

Lidičky utečte, kdo můžete! Nemilosrdný Max Damage se objevuje již s druhým pokračováním těchto nejbrutálnějších "závodů" v ještě brutálnějším kabátě!
Při psaní této recenze na jednu z nejkrvalečnějších her, jakou jsem kdy hrál, poslouchám, jak už je mou povinností, skupinu Iron Maiden, což doplňuje tuto hru audiostopami, ale o tom později. Carmageddon II, jak je všem určitě dobře známo, byl hrou nadmíru očekávanou a jeho fandové bouřlivě odpočítávali dny jeho vydání a každý den bouřlivě oslavovali blížící se jatka. Rozhodně tímto tahem neprohloupili, protože druhý Carmageddon je zkrátka cool. Kvůli svojí krvelačnosti měl i první díl dost velké problémy, a tak se v některých zemích (Velká Británie, Itálie) nesměl prodávat, ale milí nedočkavci z těchto zemí ještě ten den ráno, co Carmageddon vyšel, čekali na hraničních přechodech a po otevření nejbližšího PC shopu nedočkavě vytahovali své penězi napěchované peněženky.
Nuže není divu, že díl druhý postihlo totéž neštěstí zlehčené tím, že se Carmageddon II distribuoval v těchto zemích v jiných verzích, a to ve verzích, kde jsou místo klidně pochodujících, nicnetušících lidiček potácející se lehce nažloutlé a ztrouchnivělé zombie, z nichž místo jasně červené krve vystřikuje žlutá až zelená tekutina přirovnatelná tak k citrónovému sirupu a místo jasně viditelných odpadávajících končetin lidského těla létá jen žluté neznámo. Toto by se lidem rozhodně nelíbilo, a tak jen po chvíli jeho vydání vyšel na internetu patch, který upravoval žlutou tekutinu na krev a zombie částečně polidšťoval. V Německu však měl první díl ještě větší problémy, a tak je to tam s dvojkou nějak komplikované (snad ještě jiná verze).
Max Damage
Asi se nikdo nebude divit, když napíšu, že hlavním hrdinou zůstává většinou oblíbený Max Damage, tzn. že většina věcí a styl hry je úplně stejný jako v jedničce. Jedná se pořád o závod, jehož cílem je buď totální zničení všech oponentů, nebo projetí určité trasy, za určitou dobu. Doba jde dopředu, a tak se nesmíme divit, že místo divných placatých lidiček se tu objevují skoro dokonale vymodelované postavičky s obdobným vřískotem jako v jedničce.

Die Anna
Ohledně aut a všech vehiclů ve hře se dost věcí změnilo. V díle prvním bylo na výběr ze dvou driverů a to Maxe a Anny, kteří měli stejná auta jen s odlišnými barvami. Teď je tu jen Max se základním autem Eagle 3. Pokud vaše srdce prahne po jiném, lepším autě, nezbývá vám nic jiného, než si na něj "vydělat". Tedy spíše získat v průběhu závodu. Na tratích se vyskytují všemožné bonusy a překvápka, ze kterých máte peníze, nebo můžete rovnou vjet do banky, posbírat všechny finance a zase vesele odjet. Po zničení oponenta a po úspěšném dokončení závodu získáváte určitou sumu peněz. Za vaše úspory si můžete po závodě koupit dobitá auta, která mají určité hodnoty jim příslušné (výkon, velikost). Ze začátku se vyplatí spořit, protože je vaše auto stejně nejlepší, ale později, když se objeví obrovské vehicly a vaše "autíčko" už na ně nebude stačit, je čas jednat a koupit to nejlepší. Poté se bude konto zvyšovat a snad každý fanda si založí sbírku aut. Ke konci hry již bude jen málo aut, které nebudete vlastnit. Najdeme tady starého dobrého Vláda s trochu upgradovanou formulí, mnohým oblíbeného Twistera s kupodivu naprosto stejným dragsterem a neporazitelného Pitbulla s největším a nejmocnějším autem ve hře. Novinek je tu ale víc než dost. Nejslabší jsou "motokáry", najdeme tu mnoho průměrných vozů jako auto s vrtulemi místo světel, starodávné vozítka, broučky. Ve střední kategorii jsou různé tahače, autobus, kombajn, letadlo - kupodivu jen pojízdné a nakladač sena. V nejvyšší kategorii je podle mne jen již zmiňovaný Pitbull, na kterého asi žádné auto nemá s čistou duší. Překvapila mne skutečnost, že Die Anna je zařazena mezi normální jezdce, tudíž ji musíte také vyhrát.
Upgrady (motor, ofenzíva, armor) na auto se, jak by si někdo mohl myslet nekupují, ale sbírají přímo v průběhu závodu. Často se nacházejí na hůře dostupných a méně viditelných místech jako jsou střechy domů, paneláků, v podzemních garážích... Problém je v tom, že napřed musíte najít sloty, do kterých se tyto upgrady zasunují. Když najdete na cestě motor, nebo zlatou boxerku (ofenzíva), je to zpočátku divné, ale také to závisí na zvyku.
Tratě a závodiště jsou zpracovány podobně jako v jedničce. Závody probíhají ve městech, na sněžných útesech, na lodi, na letišti a v mnoha dalších lokacích. Vytknout by se dal snad jen dost malý počet tratí, které se několikrát za hru opakují s jinak vytyčenou trasou. Ve hře je deset skupin, v každé z nich jsou tři závody a jedna bonusová trať. Bonusové kola jsou to nejhorší, co mohli autoři vymyslet, protože jsou povinné a nedají se nijak přeskočit. Plníte v nich různé hrůzostrašné úkoly, ze kterých vás tak po týdenním hraní čeká ústav doktora Chocholouška. Když nemusíte projet za určitý nesmyslný timelimit, který se nedá zvyšovat přejížděním lidí, nesmyslně dlouhou a obtížnou trasu, tak tu na vás čeká přeskakování ze střechy na střechu a ničení neškodných satelitů.
|
Malým nedostatkem je snad jen nepřítomnost xichtu Maxe v levém horním rohu, což je pro mnoho hráčů přehlédnutelným nedostatkem. Multiplayer je řešen tím způsobem, že počítač automaticky přidělí hráči auto bez možnosti výběru, dobrá zábava spíše pro více lidí. Hudbu ztvárnila skupina Iron Maiden, která rozhodně ještě víří krev v již určitě adrenalinem napumpovaných žilách.
Varování ministra pařanství: Carmageddon II je jen pouhou počítačovou hrou, proto se nedoporučuje praktikovat ji ve skutečnosti!