Co si o mně pomyslí!
Jak už jsme psali v samém úvodu, nosit kondom v kabelce stejně jako rtěnku nebo papírové kapesníčky by mělo být pro každou ženu samozřejmostí. Ale bohužel není. A pokud ano, nastává téměř nerudovský problém – přiznat ho, nebo ne? „Pokud dojde na něžnosti a zdá se, že bychom mohli postoupit dál, začne se mi v hlavě honit ‚Mám se vytasit s kondomem?‘“ svěřuje se třicetiletá Petra.
„Hned druhá myšlenka totiž je ‚Nebude si o mně myslet, že mám každý den jiného, když mám u sebe kondomy?‘“ Přesně tohle je stigma, které může mít žena, pro kterou je samozřejmostí myslet napřed a mít ochranu u sebe. Ještě pořád totiž existují muži, kteří mají tendenci moralizovat a které by aktivní pomoc ženy nejen vyvedla z míry, ale mohla je i odradit. Obzvlášť pokud jim nejde o sex na jednu noc. Mohou si myslet, že žena, která má kondomy neustále u sebe, pravděpodobně nic jiného nedělá, než že kosí jednoho partnera za druhým. Ale ona má na věc pravděpodobně odlišný názor: není lepší použít kondom než riskovat otěhotnění nebo méně či více vážnou nemoc?
Stud na obou stranách?
Ostych. Máme ho my. Ale možná i oni. Přestože je Markovi, televiznímu producentovi, už přes třicet, ještě pořád je mu trapné kondom před ženou rozbalit a nasadit na penis. „Je to divné… a takovým zvláštním způsobem asexuální. Taky se obávám, že když vyndám kondomy, bude si o mně myslet, že jde jenom o náhodný sex.“ Sedmadvacetiletý student ekonomie Tomáš se pro změnu podivuje: „Proč kondomy? Myslím, že většina dívek v současnosti používá hormonální antikoncepci. A ty, se kterými bývám, rozhodně nepatří mezi ty pochybné, pokud už máme myslet na pohlavní nemoci.“
Jaký kondom použít?
Jaký? Experti poradit umí – ale i v tomto případě nakonec platí: poraď si sám! Je sice pěkné, že si můžeme vybrat z několika značek a poté ještě z různých druhů, ale realita je jiná. Abych mohla objektivně napsat, jak to na našem trhu s kondomy vypadá, vydala jsem se na průzkumnou výpravu. Jedno jsem věděla jistě – chci tenkou variantu. Abych měla jistotu, že bude z čeho vybírat, šla jsem do sexshopu. Zel prázdnotou – nejen pokud jde o zákazníky, ale i o zboží. Poučena z internetu jsem věděla, že se u nás prodává víc než šedesát druhů této ochrany – tolik jsem sice nečekala, ale nějaký výběr přece.
Nakonec to byla mizérie, kterou dokonala prodavačka, která vůbec netušila, co po ní žádám. Brala každou krabičku do ruky a řešila, o co kráčí. Nakonec mne poslala do drogerie se slovy, že tam mají Durexy! A proč je nemá sexshop?! Co bych navíc vzkázala výrobcům, je, že naprosto nelze přečíst drobounké písmo na krabičce, ani na návodu. Pochybuji, že si někdo do postele bere lupu… A ještě něco jsem si chtěla ověřit – jestli to s prezervativem opravdu není ono. Můžu vám s klidným svědomím sdělit, že o kondomu třetího tisíciletí nebudete vědět!
