Catwoman - kočičí žena v akci

Do kin právě přichází očekávaný film, kde si pro sebe hlavní roli uzmula kočičí žena. Velké naděje byly vkládány i do hry s tímto tématem. V naší recenzi se dozvíte, zda byly kočičí ambice naplněny.

Postava Catwoman, tedy kočičí ženy, si udělala jméno v jednom z těch méně povedených snímků s Batmanem v hlavní roli. Diváci si ji ale natolik oblíbili, že se filmaři rozhodli složit jí poctu v podobě vlastního velkorozpočtového snímku, v němž právě v těchto dnech Halle Berry v přiléhavém oblečku okouzluje americké publikum. Nebude trvat dlouho a toto dílo budeme mít možnost zhlédnout i v naší zemičce. Přestože úspěch filmu není vůbec zaručen, Electronic Arts si již s předstihem zakoupili práva na vytvoření multiplatformové hry podle filmu. A jak jistě všichni víte, takovéto pokusy často nedopadají vůbec dobře, zvláště, když se vyvíjí současně na všechny hrací skříňky i PC. Do toho všeho přišlo šibeniční datum vydání, které bylo třeba stanovit někam k premiéře filmu a vývojářský tým Argonaut tak měl na vytvoření alespoň zdánlivě plnohodnotné hry zhruba jeden rok. Jak se jim projekt podařil, se dozvíte na následujících řádcích.

Postava Catwoman se sice proslavila po boku Batmana, ale ve skutečnosti jde rovněž o comicsový charakter s vlastním pozadím a příběhy. Hra se jich však stejně jako film příliš nedrží a namísto nesmělé hrdinky Seliny Kyle budeme tentokrát hrát za Patience Phillips, grafickou designérku jedné z největších kosmeticých firem světa. Ovšem k nevelké radosti Patience objeví, že jeden z kosmetických prostředků má hodně podivné postranní efekty a rozhodne se to oznámit svému šéfovi. Jenže ten v tom, jak vidno, jede až po uši a pozve Patience do jedné z fabrik, kde se jí hodlá zbavit. Celý komplot dosahuje takových rozměrů, že sličnou slečnu nestačí vyhodit, je třeba ji zabít a to se také zdánlivě podaří. Avšak, jak už to tak bývá – Patience má tuhý kořínek a navíc se polomrtvá střetne se zdánlivě pěknou kočičkou, která ji dodá příjemné schopnosti. A pomsta může začít. Zbývá ještě doplnit, že kočičí žena není zdaleka jen kladnou hrdinkou a má zálibu v rozličných zlodějinách, čehož důsledkem je pronásledování charismatického detektiva. Zápletka tudíž není zase až tak špatná, ovšem hra by z ní mohla lehce dostat daleko více, ale i tak jsou animace vyprávějící příběh pěkné a patří ke světlým stránkám hry. Celkem dost se toho také dozvíte z přiloženého komixu, zpočátku především elementární složky kočičích schopností, později pak i něco z historie. Ano, tušíte správně, barevné příběhy jsou jedním z bonusů a také odkazem na konzolovou verzi, kde je podobné odměňování za splněné úkoly zvykem. A my musíme dodat, že se nám tento nápad zamlouvá.

Ano, tušíte správně, barevné příběhy jsou jedním z bonusů a také odkazem na konzolovou verzi, kde je podobné odměňování za splněné úkoly zvykem.

Dosud jsme chválili a stran příběhu jsme se na herní poměry vskutku dočkali slušného výkonu, avšak je čas, abychom vyhlásili jednu z takřka nepřekonatelných chyb. Možná již víte, protože u podobných akčních skákaček, jíž Catwoman bezezbytku je, spočívají problémy především ve zmateném chování kamery. A nejinak je tomu i zde. Ovšem, pokud jsou chyby kamery v podobných hrách spíše v menšině, zde veskrze převažují, a to hře jednoznačně strhává vaz a z hraní často činí spíše utrpení, než zábavu. Osobně podobný laps nemůžu tak jednoduše pochopit, jelikož alespoň obstojná kamera má být v Catwoman základním kamenem. Posuďte sami – ve hře se skoro bez ustání skáče, leze a freneticky mlátí. Pokud si v takovém případě dělá kamera, co chce, zcela zastíní dobré aspekty hry a činí z ní jen boj se značně ožralým kameramanem na pozadí. Kamera se prakticky nedá nijak ovládat, možné je maximálně mírné otáčení, které se však po puštění tlačítka opět vrátí do fixního postavení. Těch je navíc docela málo, občas se ani neobtěžují přehazovat. Trochu by hře jistě pomohla možnost vycentrování, ale ani toho se nedočkáte. Mnohdy tak člověk ani neví, kam má jít, protože prostě vidí jen omezený prostor z blbého úhlu a musí tak pobíhat po lokaci, než si všimne vhodné části, jejímž prostřednictvím by se dalo dostat dál. Sice je zde možnost pohledu z vlastních očí, ale v něm se krom otáčení kolem vlastní osy nemůžete pohybovat, navíc musíte držet stisknuté tlačítko a když se zase přepnete do „normálního“ pohledu, stejně většinou ztratíte orientaci.

Film Catwoman

Režie: Pitof
Hrají: Halle Berry, Sharon Stone, Benjamin Bratt, Alex Borstein, Byron Mann, Lambert Wilson, Aaron Douglas, Frances McDormand

Komiksová stáj DC byla dříve průkopníkem ve filmových předělávkách svých hlavních superhrdinů. Ovšem po několika neúspěších s posledními díly Batmana se drží poněkud zkrátka a žezlo přebírá konkurence od Marvel. Ovšem tentokrát vytahuje i DC těžký kalibr v podobě Catwoman, kočičí ženy. „Je to úplně jiná Catwoman, než jakou známe z filmu Batman se vrací“, říká představitelka hlavní role Halle Berry, která nahradila Michelle Pfeiffer, jež hrála právě v Batmanovi. Jde o nadanou grafičku Patience Phillipsovou, tichou ženu, která objeví to, co neměla, a přijde o život. Pomůže jí však egyptská bohyně v podobě kočky, která jí také dodá nové, netušené schopnosti. „Batman v našem příběhu nehraje žádnou roli. Catwoman je nezávislá, dokáže si se zloduchy poradit sama a nepotřebuje pomoc žádného muže“, dodává Halle. Původně zamýšlený sexy obleček působí zatím spíše kontroverzně, ale v tomto případě jde především o úhel pohledu. Hlavní záporňačku si zahrála Sharon Stone.

Film se již promítá v amerických kinech a k nám přijde v září. Ovšem, jak to tak vypadá, za oceánem Catwoman propadla a asi nepůjde o takový hit, jak se původně myslelo. Na renomovaném serveru Rottentomatoes má kočičí žena nelichotivý průměr tří bodů z desíti možných, a to je hodně málo.

Mnohem horší, než nacházení cesty, na což se přeci jen dá časem zvyknout, je vykonávání nejrůznějších skoků a všech kočičích pohybů, o nichž již padla zmínka, ale nyní je načase ji trochu rozvést. Je třeba vědět, že hra se na schopnosti Catwoman prakticky celou vahou spoléhá. Můžete tak lézt prakticky po všech stěnách či plotech, ale i sebemenší překážka vám v těchto případech další lezení znepřístupní, čímž je zaručena naprostá linearita hry s jen jedinou možnou cestou, byť by design levelů po mírných změnách zvládl i mnohem více. Takže můžete lézt. Když narazíte na vyšší stěnu a na jejím vrcholu se nacházející platformu, zpravidla objevíte dvě, blízko u sebe postavené stěny, takový výklenek, který směřuje až nahoru. Pokud se tam chcete dostat, je třeba rychle přeskakovat ze stěny na stěnu, pořád výš a výš. Kupodivu, tato operace patří k nejjednodušším, jelikož stačí jen mačkat mezerník pro skok a jakžtakž držet směr. Horší už to je se seskakováním s vyšších stěn. To se Catwoman odrazí, náhle se (ne)očekávaně změní kamera a vy nevíte, kde jste a přitom ještě musíte ještě směrovat kam chcete dopadnout. Není divu, že mnohokrát spadnete do již prolezlých lokací, které si tak projdete ještě jednou. V případě, že podobný postup budete vykonávat popáté, začne se na povrch klubat nepříjemná frustrace. Stejné je to se skákáním na různé kabely a provazy, na nichž kočka předvádí pěkné akrobatické prvky, avšak skok z platformy na podobný provaz je opět o nervy. Přitom by z podobného systému šlo vytřískat mnohem více. Vzpomeňme na vynikajícího Prince of Persia: Sands of Time, kde skákání patřilo k prvotřídní zábavě. Zde by to sice, díky opakujícímu se designu úrovní a menší variabilitě, nebylo tak okouzlující, ale pořád by se hra dostala do výraznějšího nadprůměru a mnoho lidí by naprosto v pohodě pobavila. Ne, tvůrci museli pod tlakem stihnout termín a tak to dopadlo, jak to dopadlo.

Ani bojůvky se nevyhnuly klasickým problémům s kamerou, ale zde se nemusíme tolik rozčilovat, jelikož dementní AI nepřátel, kteří povětšinou jen čumí, než uděláte první krok/úder, sráží v tomto případě obtížnost na únosnou míru.

Ani bojůvky se nevyhnuly klasickým problémům s kamerou, ale zde se nemusíme tolik rozčilovat, jelikož dementní AI nepřátel, kteří povětšinou jen čumí, než uděláte první krok/úder, sráží v tomto případě obtížnost na únosnou míru. Ale nejde nedodat, že takhle to být rozhodně nemá. Catwoman má dva módy boje. V jednom stojí na dvou nožkách a „obtěžuje“(vykonaná akce záleží na aktuálním upgradu úderů) své protivníky bičem. Ale když stisknete tlačítko Shift, dostane se holka na všechny čtyři a ukáže neřádům, jak zvládá netradiční bojové umění. Opět je zde možnost upgradu, ale hodně zamrzí nemožnost vykonávání nějakých komb, protože, jak už se tak poslední dobou stává zvykem, na úder je jediný čudlík, což bojové sekvence zvrhává v jeho frenetické mačkání ve směru nepřítele. Protože je hra směřována i na mladší publikum, které představuje významnou kupní sílu, tak vlastně nepřátelům ve skutečnosti ani nic moc neděláte. Dočkají se od vás maximálně nějakého toho omráčení a jediným možným způsobem, jak je dostat ze scény, je jejich vhození například do kontejneru, skříně nebo zadku náklaďáku.

Po vyčerpávající kritice si dejme něco pěkného na závěr. Graficky totiž Catwoman nevypadá vůbec špatně. Díky obdobě bloom efektu působí vše pěkně plasticky, prostředí je barvité, i když se pořád víceméně opakuje a samotné pohyby kočičí ženy patří k vrcholům motion capturingu. V sexy oblečku je pěkná jak když jde po dvou, tak i když leze po čtyřech. Při strafování na stěnách pěkně pohybuje pozadím. No, prostě radost pohledět. Jen mě trochu zarazila nepodoba herní hrdinky té filmové – Halle Berry, avšak to je jen malá piha na kráse. Kočka jako kočka, dalo by se říct. Vypíchnutí si zaslouží i pěkné, tlumené osvětlení, které skoro vyvolává batmanovskou atmosféru. Hudba je v pohodě a stejně tak i zvuky, ovšem až na namluvení hlavních charakterů, které překvapivě ničím nevybočuje a dalo by se prohlásit za chudé.

Jak tedy naše dojmy ze hry shrnout? Byla by to pěkná „sedmdesátková“ hra, nebýt naprosto zmršené kamery, která opravdu ze všech sil kazí kvalitní herní prožitek. Catwoman se tak omezuje víceméně na soupeření s ní, než skutečnými herními výzvami. Zápletka není špatná, i když mnozí ji z principu odmítnou, různé pohyby a kočičí schopnosti také ne. Vše by bylo pěkné a doporučeníhodné, nebýt té kamery a také nepříliš přesvědčivé inteligence nepřátel. Ta by se však na rozdíl od první a nejzávažnější chyby dala překousnout. Přesto přese všechno by se fanoušek Catwoman při ochotě podstoupit strasti a naučit se jim předcházet, mohl bavit. Také proto udržíme hru v pásmu mírného nadprůměru, ale opravdu jen mírného.