3. Učte se kombinovat celek i detaily
Bez toho by rozhodně nemohly vzniknout například monumentální malby v Sixtinské kapli ani další geniální díla. Propojování celku i detailů je stejně důležité jako umět spojit realitu a vizi, tedy zhmotnit představy ve skutečnost.
? K čemu to je: Neklást důraz na detaily je jako stavět dům, který pak může spadnout kvůli jedné špatně položené cihle. A naopak, když se soustředíte jen na maličkosti, unikne vám celek. Vize a sny jsou zbytečné, když je nedokážete použít v realitě, a realita bez snů by znamenala svět bez objevů, které posunují lidstvo stále dál.
? Jak na to: Zkuste si uvědomit, zda se obvykle více soustřeďujete na celek či na detaily. A trénujte pak pravý opak. Máte problém vnímat detaily? Vyberte si nějakou činnost, při které musíte postupovat krůček po krůčku, například pletení či háčkování. Potřebujete se naučit vnímat celek? Pomůže vám nadhled. Zkuste vystoupat na kopec a vnímat krajinu pod vámi.
4. Dívejte se pod povrch
Říká se tomu také systemické myšlení. Tesla zdůrazňoval nutnost věnovat pozornost nejzákladnějším principům, Einstein pátral po nejhlubších strukturách vesmíru a Freud stále hledal, co se skrývá pod povrchem chování jeho pacientů.
? K čemu to je: Systemické myšlení, tedy vnímání a zařazování věcí do systému, vnímání jednotlivostí v celku a jejich vzájemného propojení se vždy vyplatí. Stejně jako jedna buňka dokáže změnit celý vesmír, i jakákoli změna na pracovišti může znamenat výrazný úspěch, ale i zánik.
? Jak na to: Naučte se systemickému pohledu třeba tak, že si uděláte seznam svých systémů (pracovní, rodinný, parta přátel…), sepíšete jejich části – členy, jejich vzájemné propojení a hierarchii. Systemické myšlení by měli ovládat všichni šéfové a na jeho základě například vybírat nové spolupracovníky. Musí přitom myslet nejen na jejich pracovní schopnosti, ale i na to, co jejich příchod udělá s týmem.
5. Neúspěch je užitečná zkušenost
Géniové mají odhodlání a schopnost držet se toho, čemu věří, i když se jim za to nedostává patřičného uznání. Pokud se jim něco nepodaří, neberou to jako definitivum, ale jako zkušenost, která jim pomůže k dalším objevům, jako informaci, na co se mají zaměřit a co zlepšit.
? K čemu to je: Všechny zásadní objevy provázel počáteční neúspěch. Pokud by to jejich tvůrci vzdali, s největší pravděpodobností bychom stále ještě žili na stromech. Ovšem nepoučit se z chyb je stejné jako rozbíjet tvrdou betonovou zeď vlastní hlavou.
? Jak na to: Je těžké zachovat si víru, když se nedaří. Pomůže trpělivost, ale také otevřenost vůči přijímání podnětů zvenčí.Na základě informací, které takto získáte, můžete vést imaginární dialog se svými oponenty. Tak najdete případné mezery ve svém projektu či si naopak potvrdíte, že míříte správným směrem. Najdete-li konkrétní důkazy podporující vaši myšlenku, upevníte si sebevědomí i víru, která je pro úspěch projektu velmi důležitá.
