ví celá ulice. Lidé se jim posmívají nebo je litují. Ovšem pozor. Je prokázáno, že hlasité a vášnivé vyjadřování emocí zabraňuje vzniku úzkostí a depresí. Vrtění na židli – koho rodiče peskovali, že sebou při sezení šije a musí se pořád nadzvedávat? Ale dělali špatně. Dlouhé sezení narušuje krevní oběh. Houpání nohama nebo pohyby hýžděmi naopak krevní oběh zlepšují. Nehrozí vám potom tolik srdečních a cévních chorob. |
