„Jedna moje kamarádka je věčně švorc, takže účet jde pokaždé automaticky na mě,“ říká třicetiletá daňová poradkyně Petra. „Vždycky naoko odmítá, ale vidím na ní, že jí tím dost pomůžu. Pro mě ty dvě stovky za snídani nic neznamenají, ale jí by v rozpočtu chyběly.“ Petra přiznává, že se občas v přítomnosti chudší přítelkyně cítí jako svázaná, protože si musí dávat pozor na pusu. „Nechci, aby to vypadalo, že se vytahuju, takže třeba tvrdím, že všechny značkové věci mám z výprodeje. Jednou jsem pro obě zaplatila zájezd do Paříže a zalhala jsem, že jsem ho vyhrála. Taky už jsem Věře dala dost drahých dárků jenom proto, že mě trápí černé svědomí, že se mám líp než ona!“
Pokud ale přátele zahrnujete luxusními věcmi nebo je berete do drahých podniků, kam by sami nešli, vystavujete váš vztah velkému tlaku. Nejspíš jim je trapné, že vám neoplácejí stejnou mincí. Může to ale zajít tak daleko, že se vám začnou vyhýbat. Zkuste popřemýšlet o svých motivech. Možná přátele zasypáváte dárky proto, že se nad nimi snažíte získat převahu. Nebo máte nízké sebevědomí a bojíte se, že jinak by si vás kamarádi dost nevážili. Časem si ale můžete začít připadat zneužívaná. Petra připouští, že někteří přátelé si k ní chodí pro peníze jako do bankomatu. „Kamarádka z gymplu mi už čtyři roky dluží pětapadesát tisíc, a když jsme spolu loni jely na dovolenou, až v letadle přiznala, že si vzala na týden jen sto eur. ,Ty určitě máš. Já ti to pak někdy dám,’ pronesla a mně bylo trapné odmítnout, takže jsem za ni celý týden všechno cálovala. Když jsem pak chtěla vrátit alespoň ten dluh z dovolené, urazila se a začala o mně rozhlašovat, že jsem škrt a vyžívám se v ponižování druhých lidí.“
I když jste na tom finančně mnohem lépe než přítelkyně, neznamená to, že za ni musíte vše hradit. O tom, kam půjdete, by měla rozhodovat spíš ona, protože když se bude věčně přizpůsobovat vašemu vkusu, z minusu se nikdy nevyhrabe. Jestliže jste minule jedly na váš účet a ona vám to teď chce oplatit, zaprotestujte jen jednou. Dál naléhá, že tentokrát zve ona vás? Umožněte jí to. Na dovolené si můžete rozdělit výdaje třeba tak, že vy za obě uhradíte dražší položku (ubytování), zatímco ona přispěje menším dílem (koupí třeba jídlo). Opatrná buďte i při výběru dárků. Když jí věnujete k narozeninám drahý parfém, bude jí trapné dát vám na oplátku náušnice za pár korun. Vyberte spíš maličkost, která dokazuje, že svoji společnici dobře znáte a záleží vám na ní.
Začala se učit španělsky? Věnujte jí DVD s filmem ve španělštině. Nejdůležitější je, aby ve vztahu panovala rovnováha. „Služby, které prokazujeme, a pozornost, kterou věnujeme, vytvářejí mezi námi pocit dluhu,“ vysvětluje psycholog Pascale de Lomas v knize Přátelé – jak si je získat a udržet (vydala Grada). „Aby dluhy fungovaly harmonicky, musí se udržovat rovnoměrná výměna těchto darů.“ Když pořád dáváte jenom vy, vznikne takzvaně jednosměrný vztah. „Vaše obětování se stává násilným a ostatní nestíhají dorovnávat, což z nich dělá stále větší dlužníky. Dbáme-li na vyváženost, pečujeme tím o náš vztah s ostatními, respektujeme jejich hodnotu a dopřáváme jim potěšení z toho, že pro nás také občas něco můžou udělat.“
