Jste třetí ve vztahu? Poznejte, že se kvůli vám manželky nevzdá

Je to stále častější jev. Muži se odmítají rozvést, ale v manželství nejsou spokojení. A tak si najdou milenku. Nějakou dobu to funguje. Jenže pak se může všechno zvrtnout.

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Ačkoli se u nás dává tak velký důraz na rodinu, spokojený manželský život a kdo ví, co ještě, pravda je občas někde jinde. Spousta mužů má milenku. Pokud jde jenom o sex nebo občasné setkávání a oba zúčastnění s tím souhlasí, může to probíhat zcela bez problémů. Ale někdy je situace odlišná.

Aktuální číslo

Předplatné můžete objednávat zde

„S partnerem jsem se seznámila před pěti lety. Tehdy už se svou ženou nežil, ale nebyl rozvedený. Tvrdil, že to udělá. A tak jsem do toho z velké lásky šla,“ říká Klára (44). Jenže plynuly dny, měsíce, roky. A pořád se nic nedělo. “Nestrádala jsem. Měla jsem od něj vše, co jsem si jen přála. Byl milý a pozorný. Trávili jsme spolu veškerý volný čas a bavilo nás to,“ líčí.

Jenže časem jí začal vadit onen oficiální status. Ona byla jenom milenka. „Když se zranil, dívali se na mě v nemocnici skrz prsty a nechtěli mi o jeho stavu nic říct, přestože jeho právoplatná choť se tam neukázala ani jednou,“ stěžuje si žena.

Začala se užírat. Měla pocit, že dává svému milému všechno, nemají spolu problémy, a přesto nezmůže nic. „Rozvod pro něj znamenal problém. A tomu se chtěl vyhnout. Proč si dělat starosti, když všechno funguje?“ rozčiluje se asistentka v soukromé firmě.

Vztahy, které fungovat nemohou

Někdy vstupuje milenka do trojice beze strachu a s uvolněnou myslí. Ale časem se to může změnit. Nikdy to nevydržíte, když budete mít tyto pocity:

* žárlíte na jeho zákonnou manželku 

* štvou vás i jeho děti, protože ji s ním spojují 

* jakmile odejde, bojíte se, jestli není náhodou s ní 

* trápíte se tím, že vás nikdo nebere jako jeho oficiální partnerku 

* klesá vám sebevědomí a mluvíte o sobě jako o děvce 

* omezila jste veškeré aktivity a čekáte na to, až on si udělá čas 

* když se to dlouho nestane, jste zoufalá a smutná 

* staráte se o něj jako jeho choť, ale pořád u toho myslíte na to, že tou nejste 

Nakonec se s ním rozešla a teprve pak se věci pohnuly tím správným směrem. Ne vždy ale tento razantní krok funguje. A ne každý má šanci přežít jako »pouhá« milenka takovou dobu.

Muži berou vztahy více materialisticky

To, co Klára vyslovila, je zásadní i podle mnoha odborníků. „Muži vnímají věci materiálně. Pokud dávají vše, co mohou, své milence, nechápou, proč jí vadí jejich právoplatná manželka,“ vysvětluje psycholožka Randy Gunter. Jenže ženě to ubližuje.

Jediné, co s tím můžete udělat, je komunikovat. Říct přesně, jak se cítíte. A co byste chtěla. Nenechte se uchlácholit slovy typu „Já to vážně udělám”. Pokud se tak nestane v prvním roce vztahu, většinou se k tomu muž už neodhodlá.

„Paradoxně opravdu nejlépe reagují na možnost ztráty své partnerky, kterou mají raději než manželku, ale té se v jistém slova smyslu obávají,“ říká profesionálka.

Ve hře jsou často i děti a je jedno, jestli malé nebo dospělé. Manžele spojují navždy. A mnoho mužů přece jen nechce své choti ublížit. A co teprve jim? Co kdyby plakaly?! Proto raději trápí milenku, protože tu vždy dokážou nějak uchlácholit. “Jestli s tím chcete pohnout, musíte bohužel nastavit ultimátum. Ale počítejte s tím, že to nevyjde. A vy dva se skutečně rozejdete,“ říká kouč Richard Faber.

Kdy milenka funguje

Někomu to skutečně takto vyhovuje. Ale vztah manžel - manželka - milenka musí ze strany té třetí vykazovat jisté zákonitosti. Tady jsou ty hlavní: 

* nechci se na něj zcela vázat 

* baví mě si užít hezký den, večer, noc, ale pak jsem ráda sama 

* rodina a život v ní mi nic neříká 

* mám spoustu svých zájmů a přátel a nechci je kvůli němu omezovat 

* chápu, že ani on není nikterak omezován mnou 

* nevadí mi být ta druhá 

* skýtaný pocit adrenalinu nebo zadostiučinění mě činí šťastnou 

* kdykoli ho potřebuju, věnuje se mi, ale nezneužívám toho 

Druhou možností je podle něj se s tím smířit. Vypsat si na papír vše dobré a špatné, co vám ten druhý dává a co spolu zažíváte. Pokud jste spolu delší dobu, zcela jistě bude těch pozitiv víc. Snažte se na ně soustředit.

„Problémem je, že ženy se často projektují do budoucna. Co se stane, když přítel onemocní? Nebo nedej bože zemře? Bojí se, že se nakonec jako neprávoplatný člověk ani nedozví, kam mu dát kytku na hrob, což ovšem mimochodem není výjimečná situace,“ kýve hlavou Faber.

Muži toto neřeší. Až tu nebudu, je to stejně jedno, takový bývá jejich přístup. Proto podobné stesky nechápou. Když tedy vidíte věci takto napsané před sebou, musíte se rozhodnout, co je pro vás lepší. „Když už se žena moc trápí, přestanou být ty klady jaksi směrodatné a roste důležitost záporů. Nebo záporu - je ženatý a já jsem děvka. Až takto se to může vyhrotit,“ popisuje odborník. Pak není jiné cesty než ho buď přesvědčit nebo odejít.

Slzy ani smutek nic změnit nedokážou

To ovšem mluvíme o situacích, kdy muž se svou milenkou víceméně žije, jen není ochoten zcela opustit předešlý vztah. Jsou tu i takové, kdy za tou druhou muž jen pravidelně dochází, jezdí spolu třeba občas na víkend, ale jinak žije s manželkou.

Tady je rada jednoduchá. Pokud vám jasně řekne, že se nerozvede, zmizte. Nic se tu nezmění a nepropláčete se do oficiálního uznání. Takovému muži jen v manželství cosi chybí: dobrý sex, možnost si popovídat nebo třeba dobrodružství. To mu nabízíte vy. Ale jinak asi nemáte šanci ho posunout dál. Toužíte-li tedy po vážném svazku, kde budete mít takové místo na slunci, jaké si zasloužíte, hledejte ho někde jinde.

Pohled z druhé strany

Snažte se vždycky na všechny věci dívat i partnerovýma očima. Pokud není zrovna razantním hráčem v poli, rozvod pro něj vždycky bude jistým způsobem traumatická záležitost. To platí zvláště v případě, kdy se se svou chotí nehádá, nejsou v kontaktu, ale nijak si neublížili ani neubližují. V tom pádě je možná ochotnější se s vámi o celé věci i bavit.

„Ačkoli se muž považuje za pána tvorstva, nemá-li ostré lokty, jsou pro něj podobná rozhodnutí velice složitá," varuje psycholog John Beam. 

Nechte si vysvětlit, jaké jsou skutečné překážky v jeho rozvodu, a rozeberte je s ním. Ale pozor nenechte se zmást jeho větami: já to někdy udělám, takhle už to nejde, rozumím, že ti to vadí. Ty mu rovnou zakažte, zbytečně vás budou zraňovat. Většinou vám řekne něco o společné minulosti, soucitu s dětmi (v mnoha případech skutečně už dospělými), snaze nedělit si majetek, nenechat svou bývalou zcela bez finanční podpory anebo znechucení dlouho trvajícími soudy. Snažte se mu ukázat pochopení, ale buďte ve střehu. Pokud se na tomto jeho přístupu za nějakou dobu nic nezmění, je nasnadě, že se to nestane nikdy.