Vyzáblí a nehezcí
Pohled na mužskou krásu ovlivňuje stejně jako pohled na krásu ženskou móda, oblečení a životní styl. Ve středověku byl ideálem mužské krásy spíše muž urostlý, svalnatý a zarostlý, zatímco v období baroka a rokoka byl kladen důraz na mnohem větší upravenost, uhlazenost a jemnost, jaká se nosila třeba v antice. Dnešní metrosexuálové nejsou žádnou historickou novinkou. Co však novinkou je, jsou někdy až neduživé typy objevující se na přehlídkových molech. Britský odborník na módní trendy Johnathan Phang v listu The Independent napsal, že vizážisté a návrháři vytvářejí ideál krásy z nedomrlých hochů, s nimiž by před několika lety žádná dívka na diskotéku nevyrazila, a že mnozí modelové se začínají podobat ženě připomínající anorektičku. „Modelingu se najednou mohou věnovat lidé, kteří o tom ještě nedávno nemohli ani uvažovat, protože platili za vyzáblé a nepohledné.“
Sociologové však tvrdí, že tento trend by většinový pohled na mužskou krásu změnit neměl. Vyzáblí muži předvádějí oblečení, protože mnozí návrháři chtějí šokovat a přitáhnout pozornost, ale v nejrůznějších soutěžích o muže roku stále vyhrávají ti, kteří svojí postavou připomínají mramorového Davida. David je v naší kultuře nadčasový. Je harmonický a objektivně krásný. Odchylky ale mohou být mnohem zajímavější a symetrická krása bez hloubky nejenže ztrácí kouzlo, ale je i nudná.
