V Česku máme jednu z nejhustších sítí hypermarketů v Evropě. Na milion obyvatel jich u nás připadá šestadvacet. Víc jich mají už jen tři evropské země, mezi nimi například Švédové. Naopak v Nizozemsku jsou to na milion obyvatel hypermarkety pouze tři. Vyplývá to z analýzy společnosti The Nielsen Company. I když konkurence mezi prodejci je u nás vysoká, kvalita nabízených potravin tomu příliš neodpovídá. O tom, že lidem došla trpělivost s obchodníky, kteří se snaží prodat doslova i zbytky, svědčí mimo jiné i počet stížností kontrolorům. Třeba Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), která kvalitu potravin prověřuje, dostala v prvních měsících letošního roku skoro třikrát víc stížností od zákazníků než loni. Jsou obchodníci čím dál drzejší a nabízejí stále horší a horší produkty, nebo už jsme jako zákazníci obezřetnější a nenecháme si cokoliv líbit? Asi obojí. Nad špatnou kvalitou jídla v našich obchodech kroutí hlavou i sami inspektoři. Výsledky často překvapí i je. Například z pohledu kvality potravin jich loni nevyhovělo dokonce 15 procent!
Číst etikety někdy nepomůže!
Mezi nejčastější triky obchodníků, jak ošálit zákazníky, patří klamání o datu spotřeby. Okoralý sýr přece ‚správný obchodník‘ nevyhodí, ale nálepku jednoduše přelepí a tím výrobek omladí. Co na tom, že my tento sýr koupíme a pak je nám z něj doma špatně? Hlavně, že obchod nemá ztrátu. Další chybou, a jistě ne náhodnou, je klamavé označení složení výrobku. I když si složení potravin podrobně přečteme, pouhým okem asi nerozeznáme, co všechno obsahuje. Často se tento prohřešek objevuje například u džemů, kdy místo slibovaného podílu jahod nebo jiného ovoce je džem plný jablek. A do třetice, obchodníci zaregistrovali, že stále více Čechů kupuje domácí produkty.
Obchodníci tak často zboží, které toho s Českem moc společného nemá, doplňují takovými označeními a slovními spojeními, aby vzbudili dojem, že se jedná o český výrobek. Obchodníci tyto chyby rádi omlouvají selháním jednotlivce. V posledních měsících sice kvůli odhaleným přelepeným etiketám či nekvalitním potravinám propustili v některých obchodních řetězcích zaměstnance, nedovedu si ale moc představit iniciativu prodavačky, která bude sama z vlastní vůle přelepovat dobu spotřeby u sýrů. Jen loni dostali obchodníci kvůli nekvalitním potravinám pokuty za třicet milionů korun. Situace se ale přesto nelepší. Státní zemědělská a potravinářská inspekce tak vedle finančních sankcí sází také na zveřejňování nepoctivých obchodníků. Výsledky kontrol i seznam takových obchodů a nekvalitních výrobků můžeme najít na jejich internetových stránkách: szpi.gow.cz.
