Nejdříve, než-li se tedy pustíme do avizovaného dobrodružství, bylo by jistě dobré ujasnit si, kolikátý že to vlastně ten díl je. Vzhledem k tomu, na čem všem se Rayman objeví, musí být dodrženo pořadí názvů i s jejich čísly. Na PC a PS2 (první, druhý a závodní díl vyšel i pro PSX) je to skutečně třetí kapitola. Co se týká Xboxu a GameCube - tak tam se jedná o premiérové Raymanovo vystoupení, a konečně pro naše kapesní přístroje je to dobrodružství druhé. Vzhledem k tomu, že by mohl mít někdo případné námitky dodatečně upozorňuji na verze prvního Raymana pro GameBoy Color a Advance, které až na pár maličkostí byly totožné. Ale abychom se konečně dostali k jádru věci, tyhle prozatím poslední eskapády známé ikony herního nebe jsou mixem druhého a třetího dílu.
Již samotná zápletka odvíjející se od záhadného zmizení Globoxe je nápadně podobná právě dílu druhému. Nejedná se jen o příběh, ale i některé levely jsou jasnou kopií tohoto dílu.
Samozřejmě, že potkáte i zákeřné Hoodlumy, kteří obsadili váš pestrobarevný svět.
Ten se vždy vyznačoval kýčovitou pohádkovou grafikou a ani zde tomu není jinak. Nádherné lokace plné barev a detailů vás budou provázet po celou hru. Svět se vám přitom bude pomalu zobrazovat na mapě. V každé lokaci se s postupem vašeho snažení bude poodkrývat několik tématických úrovní, až se nakonec dopracujete k bossovi dané oblasti. Takže co se týče struktury téhle 2D plošinovky, vše je při starém.
Nicméně Rayman je převážně o učení, ať se to někomu líbí nebo ne, je to prostě fakt. Vždy bylo důležité si dokonale zapamatovat každou úroveň, abyste ji pak zvládli projít bez ztráty květinky. A věřte, že se dá takto dohrát komplet celá hra, tedy bez ztráty jediného života. Design úrovní byl vždy tak trochu jiný, než se na běžné plošinovky patří a také sluší. Svým způsobem jsou to vlastně velice krátké pasáže, které zvládnete za pár minut, ale jejich
struktura je tak zamotaná, že pouze řádný průzkum a počáteční ztráta několika životů vás dokonale obeznámí s nástrahami daného levelu a způsobem jejich pozdějšího překonání. Nejde ovšem jen o přímou cestu k vítěznému cíli a nějaké sbírání čehokoliv, zde musíte navíc osvobozovat své uvězněné přátele. Když si teď tak uvědomuji, na rozdíl od jiných plošinovek se nerozbíjejí žádné krabice a podobné věci, zvláštní. Opět se setkáte s vílou Li, která vám po poražení Bosse dá nějakou tu dovednost. Takže zatímco zkraje umíte jen běhat, zachytávat se za okraje plošinek a plazit, postupem času se budete moci houpat na lanech, létat, šplhat mezi průrvami atd. Bossové jsou tentokrát jednodušší než obvykle, i když opět disponují tradičním Raymanovským designem a humorem. Kromě závěrečných bossů si ovšem moc nepřátel neužijete, tedy ne, že by jich tady bylo málo, ale jde přeci jen o plošinovku a ne o akční hru. Levelů je opět dostatek, což znamená něco okolo padesátky a to se vám ještě některé další otevřou až po stoprocentní úspěšnosti v daném světě. Nebudete ale jenom skákat po
platformách, čekají vás i nějaké ty závodní libůstky, které jsme si mohli užít na velkých konzolích. A musím uznat, že i zde jsou vyvedeny velice zdařile a tak se jistě budete dobře bavit.
Takže i když se jedná o další 2D plošinovku v dlouhé řadě, nabízí stále dostatek zábavy a hlavně prvotřídní zpracování a také dobré, přesné ovládání. Byť zase na druhou stranu je to přeci Rayman a ten se vyznačoval vysokou obtížností, což zde mírně pokulhává a tak vám na jeho dohrání stačí i jeden týden.
Jste-li příznivci Nintenda a máte-li doma i jejich fialovou herní kostku a čirou náhodou i GC verzi Rayman 3, připravte se na velké překvapení (v případě propojení GC a GBA) v podobě jedenácti skrytých úrovní pouze a jen pro vašeho Gameboye. Tyto úrovně důkladně prověří vaši
kondici a budete muset skutečně dokázat, zda máte Raymana zvládnutého na maximum. Nejde o žádné sbírání a ani o osvobozování někoho, ale pouze a jen o překonání nejzáludnějších úrovní v celé téhle sérii.
Závěr zakončím trochu netradičně. Hru jsem testoval na novém GameBoyi SP, jenž má tu výhodu, že má nasvícený display a vestavěnou baterii, kterážto mi v pohodě vydržela přes šest hodin herního maratónu. Je pravdou, že po tomto zběsilém hraní mě trochu bolely palce a i shiftové klávesy L&R mi zrovna moc nevyhovovaly, ale jinak se mi přístroj velice líbil a velice nerad jsem se s ním loučil. Takže doporučuji. Obé :o)
| Rayman 3: Hoodlum Havoc | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
