Nicméně dlouhodobý pobyt ve stresujících podmínkách vede k poklesu pocitu štěstí. Svědčí o tom studie prováděné mezi americkými a západoevropskými ženami, jejichž životní úroveň neustále roste, žijí ve stále větším luxusu, a přesto trpí stále hlubšími pocity beznaděje, nechuti do života a neštěstí. Je to spojeno se stále vyššími hladinami stresu, kterým dnešní ženy musí chtě nechtě čelit, když žonglují mezi kariérou a péčí o rodinu. Dnešní muži udávají vyšší úroveň spokojenosti než ženy, možná proto, že tráví méně času nepříjemnými a povinnými úkoly než ženy.
Neustálé vyhledávání potěšení: Ke konci sedmdesátých let minulého století přišel tým psychologů vedený Philipem Brickmanem se zcela nevídanými objevy ohledně lidského štěstí. Při porovnávání vítězů loterie, paraplegiků (osob postižených ochrnutím dolních končetin) a zbytku populace psychologové objevili, že tyto život převracející události (zásadní výhra v loterii a ochrnutí) měly jen minimální dopad na pocit celkové životní pohody. Zdůvodnili to nesmírnou schopností lidské mysli se adaptovat (nebo spíš naopak neadaptovat se vůbec?) a tedy tím, že s průběhem času se lidé přizpůsobí jakýmkoli okolnostem, ať už příšerně negativním, nebo děsně pozitivním. V případě vítězů loterie se jejich život z dlouhodobého hlediska příliš nezlepšil, spíš se nechali lapit, dle Brickmanových slov, hédonistickým kolovrátkem a neustálým hledáním větších a lepších materiálních potěšení. Problém s tímto lovem na potěšení je ten, že je pomíjivé a záleží na vnějších věcech – potěšení loví ten, kdo nemá vnitřní spokojenost, která je nezávislá na vnějších podmínkách. Pokud se neustále snažíte vyhledávat vnější potěšení (nové milence, prohýřené noci, další a další cesty za zážitky, drogy, jídlo, ale třeba i společnost přátel), stálo by za to se zamyslet nad tím, zda vám nechybí vnitřní pocit bezpečí a spokojenosti.
Nespavost: Celou noc proválíte na posteli, a když za svítání konečně usnete, za pár sekund (jak vám to připadá) se vám u hlavy nekompromisně rozdrnčí budík. Nikdo vám nemusí říkat, že tohle není to nejrůžovější vykročení do nového dne. Časopis Science sledoval 909 pracujících žen a jejich změny nálad během dne. Kromě stresu, který se pojil s pracovním prostředím, se jako hlavní faktor poklesu nálady ukázal nedostatek kvalitního spánku. Jistý profesor michiganské univerzity dokonce vypočítal, že míra štěstí, jakou lidé získají z hodinky spánku navíc, se rovná stejnému štěstí, které by v nich vyvolalo zvýšení ročních příjmů o šedesát tisíc dolarů. Tento impresivní efekt se zřejmě váže na chemii mozku. Mozek nevyspalých lidí je citlivější na účinky stresového hormonu kortizolu.
