Resident Evil: The Darkside Chronicles doplňuje příběh známé série

Nový díl série Resident Evil odpovídá na řadu dosud nezodpovězených otázek. Zároveň s tím ale přináší i osvědčenou hratelnsot, která potěší každého fanouška. A vůbec nevadí, že herní systém je jen o něco mladší než videohry samotné.

Resident Evil: The Darkside Chronicles

Poslední díl jedné z nejlepších a nejoblíbenějších videoherních sérií všech dob překvapivě stále nezískal českého distributora. To ale neznamená, že se nepodíváme, co ve svých shnilých útrobách skrývá. Resident Evil: The Darkside Chronicles pokračuje ve stylu, ve kterém se představil i předcházející díl The Umbrella Chronicles.

Máme zde tedy opět kolejovou střílečku, odhalující kapitoly známé z předcházejících dílů z pohledu první osoby a představující i jednu novou, která skvěle zapadá do celého vesmíru jménem Resident Evil. Nejeden hráč by mohl namítnout, že kolejové střílečky mají svá nejlepší léta již za sebou.

To je pravda, ale zrovna nedávný Dead Space: Extraction ukázal, že i když je tento žánr v hratelnosti striktně limitovaný, tak dokáže zabavit jako kterýkoliv jiný. Zvláště pokud je opřen o poutavý příběh, pohlednou grafiku a děsivé nepřátele. A to vše Resident Evil: The Darkside Chronicles samozřejmě má.

Nejcitelněji chybí větší přítomnost arci-zlouna série Alberta Weskera.

Zatímco Resident Evil: The Umbrella Chronicles představil z pohledu prvního osoby tři řadové díly slavné série (konkrétně 0, 1 a 3) a přinesl zcela novou kapitolu o zániku korporace Umbrella, tak The Darkside Chronicles převypravuje příběh Resident Evil 2, což je dodnes asi nejpopulárnější kapitola. A k tomu přináší i příběh Code: Veronica a opět zcela novou kapitolu.

Část jménem Vzpomínky ztraceného města vás přenese do roku 1998, kdy v Racoon City propukla infekce G-Viru, silnějšího nástupce Viru T, který má ještě větší mutagenní efekty. Policejní nováček Leon S. Kennedy a Claire Redfield, hledající svého bratra Chrise, musí společně přijít na záhadu kolem společnosti Umbrella, jenž začala vyrábět biologické zbraně, jež se nyní procházejí v ulicích.

Rozbořené ulice, stará policejní stanice nebo podzemní laboratoře. Do všech těchto známých lokací se podíváte, abyste se znovu postavili po stěnách lezoucím lickerům, poznali zkorumpovaného policejního šéfa Briana Ironse, zachránili infikovanou holčičku Sherry, nechali se zmást tajnou agentkou Adou Wong a neustále utíkali před téměř nezničitelným Mr. X. Je radost konečně vidět vše, co jsme milovali, v novém a vzhlednějším provedení. Závan nostalgie je silný a skvělá hratelnost z jiného úhlu vám nedá spát, dokud tuto kapitolu nedohrajete.

Ale tím zdaleka hra nekončí. Část jménem Hra zapomnění vám převypráví akčnějším způsobem události toho nejznepokojivějšího dílu celé série, a to Code: Veronica. Proto její zpracování v The Darkside Chronicles trochu zamrzí. V žádném případě není špatné, ale některé události citelně chybí, stejně jako se příliš budete pohybovat v jedněch lokacích, abyste se ve zbylých, které jsme si z původní dreamcastové verze pamatovali, vůbec neukázali.

Nejcitelněji ale chybí větší přítomnost arci-zlouna série Alberta Weskera. Sice se zde mihne, ale měl by se zde objevovat víc, stejně jako v originálu. Tak moc jsme se těšili, že ho opět uvidíme běhat po zdi.

Poslední kapitolou je operace Javier, která Leona přenese do Jižní Ameriky, kam se vydá na nebezpečnou misi s cílem dopadnout tajemného Javiera Hidalga. Příběh se odehrává v roce 2002 a Leonovým parťákem je zde nebezpečný voják Jack Krauser. Ano, je to ten samý Jack Krauser, který se Leonovi postavil v Resident Evil 4. Zde nestojí proti němu, ale po jeho boku. Proč je tomu tak a proč Krauser později otočil, jsme se ve čtvrtém dílu nedozvěděli. Zde však na všechny tyto otázky odpovědi dostáváme.

Obtížnost navíc oproti The Umbrella Chronicles klesla, takže odpadá jakákoliv frustrace.

Brzy zjistíte, že Javier unáší místní děvčata a vesničany proměňuje za pomocí T-Veronica viru na zombie armádu. Také se zde setkáte s novými protivníky, jako Jabberwockem, tyrantem s několika končetinami, dále žabími huntery nebo vyhublým B.O.W. Anubisem. Tato kapitola má také jako jediná dva možné konce.

Samozřejmě záleží na hodnocení, které jste získali ve všech levelech. Ale ani špatný konec není k zahození a patří k těm nejdojemnějším. Na konci tohoto příběhu se navíc utkáte s jedním z největších bossů v celé sérii, se kterým vám pomůže dokonce jedna z infikovaných. Víc už ale neprozradíme. Nesmíme však opomenout, že to budou působivé CG sekvence, které odhalí o příběhu nejvíce.

Hratelnost je stará téměř jako videohry samy, ale to nic neubírá na jejích kvalitách. Samozřejmě, že pokud kolejové střílečky nemusíte, tak vás Resident Evil: The Darkside Chronicles nepřesvědčí, abyste na ně změnili názor. Pokud ale pohyb rádi přenecháte hře a rádi se necháte unášet příběhem a hutnou akcí, tak jste na správné adrese. Hra je totiž akční jízdou od začátku do konce.

K dispozici je slušný arzenál, se kterým sprovodíte znovu ze světa cokoliv, co se mihne na obrazovce. Nově je možné zbraně upgradovat za získané body. Zlepšit lze sílu, rychlost nabíjení i údernost zbraní. Při chycení nepřítelem lze použít po zatřesení ovladačem i útok na blízko.

I když je pohyb předem daný, tak narazíte na situace, kde si budete moci vybrat směr další cesty. Připočtěte si k tomu ještě touhu vidět oba konce a máte zde důvod k opakovanému hraní. Obtížnost navíc oproti The Umbrella Chronicles klesla, takže odpadá jakákoliv frustrace. Při smrti totiž začínáte z kontrolního místa vždy s plným zdravím.

Kolejová střílečka by nebyla kolejovou střílečkou bez pořádného zástupu bossů. V tomto směru nezklamal zatím snad žádný Resident Evil a ani The Darkside Chronicles není výjimkou. Taktikou boje s nimi sice není většinou příliš nápaditá, ale kdo by se kvůli tomu zlobil, že? Jediné, co tyto souboje dělá občas těžší, je roztřesená kamera, se kterou je mnohdy něco trefit až nadlidský úkol.

Odměnou za úspěšné hraní vám bude postupné odemykání archivů s bonusovým obsahem. Tím je přehled všech postav, nepřátel, předmětů, nalezených textů, filmečků, hlasů nebo jakýchsi odměn za splnění specifických podmínek. Těmi je například určitý počet spuštěných pokračování po smrti nebo trefení několika ran do hlavy. Získané skóre je pak možné porovnat s ostatními přes internet.

Pokud by vás osamělé hraní omrzelo, tak lze vždy do hry připojit druhého hráče, se kterým je likvidování nemrtvých vždy větší sranda. Počítačem ovládaní parťáci totiž moudrosti příliš nepobrali. Ovládací schéma využívá jak wiimotu, tak nunchuku, přičemž míříte a střílíte prvním ze zmiňovaných. Nejlepší možností, jak hru ovládat, ale zůstává stejně jako v případě ostatních kolejových stříleček pro Wii zapojení přídavného Zapperu, který oba ovladače promění v jeden kulomet.

Prosím, Capcome, další kroniky

I když se japonský Capcom tváří, že The Darkside Chronicles jsou posledním dílem této podsérie a skepticky se staví i k dalšímu vývoji většího počtu her pro Wii, tak bychom si přesto přáli další kroniky. Pro účely kolejové střílečky by totiž příběhy čtvrtého a pátého dílu s Los Ganados namísto zombies šlo velmi dobře přepracovat. Samozřejmostí by měla být i další, dosud neznámá kapitola série, jak je tomu u Chronicles obvyklé.

Pevně doufáme, že Capcom změní názor a brzy se podobné hry pro Wii dočkáme, a nebudeme se tak těšit jen na ohlášený Resident Evil Portable pro PSP.

Z technického hlediska není vzhledem k výpočetnímu výkonu konzole možné Resident Evil: The Darkside Chronicles jakkoliv hanit. Grafika je pohledná i v nižším rozlišení a animace nepřátel je propracovaná. Ostatně jako téměř u všech ostatních her od Capcomu. Hudba a zvuky pak nahání tu správnou husí kůži v těch nejlepších okamžicích.

Resident Evil: The Darkside Chronicles je prostě splněný sen každého fanouška této hororové série. Nabízí tolik chtěný "remake" druhého dílu, stejně jako Code: Veronica a k tomu perfektně doplňuje příběh celé série. Tomu se říká trefa do zombie hlavy.