RECENZE: Pozor na Šmouly 2. Hra je předražená a děti příliš nepotěší

Šmoulové jsou dnes už legendární komiksové postavy, které se dočkaly kultovního seriálu, filmové podoby, ale také několika herních titulů. Ten nejnovější ovšem příliš nepobaví.

Hra The Smurfs 2 je skákačkou, ve které je vaším úkolem zachránit Šmoulinku ze spárů poskoků úhlavního nepřítele Šmoulů, čaroděje Gargamela. K tomu je nutné projít několika tematicky odlišnými světy, kdy každý obsahuje pět standardních misí plus jeden souboj se strážcem úrovně.

Je jasné, že The Smurfs 2 jsou cíleni především na dětské hráče, protože obsah násilí je minimální. Nepřátele v podobě různých brouků, žab, kolibříků, papoušků, netopýrů a další havěti likvidujete tím, že jim skočíte na hlavu, nebo je z cesty odstraníte jiným nekrvavým způsobem.

Šmoulové 2

Šmoulové 2

Cílové skupině hráčů je podřízeno vše, jak herní principy, které jsou velice jednoduché, tak pestrobarevné a roztomilé vizuální zpracování i velice naivní a infantilní dialogy. Na první pohled ideální projekt pro malé caparty.

Nic pro nervózní děti

Před každou úrovní si vyberete oblíbeného Šmoulu (k dispozici jsou například Taťka šmoula, Koumák, Šmoulinka, Silák, Šprýmař, Fešák a další) a jde se na to. Titul sází na dvourozměrný pohyb, tedy zleva doprava, případně zdola nahoru. To je dobrý krok, hra je díky tomu přehledná.

Ovládání je pro všechny Šmouly totožné, každý umí skákat a má jednu speciální schopnost. Někteří disponují aktivním (mrazící lektvar, výbušný dárek, vrhací činka), nebo pasivním talentem (chvilkový let, delší skok). Určité schopnosti jsou však mnohem praktičtější než jiné, naopak pár talentů je v podstatě úplně zbytečných.

The Smurfs 2 ovšem nejsou bojovkou, ani hrou na hrdiny, takže nevyváženost postav se dá přežít. Po prvním dokončení navíc můžete Šmouly střídat i v průběhu hraní.

Šmoulové se cpou všude

Šmoulové se zrodili už v roce 1958 v hlavě umělce, který je znám pod pseudonymem Peyo (vlastním jménem Pierre Culliford). Šmoulové, kterých existuje více než sto, se velmi rychle stali fenoménem, který zabodoval jak na stránkách komiksů, tak na televizních obrazovkách, ve filmu i ve hrách. Samozřejmě se také velmi dobře prodávají hračky a dokonce vzniklo několik zábavních parků či krasobruslařská show inspirovaná modrými skřítky. Samozřejmě nesmíme zapomenout na to, že vycházejí i hudební CD, na nichž jsou známé hity přezpívány hlasy Šmoulů.

Ale ne všichni považují Šmouly za neškodné skřítky skotačící v houbové vesnici. Například francouzský sociolog Antoine Buéno označuje jejich společnost za "totalitní a rasistickou utopii". Rozhodně odvážný názor.

Nevyužitelnost některých Šmoulů není hlavní problém, ten se skrývá v designu několika úrovní. Hratelnost sází na standardní aktivity v podobě skákání z plošinky na plošinku, kdy některé mizí, jiné se pohybují, proletíte se na květech, budete se vyhýbat útočícím včelám, žábám, pavoukům a dalším tvorům. Nic, co by nás u skákačky zaskočilo.

Ovšem některé mise jsou překvapivě náročné. Je to způsobeno především jejich přeplácaností. Na jednom místě se objevuje hromada pastí i nepřátelských bytostí a občas se stane, že než se člověk stačí zorientovat, spadne do prohlubně, či ho bodne včela.

V určitých lokacích se zapotí i dospělý člověk a co teprve děti, pro které je hra určena. A podobně jsou na tom souboje se strážci úrovní, které jsou sice vystavěny na přímočarých principech, ale vyžadují docela slušnou zručnost a postřeh.

Krátká hra za ne úplně lidovou cenu

Tvůrci se sice snaží, aby úrovně nebyly procházkou růžovým sadem, ale asi trošku zapomněli, že tohle je záležitost především pro děti. Zachraňovat Šmoulinku ze spárů Gargamela asi moc dospělých chtít nebude.

Ale i kdyby ano, tak se nemusí bát, že by to zabralo příliš času. The Smurfs 2 se dají dohrát docela rychle. Za jedno, možná dvě odpoledne se dostanete na konec. Hra je standardně distribuována na DVD nosiči za cenu těsně pod tisícem korun. S ohledem na délku a jednoduché herní principy ovšem působí spíše jako stažitelný titul, který by bylo vhodné prodávat za výrazně nižší částku.

Je však nutné přiznat, že vypadá vcelku dobře. Modely Šmoulů i nepřátel jsou pěkně animovány, prostředí je docela detailní. Čelist vám údivem na zem nespadne, ale grafika je příjemná. Zvuky na tom také nejsou špatně, dabing je více než slušný, i když po chvíli mohou lézt na nervy neustále opakované hlášky.

The Smurfs 2 mohli být milou skákačkou, ale to by bylo nutné lépe vyvážit náročnost, přidat pár hodin herního času a dopilovat několik dalších aspektů. Takto se dá prohlásit, že Šmoulové by obstáli jako stažitelný titul za pár korun, ale jako plnohodnotný projekt ne. Hra je dostupná pro Playstation 3, Xbox 360, Wii, Wii U a Nintendo DS.