RECENZE: Čekání na dobrý tenis pokračuje. Tennis World Tour 2 je slabota

Druhý Tennis World Tour se nehraje špatně. V ostatních aspektech však selhává, čímž zahazuje slibný potenciál. Dlouhé čekání na opravdu povedenou tenisovou hru tak stále nekončí.

Po letech půstu se fanoušci tenisu v poslední době dočkali několika titulů, které vrátily bílý sport zpět na naše herní zařízení. Díru na trhu dokázal vyplnit zejména francouzský vydavatel Nacon (dříve Bigben Interactive), který v roce 2018 ve spolupráci s týmem Breakpoint Games vyprodukoval první díl nové značky Tennis World Tour. Hra ale v recenzích i u hráčů naprosto propadla. To však Nacon neodradilo a již začátkem letošního roku lákal na hru AO Tennis 2, za kterou pro změnu stálo australské studio Big Ant. 

Nutno podotknout, že ohlasy hráčů byly po vydání v tomto případě pozitivnější než u prvního TWT. Naconu se ale očividně nabídka tenisových her zdála i nadále nedostatečná, a tak po necelých devíti měsících přichází s Tennis World Tour 2. Překvapivou informací je fakt, že za pokračováním nestojí autoři prvního dílu, ale vývojáři ze studia Big Ant, kteří se dosud starali právě o konkurenční či spíše sesterský AO Tennis. Tímto bych okénko do kuriózního světa tenisových her ukončil a přešel k hodnocení samotné hry.

Když technická stránka zabije slibnou hratelnost

Nečekaným překvapím je skutečnost, že Tennis World Tour 2 se od svého předchůdce i druhého AO Tennisu zásadně liší. Minimálně v porovnání s AO Tennisem to ovšem ve většině oblastí bohužel nejsou změny k lepšímu. 

Začal bych ale tím pozitivním. Zatímco první díl TWT přinesl zpracování tenisu v čistě arkádové podobě, které s reálným ztvárněním tohoto sportu neměl moc společného, tak dvojka nabízí přesný opak. Nebojím se říct, že Tennis World Tour 2 je v tomto směru nejvěrohodnější hrou za dlouhou dobu. Důraz je kladen na přesné trefování míčků, časování úderů, pohyb na kurtu a čekání na nevynucené chyby protivníků.

Poměrně zásadní vliv na ovládání má zvolená obtížnost. Ta je rozdělena do šesti stupňů a výrazně se s ní mění rychlost výměn i čas na vaši reakci. Na lehké nastavení je hra relativně benevolentní a odpustí vám i méně přesné údery. Při zvolení těžší varianty je už však potřeba perfektní načasování, správný typ úderu i precizní umístění míčku do správného místa na dvorci. V běžném rychlém zápase si obtížnost logicky volíte před jeho začátkem. V kariérním režimu je to z nějakého neznámého důvodu možné pouze až v pauze během utkání. Díky této zvláštnosti jsem osobně chvíli žil v domnění, že obtížnost v kariéře vůbec měnit nelze. I přes tuto kuriozitu jsem ale měl ze samotné hratelnosti a ovládání velice dobrý pocit.

Tennis World Tour 2

Tennis World Tour 2

Zejména na vyšší obtížnost se hra v některých momentech opravdu blíží reálnému tenisového zápasu. Dobré tempo jednotlivých výměn lehce nabourává až příliš okatě a nelogicky chybující umělá inteligence společně s kostrbatými animacemi a pohybem hráčů.

Výraznější větší problém ale představuje celkově podprůměrná audiovizuální stránka a obstarožní prezentace. Grafika pro mě u hry tohoto typu nebývá tím nejdůležitějším aspektem. Tennis World Tour 2 je však až příliš bolestivým návratem do hluboké minulosti, jenž se zkrátka skousává velmi těžko. Hrůzné textury, téměř kompletně chybějící stíny a podivné nasvícení celé scény doplňuje vyloženě odpudivé zpracování okolí kurtu, tribun a diváků. 

Zoufalá je i omáčka okolo zápasů. Marně byste očekávali i takový základ jako hlas komentátora před či v průběhu utkání. Zastaralá technická stránka má samozřejmě neblahý vliv i na atmosféru zápasů, která je ve výsledku vyloženě sterilní a bez duše. Už zmíněný pár měsíců starý AO Tennis 2 není kdovíjak krásnou hrou, ale v porovnání s druhým TWT působí z hlediska grafiky a prezentace jako hra z budoucnosti. Zastaralá grafika jednoduše kazí dojem z hraní a dokáže zastínit opravdu nadějnou a v základu povedenou hratelnost.

Za licencovaný obsah si připlatíte

Před startem stěžejního kariérního režimu vás čeká tvorba vlastního tenisty či tenistky. Už zde mimochodem poznáte technické limity hry, protože není jednoduché vytvořit alespoň trochu lidsky vypadající postavu. Vlastní postava se základními statistikami podává pochopitelně výkony dosti vzdálené těm nejlepším licencovaným hráčům. I proto začne vaše kariéra na smyšlených menších turnajích a exhibicích, kde se budete utkávat s nelicencovanými hráči a postupně pilovat své dovednosti a levelovat postavu. Vítěznými zápasy se posunete žebříčkem vzhůru a odemknete lépe honorované turnaje s lepšími protivníky.

Tennis World Tour 2

Tennis World Tour 2

Za vyhrané zápasy obdržíte kromě zkušeností také finanční prostředky, které následně utrácíte za nové rakety či oblečení. Nakupovat lze rovněž speciální herní karty. Ty můžete aktivovat přímo v průběhu zápasu a na čas díky nim zlepšit určité statistiky hráče. U arkádového počinu bych systém karet pochopil. V případě TWT, který sází na věrohodnou simulaci tenisu, mi jejich existence a způsob používání absolutně nedává smysl. Vliv kartiček naštěstí není velký, takže se bez nich úplně obejdete. 

Od kariérního režimu toho zkrátka příliš nečekejte. V zásadě nabízí pouze sled po sobě jdoucích turnajů, pomocí kterých vylepšujete své statistiky a herní dovednosti. Sluší se zdůraznit, že právě proces učení je díky vyšší obtížnosti a důrazu na simulaci výrazně delší a náročnější než u konkurenčních arkádovějších počinů, které dostanete do ruky téměř okamžitě. Ze zbylých režimů stojí za zmínku ještě tradiční rychlý zápas, turnaj a multiplayer. V rámci gaučové lokální seance je dostupná klasická dvouhra i čtyřhra. Pokud byste měli zájem o online zápasy, tak budete mít s největší pravděpodobností smůlu, protože lobby zeje prázdnotou.

Fanoušky reálného tenisu asi úplně nepotěší ani velikost licencovaného obsahu. Řečí čísel obsahuje Tennis World Tour 36 tenistů a tenistek, mezi nimiž nechybí známá jména jako Roger Federer, Rafael Nadal nebo aktuální ženská jednička Ashleigh Bartyová. Z českých zástupců je přítomná pouze Petra Kvitová. Majitelé bonusového Legends Packu dostanou navrch ještě Gustavo Kuertena a Marata Safina, kteří jsou jedinými vysloužilými legendami ve hře. Není od věci poznamenat, že i obličeje licencovaných tenistů mají k realitě dost daleko, což není u čistě tenisové hry úplně dobrý vizitka.

Necelá čtyřicítka licencovaných hráčů z různých míst světového žebříčku nestačí ani vzdáleně k tomu, aby hra obsáhla kompletní aktuální hráčskou špičku. Ve hře tak ve výsledku převažují fiktivní hráči. Tennis World Tour 2 navíc nenabízí sdílený komunitní obsah, který je jednou z hlavních předností druhého AO Tennisu. Vývojáři se místo toho rozhodli prodávat několik licencovaných stadionů a turnajů v samostatném Annual Passu, který je dostupný za 25 eur. I přes nižší cenu základní hry není rozmělnění už tak omezeného licencovaného obsahu úplně šťastným krokem.

Tennis World Tour 2

Tennis World Tour 2

Druhý Tennis World Tour se poměrně zdařile snaží o věrohodné zpracování bílého sportu. Tenis a jeho zákonitosti se vývojářům podařilo do herní podoby přenést překvapivě přesně. V oblasti hratelnosti bych se nebál TWT 2 označil za nejlepší tenisovou simulaci poslední doby. Pochválit mohu zejména dobré ovládání s důrazem na přesnost, které v kombinaci s vyšší obtížnost zajišťuje slušnou výzvu. Tím ale pozitiva končí. 

Z hlediska obsahu hře uškodil slabý kariérní režim a nedostatečný počet licencí, který vývojáři navíc rozdrobili dalším placeným obsahem. Největším problémem je však notně zastaralá grafika a levná prezentace. Zoufalá technická stránka společně s nedostatečným obsahem bohužel zastiňují pozitiva a výrazně kalí dojem z jinak solidní simulace tenisu.