Málokdy si člověk zapamatuje první spouštění nějaké hry. Na začátek NBA Live 06 (dále jen NBA 360) pro první konzoli nové generace - Xbox 360 - si však budete pamatovat hodně dlouho. I já jsem po spuštění dotyčné hry zůstal stát (vlastně sedět) jako opařený. Všechno to začalo jednoho obyčejného večera, kdy jsem dorazil domů s NBA 360 v tašce. Po relativně povedené FIFA 06: Road to Fifa World Cup jsem získal ke sportovním titulům od EA větší důvěru a nové NBA pro X360 vypadalo opravdu lákavě, tak jsem s nabídkou na jeho zrecenzování nikterak neváhal. Vyndal jsem ze skříně svojí „třistašedesátku“, soused mi pomohl vytáhnout trafo a po chvíli bylo celé zařízení připraveno k chodu. Vytáhl jsem tedy zelenou krabičku ve které bylo NBA 360 umístěno, rozbalil celofán, a po chvíli tedy nezbývalo nic jiného, než tlačítkem potvrdit spuštění hry, a celá show tak mohla začít.
Dokonce i koučové vypadají naprosto k nerozeznání od své předlohy včetně pleší a ostatních věcí, které koučové mívají.
Po Fifě pro X360 jsem byl na prvotřídní grafiku připraven, ale to, co se na mě chystalo, jsem opravdu nečekal. V temné hale se pomalu začínají rozsvěcet světla, ze země vyjíždí deska, na které se díky neznámému mechanismu sestaví koš. Z ničeho nic, jakoby teleportem ze Star Treku, se uprostřed toho všeho zjeví Dwyane Wade. Moje ústa se otevírají v němém úžasu a já
zůstávám zírat. Model Wadeovy postavy je totiž detailnější než cokoliv, co jsem ve hře viděl před tím (a že jsem toho viděl opravdu hodně). Dokonalý model postavy s brilantní muskulaturou včetně šlach, vystouplých žil apod. Obličej včetně vrásek zalitý krůpějemi potu, prostě dokonalé. Najednou vám hra umožní Wadea ovládat a vy si uvědomíte, že to není realita – to jsou schopnosti Xboxu 360.
Toto virtuální představení slouží jako rozcvička. Kdykoliv si můžete vyvolat menu a spustit rychlou hru, ligu nebo kteroukoliv z jiných nabízených možností. A těch je oproti sesterské Fifě pro X360 opravdu hodně. Nejzajímavějšími jsou jistě právě rychlá hra
a turnaj, jejichž princip vám zajisté dopodrobna popisovat nemusím. Jako důležité však považuji zmínit, že mód sezóny je oproti
předešlým ročníkům značně osekaný. Žádný Slum Dunk Contest, žádný Dynasty mód, žádné Superstar pohyby, nic. Navíc režim neumožňuje draftovat hráče, nemáte tréninkový kemp, prostě si vyberete tým a hurá do ligy. Spousta příležitostných hráčů tyto vymoženosti předchozích ročníků sice nevyužívala, ale většina pokročilejších pařanů přítomnost těchto možností považovala za samozřejmost. Další přítomná volba je klasická hra po síti prostřednictvím Xbox Live. Online hraní velmi prodlužuje životnost a
nabízí přesně to, co byste od něj čekali. Akorát bych uvítal nějakou super bonusovou nabídku, která by byla přítomna pouze prostřednictvím Xbox Live. Nic takového však NBA 360 nenabízí. Maximálně můžete díky podpoře hlasu pořvávat na své protivníky či spoluhráče nějaké ty nadávky, ale to za bonus opravdu nepovažuji.
Velkým plusem všech her od EA je vždy velmi povedený soundtrack a ani NBA 360 není v tomto ohledu výjimkou.
Pod další položkou, nacházející se v menu, je možnost vytvořit si vlastního hráče. Tady opravdu tleskám, protože editor v NBA 360
je naprosto famózní a nabízí téměř nekonečné možnosti, jak si vytvořit vlastního hráče. Tyto možnosti jsou tak detailní, že svého vlastního avatara můžete obšťastnit dokonce i rozdílnými typy lícních kostí, či vybrat mu hustotu obočí podle momentální nálady.
Téměř s opovržením jsem si hned vzpomněl na editor v Tony Hawk’s American Wasteland, kde (byť je to již sedmý díl série) nebyli tvůrci skopni vybavit editor jakýmikoliv změnami. Volba vlastního hráče v NBA 360 je dokonce natolik obsáhlá, že můj vytvořený charakter vypadal až na pár maličkostí k nerozeznání ode mne samotného (jistě pro mnoho mých kolegů hrůzná představa :-).
|
Po důkladném zkoumání všech možností, které NBA 360 nabízí, jsem se definitivně rozhodl spustit samotnou hru. Samozřejmě, že hra disponuje kompletní licencí na vše, co se okolo NBA točí včetně hráčů, stadiónů atd. Fanoušci L.A. Lakers tedy můžou obdivovat fotorealistickou podobu Kobe Bryanta, stejně jako dezertéra Shauquilla O’Neila (i když nyní hraje za Miami
Heat, tak ho stejně všichni fanoušci L.A.L. milují). Zpočátku jsem si myslel, že počáteční „intro“ v podobě tréninku s Wadem vypadá tak dokonale díky tomu, že je na kurtu sám, ale jakmile jsem spatřil na hřišti dalších devět stejně dokonale
propracovaných hráčů, tak se všechny mé pochyby rozplynuly. Dokonce i koučové vypadají naprosto k nerozeznání od své předlohy včetně pleší a ostatních věcí, které koučové mívají. O grafice jsem toho zde napsal již mnoho, ale nebál bych se označit NBA 360 za vizuálně nejhezčí hru současnosti (díky neustále narůstajícímu počtu titulů pro X360 však jistě ne na dlouho). Připočteme-li k tomu podporu všech druhů HD rozlišení (480p/720p/1080i), na kterém vypadá hra ještě úžasněji (ano je to možné), stává se z NBA 360 opravdová nádhera.
Novou sezónu jsem započal se svým oblíbeným týmem Chicago Bulls. Po začátku zápasu jsem nabyl názoru, že zvolená kamera není úplně ideální, a tak vbíhám do menu s pocitem absolutní jistoty, že si vyberu kameru, která pro mě bude naprosto optimální. NBA 360 však nabízí pouhé čtyři úhly kamer a navíc je z nich tři a půl naprosto k ničemu. Ani jedna z nich totiž nezabírá
stoprocentně dění, a náhodné přihrávky do neznáma se tak stávají v NBA 360 denním chlebem. Oproti třistašedesátkové Fifě, kde bylo úhlů kamery nespočet, je to v podstatě nefér. Samotné hraní na mě působilo nesmírně utahaným dojmem. Žádné
zpomalování frameratu vás sice nečeká, ale samotná hra je tak pomalá, že místy připomíná tahovou strategii.
Vše ostatní je ale již takové, jaké má být. Animace působí velmi reálně, publikum (které je samozřejmě 3D) reaguje na dění na hřišti a i komentář je vcelku povedený. Dokonce můžete během hry vyvolat speciální menu, ve kterém můžete měnit taktiku či střídat hráče. Při spuštění tohoto in-game menu se však hra nezastaví a tak musíte být rychlí jako ve skutečnosti. Samozřejmě
|
G-R-A-F-I-K-A
Absence všech vylepšení z předchozích ročníkůVelkým plusem všech her od EA je vždy velmi povedený soundtrack a ani NBA 360 není v tomto ohledu výjimkou. Žánrově samozřejmě spadá soundtrack této hry do kategorie hip-hop a nejznámější interprety z něj zastupují Fort Minor, Afu-Ra, Q-Tip ft. Busta Rhymes či Black Eyed Peas (no, ti do hip-hopu moc nezapadají). V EA vsadili všechno na grafiku, která se jim mimořádně povedla, ale na zbytek hry se tak nějak vykašlali. Konkurence v podobě NBA 2K6 od Segy je přitom veliká a jenom čas ukáže, komu dají hráči přednost, NBA 360 je bezesporu kvalitní, bohužel mohla být o mnoho kvalitnější, zvláště co se herní stránky týče.
| NBA Live 06 | ||||||
| ||||||
| ||||||
| ||||||
|
