Svět kasín je zvláštním způsobem přitažlivý. Stylové prostředí, temné prostory osvětlované lampami se stínidly, tichý klapot bot po drahých kobercích, ťukání kutálející se ruletové kuličky, šustot přesouvaných žetonů a sem tam nějaký ten pološílený výkřik radosti či zmaru. Atmosféra napětí, nervů, nadějí a zoufalství na jedné straně, chladné tváře krupiérů jistých si stálým platem na druhé. To je kasíno jak má být – a v Las Vegas Tycoonu se nevyskytuje.
Předčasná a uspěchaná pointa je sice velkou stylistickou chybou, u recenze na Las Vegas Tycoon to ale vadit nebude, protože s touto katastrofální záležitostí se lze vypořádat na několika řádcích. Na této hře totiž nelze najít ani jednu jedinou bezvýhradně kladnou vlastnost, zato těch záporných je tu habaděj. Při jejich popisu začneme u technické stránky. První, co každého, kdo Las Vegas Tycoon spustí, uhodí do očí, je naprosto příšerné grafické zpracování. Nedávno recenzované zklamání Casino Incorporated sice graficky taktéž kdovíjak neexcelovalo, po traumatickém zážitku v podobě této hry ale každý svůj názor na zmíněný titul minimálně poupraví. Las Vegas Tycoon je 2D, což by nevadilo. Horší už je, že tituly z roku 1996 vypadají proti němu parádně: podlaha je tvořena vždy jednou texturou
(dohromady jsou asi tři, jedna horší než druhá), objekty jsou titěrné a nelze zoomovat, postavy pak připomínají začátky spritových animací.
Základem jistého neúspěchu je totální absence jakýchkoliv možností. Casino Inc. obsahovalo velkou řadu druhů her, stolů a okolních zábav. Las Vegas Tycoon obsahuje až do poloviny hry jen jednoruké bandity a ani pak se variabilita nijak závratně nezvýší. Okolních objektů je taktéž minimum a řada jich zcela postrádá logiku: nevím, zda v kasínu bývají běžně bankomaty, rozhodně se ale mezi stoly nevyskytují generátory elektrické energie. Hra nabízí minimum předmětů pouze s estetickým účelem, a tak se jednotlivé objekty neustále opakují a kasíno vypadá stále stejně.
S jednou už postavenými automaty či stoly si nelze nijak moc hrát. Jediné, co může hráč nastavit, je pravděpodobnost výhry, která by měla ovlivňovat spokojenost hráčů, v praxi to ale moc nefunguje a mezi průměrnou a nejvyšší možnou hodnotou na této stupnici není rozdílu. Výstavba kasína tak netvoří hlavní část zábavy – o tu by se měla postarat jeho údržba a starost o zákazníky a zaměstnance. Systém pracovníků je podobně jako u Casina Inc. neskutečně přebujelý, na druhou stranu, jakmile se jednou najme uklízečka či opravář (mimochodem: od kdy si kasína platí vlastní opraváře, kteří chodí mezi stroji a nedělají nic jiného,
než spravují?), není třeba se o ně dále starat. Tím je vše opět zjednodušeno a dovedeno k dokonale dementní hratelnosti/nehratelnosti.
Vše dovádějí ad absurdum naprosto neoriginální a nezábavné úkoly jednotlivých misí. Samo pojetí, kdy hráč postupně staví jedno kasíno za druhým ve městě Las Vegas, není špatné, bohužel, cílem nikdy není nic jiného, než přilákání určitého počtu hráčů, navíc první polovina misí je spíše jen takovým rozšířeným tutorialem, kdy se představují postupně jednotlivé objekty. Teprve poslední dvě či tři jsou skutečně jakous takous výzvou hráčským schopnostem, to ale není nejlepší vizitka hry, která by měla vydržet déle než jedno dvě odpoledne. Ano, samozřejmě, je tu ještě možnost volného hraní, to ale není až zas tak volným hraním – jde prakticky jen o přehrávání stejných misí, jako v Challenge módu, což je tedy opravdu "lákavá" nabídka.
Las Vegas Tycoon jako by symbolizoval úpadek tycoonovské škatulky a vlastně se dá říci i budovatelských strategií obecně. Už i pokračování slavných (Rollercoaster Tycoon 2) začínají spadat do kategorie rychlokvašek vyrobených za účelem nahrabání si peněz, Las Vegas Tycoon je pak typickým
příkladem nízkorozpočtové hry, která se veze na vlně popularity her s hazardní tématikou (vyšlo již Casino Inc., chystá se kupříkladu skvěle vypadající Vegas: Make It Big), využívá starého konceptu, ale bere si z něj jen to, co považuje za nejdůležitější, a o zbytek ho osekává. Výsledek je naprosto nezábavný, nudný – a ke všemu ani nevydrží déle než pár hodin. Skutečně krize. Výrazné varování nechť si zapamatují všichni, včetně věčných skeptiků popírajících už jen tak ze sportu názor recenzentů. Jasně, firma Creative Edge nepatří k nejbohatším a na úplatcích trochu šetří, to ale nic nemění na tom, že Las Vegas Tycoon je vedle tragédie jménem Airport Tycoon 2 výrazným kandidátem na nejhorší hru roku a v pořadí možností, jak naložit s penězi, se řadí hluboko pod "vyhodit do kanálu".
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
