Jako bys jedla kámen, Wojciech Tochman
Většina reportážních knih z edice Prokletí reportéři vydavatelství Absynt jsou malé co do rozměru, jejich naléhavá sdělení vás ale nenechají spát. Jako bys jedla kámen polského spisovatele Wojciecha Tochmana je jednou z těch nejútlejších. Přesto vám její přečtení bude trvat dlouho, protože ji budete muset dávkovat a prokládat něčím veselejším. Tématem je totiž válka v bývalé Jugoslávii, respektive život v Bosně po jejím skončení. Tochman se zaměřil na příběhy žen, které byly často ostatními reportéry opomíjené, přestože válka je poznamenala možná víc než jiné – pochovaly své děti, muže, bratry (v těch lepších případech, když byla nalezena těla), samy byly často oběťmi znásilnění, nucených odchodů, svědky smrti svých mužů a synů. Jak se jim žilo po válce, když hledaly své nejbližší, když viděly, že lidi, kteří mohou za smrt jejich blízkých, si vesele žijí nepotrestáni? Při čtení téhle knížky vám asi nebude nejlíp po těle, to nezastíráme. Zároveň si ale myslíme, že je důležité o podobných věcech pořád mluvit a nezapomínat na ně. Vždyť tohle se dělo před dvaceti něco lety jen necelých tisíc kilometrů od nás.