Jak dlouho Sto zvířat už hraje ?
Sto zvířat loni oslavilo 25 let své existence a to vlastně celý rok trvajícím mejdanem, který vyvrcholil ve vyprodané pražské Lucerně. Čtvrtstoletí to je dlouhá doba, ale vlastně to uteklo jako nic...
Kdy jsi si začal něco s hudbou a jaká to byla ?
Začínal jsem v punkových a novovlnných partičkách, které vznikaly mnohdy jen na pár týdnů v podhoubí pražských středních výtvarných škol v polovině osmdesátých let. Nejdůležitější pochopitelně byly jejich názvy, které už si naštěstí nepamatuji.
Jak jsi začal se ska ...bylo Sto Zvířat tvoje první skupina?
Co se týče stylu ska, tak jsou Zvířata mojí první a pevně věřím, že i poslední kapelou. Objevil jsem pro sebe tenhle styl v osmdesátých letech díky nahrávkám kapel Madness, Police, Selecters a dalších. Okamžitě mě to zaujalo, jednak tím zvláštním poskakujícím rytmem, parádně vystavenými melodiemi, přítomností dechů a hlavně tím, že tady nikdo nic takového tehdy nehrál.
Co je pro tebe inspirace ? A kde jí bereš?
To je strašně těžká otázka… čím je člověk starší a píše stopadesátou písničku v pořadí, tím víc se bojí, aby se neopakoval a nevykrádal sám sebe či jiné autory. Takže vlastně čerpám, ze všeho co se kolem mě děje, ale pak stejně nastane ta chvíle, kdy sedím u piána a tupě koukám před sebe. Naštěstí mám z žižkovského podkroví krásný výhled na celou Prahu, takže ta je kromě mé ženy mojí největší inspirací.
Co tě nabíjí? Máš ještě jiné zájmy?
Nabíjí mě energie lidí kolem mně, moje šílená rodina a samozřejmě po těch letech stále neuvěřitelně fungující kapela. Co se týče jiných než hudebních zájmů, tak jelikož jsem vystudovaný výtvarník, maluju, kreslím a pracuju občas v reklamě.
