Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Primal - klepání na nebeskou bránu

  12:00aktualizováno  27. listopadu 2004 9:02
Cambridge Studios, tvůrci série MediEvil a nepodařené akce C-12, přicházejí na náš trh s působivým dobrodružstvím, ve kterém se ocitnete v démonickém světě ležícím za hranicí lidského poznání.

Primal

Je to zvláštní svět, ve kterém žijeme. Svět, v němž se nevyplatí na něčem příliš ulpívat. Co je dnes pro nás tak důležité se jako mávnutím kouzelného proutku může na druhý den zdát náhle bezvýznamné a nicotné.
Věci nejsou takové, jak se někdy tváří. Nedejte na první pohled, vždyť i noční obloha plná hvězd je jenom šalba a klam, kolik z nich už svou životní pouť skončilo a jejich světlo k nám z velkých dálav spěchá jako poslední výdech umírajícího. Smrt. Je neodvratná a údajně si v ní jsou všichni rovni. Ne tak v bolesti, která s ní jde až příliš často ruku v ruce. Mluví se o tom, že čas dokáže zhojit všechny rány, tedy snad i velký žal ze ztráty. Na co se však příliš zapomíná je smutná skutečnost, že právě času nemáme nikdy nazbyt.

Smrt a bolest. Věrní a stálí průvodci bytím. A hrou Primal, v níž se ocitají v jedné z hlavních rolí. Za monotónního doprovodu zrnek písku v těch malých přesýpacích hodinách, v nichž ubíhají poslední dny všech zúčastněných. Jednou z nich je i půvabná Jen, momentálně upoutaná na nemocniční lůžko - dělí ji jen krok od toho tunelu se světlem Primal na konci, které možná znamená konec, možná začátek něčeho dalšího. V tomto případě však spíše konec, neboť pradávný řád světa je narušen a pokud se jej nepodaří uvést do původního stavu, přijde definitivum, proti němuž není žádné odvolání.

Jaký tedy div, že to Scree bere tak vážně. Na kamenného chrliče až smrtelně, což je trochu paradox, i když ne takový, jak by se na první pohled mohlo jevit. Jak již bylo řečeno, zdání někdy klame. V případě Jen, resp. její duchovní podstaty, která cestuje zdejším podivuhodným světem, to zprvu vypadá, že jde o typickou americkou vysokoškolačku s notnou dávkou osobitého humoru, jež vše bere na příliš lehkou váhu. Pod slupkou lehkomyslnosti však bije odvážné a zapálené srdce, což může být také způsobeno zvláštní souhrou skutečností, že Jen ani zdaleka není standardní produkt amerického školství. Jen je totiž napůl démon a její udivující schopnosti se mohou v plné míře projevit až ve světě za oponou lidského poznání, kam se svým průvodcem jménem Scree zamíří, aby napravila to, co bylo oslabeno, aby nicméně zachránila i sebe sama, neboť její tělesná schránka ležící na jednotce intenzivní péče svede skrze tohle dobrodružství boj o vlastní bytí a nebytí.

Primal

Možná právě proto jsou občasné dialogy mezi oběma hlavními protagonisty hry Primal velice oživující, neřku-li humorné. Své si k tomu řekne i kvalitní nadabování, přičemž Jen má na triku Hudson Leick (jež hrála říznou Callisto v Xeně) a Screeho Andreas Katsulas, kterého mnozí pamatují ze "starších" filmů jako Ragtime, Sicilián, Žhavé výstřely 2 či Boeing 747 v ohrožení. Na první pohled nesourodé duo se výborně doplňuje, Jen si nebere vůbec žádné servítky a Scree je rozený diplomat a jeho silnou stránkou je trpělivost a porozumění. Tyto vlastnosti jej neopustí ani v kritických chvílích, kdy musí Jen vytáhnout z nějaké ošklivé šlamastyky, přičemž v jednom případě se jeho partnerka dokonce obrátí proti němu samému.

Bylo by poctivé přiznat, že ač se během celého dobrodružství Scree a Jen pravidelně střídají ve vedení příběhové linie, větší část herního břemene nese přeci jenom na zádech Jen, která je mimo jiné nucena podstoupit časté souboje s nohsledy zla a nutno říci, že ve finále - posledním ze čtyř zde prezentovaných království jménem Volca - jde již opravdu do tuhého. Scree bojovat až na výjimky neumí, ale má pár vskutku kouzelných Primal schopností, kvůli kterým si jej zamilujete. Především dokáže šplhat po stěnách. Dále zvládne pohnout některými kamennými objekty a ovládat je, přičemž takový souboj Titánů - jakým je hned zkraje střet jednoho z velkých přisluhovačů Chaosu se sochou, již oživí právě Scree - vyhlíží skutečně lahůdkově. Scree je však pro Jen důležitý i jako zdroj životní energie, nemluvě o momentech vzájemné spolupráce, mezi což patří aktivování pák, otevírání masivních dvoukřídlých dveří či těžkých mříží. Motiv kooperace obou postav je sice snad až příliš účelový, ale suma sumárum se jedná o vděčné schéma, které vám na řadě míst může doslova vyrazit dech - to když Scree spustí provaz, aby se Jen mohla za ním vyšplhat vzhůru. S inventářem tady však nepočítejte, není ani moc potřeba, pokud totiž něco klíčového naleznete či získáte, můžete to po pár krocích ihned využít a uvolnit si tak ruce. V uvedených případech tyhle ruce pravidelně patří malému Scree.

U Jen, vyjma několika odlišných pohybových dovedností, je důležitá její schopnost několikanásobné transformace do rozličných démonických podob (pro každé ze čtyř království jedna), které obnášejí - mimo Primal různých způsobů vedení boje - i dočasný zisk specifických schopností. Takže budete moci plavat, skákat do větší dálky a výšky a dokonce zpomalit čas, což je však zraňující feature, již se vyplatí využívat jenom v kritických momentech. Změna každé démonické podoby je sice zbytečně zdlouhavá, na druhou stranu tahle hra není určena netrpělivým hráčům. Spoustu času totiž strávíte hledáním vodítek při řešení nejčastější hádanky - kudy a jak projít dále? Pomocníkem v tomto nelehkém úkolu bývá dílem mapa dané lokace a své si k tomu řekne též Scree, nicméně i přesto budete mnohdy tápat a dlouhý čas probíhat stále stejné lokace při hledání něčeho klíčového, co jste předtím možná přehlédli. Někdy bude problém spočívat ve špatném odhadnutí interakce prostředí, která příležitostně nabízí přeci jenom něco více, než jen klasické rozbíjení sudů a otevírání truhliček, ale ať tak či onak dopředu varuji - frustrujících pasáží je zde více než dost a pokud si netroufáte na takového Tomb Raidera, tak Primala - jenž je koneckonců typově velice podobnou hrou - raději nezkoušejte! Primal má nicméně blízko ještě k jedné third person akční adventuře, jíž je Soul Reaver. Třeba už jenom v tom, že podobně jako Raziel zde využíváte teleportačních bran pro rychlý přesun mezi jednotlivými oblastmi.

Primal

Při cestování říšemi Primalu, majícími patřičně temné a místy i lehce krvavé kontury, vás téměř jistě pohltí výtečná atmosféra, kterou skvěle dokresluje vynikající audiovizuální zpracování. Některé orchestrální songy na pozadí jsou sice na moje gusto zbytečně příležitostné, ale i přesto - nebo právě proto - se jedná o moment zasluhující zvýšenou pozornost. Třebaže ne všechno po grafické stránce je úplně košer, řada míst (například takový palác v království Aetha, mající skvostně naleštěné mramorové podlahy, jež obzvláště vyniknou při plesu s maskami) zasluhuje potlesk na otevřené scéně. Dokonce jsem prošel jednou lokací, kde jsem střetnul sošnou variantu Botticelliho Zrození Venuše (i když nevím, nakolik šlo o záměr tvůrců a nakolik o mou představivost, která se na krátký moment jednoduše utrhla ze řetězu). Výtečné odrazy okolního prostředí ve vodě jsou pak jen takovou pomyslnou třešničkou na dortu udivujících efektů.

Tím se nepřímo dostáváme k animacím postav, které jsou jedním slovem jedinečné. Od doby Lary Croft jsem marně čekal na ústřední herní postavu (shodou okolností je opět ženského pohlaví), jež by se ve světě jedniček a nul dokázala pohybovat s takovou elegancí a grácií. Tvůrci pamatovali Primal dokonce i na nevídaný prvek, kdy má Jen pokrčenou nohu v případě, že s ní stojí na vyšším schodě! Neuvěřitelné.
Trochu diskutabilním se jeví využití pohybového potenciálu obou hlavních protagonistů, který se de facto omezuje jen na chůzi, potažmo běh a další aktivity jsou aplikovatelné pouze na předem určených místech - určených př. pro přeskočení průrvy, přelezení překážky, odtažení určitého objektu apod. V mnoha případech pak logicky vyvstává otázka, proč ta která činnost nejde uskutečnit a co že je tomu vlastně na vině. Tápání nepomůže ani občasné resolutní stanovisko zainteresovaného dávající jasně najevo, že takhle tedy ne. Nicméně díky přísné linearitě vašeho postupu vpřed se počet možných řešení omezuje na snesitelnou mez, jež je navzdory tomu pokrmem opět jen trpělivých hráčů. Trpělivost přináší růže, říká se. Také se však praví, že není růže bez trní... A jak moc se píchnete o ty, jež tvůrci nestačili odstranit v Primalu?

Začněme soubojovým systémem, který na jednu stranu není vůbec špatný. Shiftová analogová tlačítka zvyšují počet dostupných ataků, kde se dle síly stisku L či R provádějí výpady levou či pravou rukou, v nichž Primal budete vždy třímat nějakou spektakulární zbraň, povětšinou na blízko. Nicméně v tomhle systému, v němž nechybí ani účinný kryt, se nedočkáte žádných udivujících komb (vyjma jedné ukončovací fatality, která je víceméně jenom na okrasu, a současně super ataku prorážejícího i případný blok soupeře), takže přes veškerou snahu se s po nějakém čase může dostavit nuda. A poté frustrace, neboť závěrečná kapitola v království Volca je opravdu hardcore, protivníci jsou velice silní a nepříjemně rychlí, přičemž i oni mají v rejstříku výpadů alternativu snadno prorážející váš kryt, což celý podnik staví do nerovného světla. Pokud mohu za sebe říci, soubojový systém využitý v Mark of Kri mi přišel mnohem zajímavější, byť se vlastně jedná o dosti podobný model. Uvedené nesnáze aspoň ulehčuje skutečnost, že cestou taktéž sbíráte speciální krystaly, jež vás v případě ztráty energie znovu dobijí.

Pojďme dále. Ve hře Primal střetnete několik málo NPC, které příjemně prosvětlí jinak na obyčejnou konverzaci chudou herní fázi, nicméně takovýhle epický svět by zasloužil mnohem více, než jen občasné příštipkaření. Chtělo by to lokace zalidněné bytostmi, jež znají i něco Primal jiného než nenávist a jazyk používají k jiným činnostem než k ochutnávání padlých. Dialogy skomírají na úbytě a vyjma periodických příběhových vstupů se prakticky nedočkáte žádného významného oživení. Primal tak na spoustě míst vyhlíží sice jako krásný obraz, ale bez života.

Co se týče kamery, není zásadních připomínek. Manuální korekce vám vyžehlí veškeré vrásky nad případným špatným povědomím o situaci, navíc významnou měrou napomáhá alternativa vlastního pohledu, který je však z neznámého důvodu (jako v Soul Reaver) umístěn těsně za záda (a nikoliv do režimu first person, jak žádá dobrý mrav) rozhlížejícího se, což někdy může otrávit. Ale za celou dobu testování jsem neměl zásadní problém, takže nemám proč nad použitým kamerovým náhledem lámat hůl. I když, vodní království Aquis se může jevit trochu obtížnější na orientaci, protože je v tuplovaném 3D rozměru, ale vedle ne zcela zvládnutých soubojů (tvůrci si toho zřejmě byli vědomi, pročež je Aquis nejméně akční pasáž) se dočkáte i jedné příjemné feature – pakliže se při plavání (resp. potápění, neboť se vše důležité odestává pod vodou) zastavíte, automaticky se srovnáte v ose X-Y.

Primal

Potěší svobodné a okamžité přepínání mezi oběma hlavními hrdiny. Možnost uložení hry v jakýkoliv vámi vybraný moment. Zajímavé bonusy, z nichž ten zdaleka nejlepší představují videa - Making of... A v neposlední řadě délka dohrání. Primal totiž budete hrát opravdu dlouho, takže v té záplavě několikahodinových taháků rozhodně vyčnívá. Stejně jako Jen ve světě bizarních bytostí, nenávisti a smrti. Stejně jako její podivné tetování, které má dílem na svědomí její pohřešovaný přítel Lewis. Já vám ještě neřekl o Lewisovi? Také jsem vám vlastně nic neřekl o Oblivionu, ležícímu mezi světem smrtelníků a sférou posmrtného života - územím, kde svádějí neustálý boj síly chaosu a řádu. Chaos získává na převaze, démoni na síle a porušením přirozené rovnováhy může dojít ke katastrofě. Jediný, kdo má možnost všechno uvést do pořádku, je mladičká dívka jménem Jen, jejíž tělesná schránka leží po brutálním napadení na lůžku, u něhož ošetřující doktorka prohlásila, že šance na přežití jsou padesát na padesát. A pak se objevuje Scree a dál už to znáte, nebo ne? A není to nakonec všechno jen nějaký zvláštní sen? Odpověď už musíte najít sami. Opravdu to stojí za to, ale navzdory vysokému hodnocení není hledání pravdy ve světě Primal určeno všem.

Primal
Výrobce/Vydavatel Sony
Platforma PlayStation 2
Multiplayer: ne
Vibrace/Analog: ano/ano
Další ovladač: ne
Paměťová karta: ano, 399kB
Verdikt: Propracovaný svět nabízející dokonce svůj vlastní jazyk. Výtečná audiovizuální stránka. Skvělá kooperace mezi dvěma hlavními protagonisty. Místy však trochu stereotypní a zdlouhavé. Ale vzato kolem a dokola parádní kus, který si příznivci akčních adventur zamilují!
Hodnocení: 80% (info)

Autor:
  • Nejčtenější

Nejpopulárnější streamerka se rozešla a sdílí historky ze seznamek

Streamerka Imane „Pokimane“ Anys se svým fanouškům svěřila, že se jí rozpadl dlouholetý vztah....

Nejsem zlatokopka, brání se nová přítelkyně jednoho z nejbohatších streamerů

Populární herní streamer Felix Lengyel, známý fanouškům pod přezdívkou xQc, daroval své nové...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Chtěli vytvořit Skyrim planetu ve Starfieldu, reakce fanoušků je zklamala

Skupina fanoušků her od Bethesdy si uložila heroický úkol, přenést fantasy svět Tamrielu, známého...

Jasný signál fanouškům. Polské studio teď zaměstnává hlavně nový Zaklínač

Ačkoliv má polské studio v přípravě hned několik projektů, aktuální informace naznačují tomu, že...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Šel jsem si pro výpověď, místo toho mě povýšili, vzpomíná režisér Cyberpunku

Vývojář Pawel Sasko z polského studia CD Projekt prozradil, že když si ho před časem vedení...

RECENZE: Autopsy Simulator je psychologický horor z prostředí pitevny

Simulátory nás rády seznamují s těmi nejroztodivnějšími profesemi. Díky nim se můžeme stát hledači...

Zaplatil půl milionu, aby si mohl chvíli zahrát s populární streamerkou

Fanoušek vydražil v internetové aukci možnost zahrát si počítačové hry s populární streamerkou...

Šel jsem si pro výpověď, místo toho mě povýšili, vzpomíná režisér Cyberpunku

Vývojář Pawel Sasko z polského studia CD Projekt prozradil, že když si ho před časem vedení...

Stýská se vám po značce Command & Conquer? Zkuste skvělé demo Tempest Rising

Na Steamu se nečekaně objevilo demo skvěle vypadající strategie Tempest Rising, která se přiznaně...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Za celosvětový kolaps IT systémů může nečekaně absurdní chyba

Nepovedená aktualizace bezpečnostního softwaru společnosti Crowdstrike způsobila pád počítačů a serverů s operačním...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s odbavováním letů,...

Restauratéři chtějí zakázat vstup Biance Censori, vadí jim její odhalování

Přítelkyně rappera Kanyeho Westa (47) Bianca Censori (29) je známá svým stylem „oblečená neoblečená“ a snaží se šokovat...

Piju každý den. Dřív nebo později se upiju k smrti, líčí bývalý fotbalista Fenin

Fotbalista Martin Fenin (37) neprožívá nejlepší období. Nejen, že mu nevyšlo manželství s policistkou Beatou, se kterou...

Depp randí s ruskou modelkou, která žije v Praze. Seznámili se ve Varech

Herec Johnny Depp (61) byl po bouřlivém rozvodu s herečkou Amber Heardovou (38) často vídán s mladou blondýnkou. Před...