Ace Combat Advance

Letecké hry nejsou žánrem, který by na konzolích patřil k těm nejsilnějším. co se týče handheldů, je zde situace ještě podstatně horší, a tak možná leckoho překvapí, že na GBA přichází slavná série Ace Combat.

Myslím si, že když se zeptáte jakéhokoliv konzolisty, jaká je jeho nejoblíbenější letecká hra, určitě nepotrvá dlouho a vámi dotázaná osoba vyhrkne jasnou odpověď - Ace Combat. Z toho se již vyklubala poměrně dlouhá série pyšnící se velkou oblibou u hráčů. Možná se mezi vámi najdou jedinci, kteří si myslí, že v podstatě na konzolích nejsou jiné letecké hry (záměrně píši hry, žádného simulátoru jsme se totiž na žádné konzoli skutečně nedočkali). Sice je tento žánr opravdu v menšině, ale kromě Ace Combatu jsme se dočkali suprových Crimson Skies : High Road To Revenge (který si vysloužil přezdívku vzdušné GTA), válečných Secret Weapons Over Normandy i manga letadel v podobě Deadly Skies III.

Všechny PS1/2 Ace Combaty byly ztvárněny ve 3D perspektivě, ACA je oproti tomu pouze dvourozměrný.

Leteckých gamesek na „velkých“ konzolích je ale i tak bohužel nemnoho, handheldová letadla by se však dala spočítat na prstech jedné ruky. Když vyloučíme 2315 stříleček s vesmírnou raketou bude tomu opravdu tak. Vezmeme-li do úvahu fakt, že je Game Boy nejprodávanější platformou (sčítaly se ale všechny modely) všech dob, bylo předvídatelné, že Namco dá dříve či později projektu zelenou. Sice mě trošku překvapilo, že jsme se Ace Combat Advance (ACA) dočkali až teď, ale jak říká lidové moudro : lepší pozdě než vůbec.

Všechny PS1/2 Ace Combaty byly ztvárněny ve 3D perspektivě, ACA je oproti tomu pouze dvourozměrný. Osobně mi to nijak nevadilo, ale spoustu hráčů to jistě při prvním pohledu odradí. Hra nabízí při 2D zpracování pouze dvě výškové úrovně, ale i to je při jejím designu slušné. Na ACA se totiž díváte z ptačí perspektivy. Sadisty kteří očekávají průlet turbínou viděný očima nebohého opeřence musím zklamat, ACA celý zhlédnete hezky seshora. Hra nabízí k výběru deset letadel. Každé z nich má svoje specifické vlastnosti, které se při jednotlivých misích opravdu projevují. Mise jsou překvapivě rozmanité a odehrávají se v různých lokacích (lesy, oceány, pouště atd.). Před každou z nich si také naložíte letoun speciálními raketami (země-vzduch, země-země) apod. Hudba a zvuky odpovídají možnostem GBA a nikoho neurazí. Ovládání nikterak neruší hratelnost a gameboyový digitální kříž je v tomto případě překvapivě přesný.

Příběh ACA se odehrává v nedaleké budoucnosti.

Pořádná hratelnost je základem každého dobrého titulu. Ta v ACA je na vysoké úrovni, ale bohužel jí trochu shazují nepříjemné chyby v základním konceptu hry. V ACA se můžete pohybovat do libovolných stran. V orientaci vám pomáhá 360 stupňový radar na kterém se zobrazují i nepřátelské jednotky. Nepříjemné však je, že se mnoho věcí často odehrává mimo obrazovku a tak budete často sestřelovat nepřátelská letadla pouze s pomocí šikovného radaru. Mě osobně sestřelení protivníka, který byl mimo obrazovku žádné speciální potěšení nedělalo. Velkým problémem pro většinu hráčů bude i vysoká obtížnost. Většinu úrovní budete několikrát opakovat než dojdete k vytouženému cíli. Často tak dochází k frustraci a nejednoho hráče tak napadne ACA zavrhnout. To by byla ale fatální chyba! Postupem času jsem si totiž na vyšší úroveň obtížnosti zvykl i přes prvotní rozčílení. Ono totiž když hrajete ACA v metru a najednou spustíte na tu „malou svítící krabičku“ kupu nadávek, nepůsobí to zrovna nejlepším dojmem (otestováno na jednom nejmenovaném recenzentovi:-) .

K lepšímu zvládnutí dané úrovně pomáhá šikovný briefing, ve kterém jsou označeny primární i sekundární cíle. Trošku komickým dojmem působí označení vzdušných jednotek. Spřízněné letouny jsou totiž označeny modrou a nepřátelské červenou barvou. Berte to jako takový flashback z minulosti. Sympaticky působí doplňování zdraví, které je v ACA ztvárněno mateřským letounem, který vám vždy pomůže doplnit zdraví na maximum. V rohu obrazovky se objevují společně s fotkou hlášky všech zúčastněných pilotů, ty se skládají obvykle s jednoho až pěti slov a svým obsahem vyvolávají neuvěřitelné výbuchy smíchu.

Série Ace Combat

První Ace Combat vyšel v Evropě pod názvem Air Combat společně s prvním Ridge Racerem a Tekkenem (oba od Namca) při launchi prvního PlayStationu. Z dnešního hlediska jde o absolutně nehratelný titul vizuálně připomínající hry pro Amigu CD32. Ve své době však nabídl poctivou hratelnost a získal prvenství v podobě první letecké hry pro PSone. V roce 1996 jsme se dočkali povedeného pokračování v podobě Ace Combat 2. Ten byl vylepšen ve všech možných faktorech, ať už šlo o větší výběr letadel , delší životnost či radikálně zlepšenou grafiku. Jedním z vrcholů PS1 se stal třetí díl s podtitulem Electrosphere z roku 1999. Ten vytáhl z 32-bitové konzole opravdu maximum a převálcoval konkurenční Eagle One : Harrier Attack (obě hry vyšly prakticky zároveň) ve všech ohledech. Fanoušky však nepotěšil totální odklon od alespoň minimální reálnosti. S prototypovým letounem jste se dostali dokonce do stratosféry, kde jste likvidovali nepřátelské satelity. První AC pro PS2 s názvem Ace Combat : Distant Thunder sice nepřinesl mnoho nového, ve své době však doslova šokoval grafikou. Nedávno vydaný poslední díl série - Ace Combat : Squadron Leader – pak potvrdil, že i nadále lidé z Namca umí. ACA je první a zatím i jediná verze AC pro handheldy.

Klady a zápory

Letadla pro GBA
Skvělá arkádová hratelnost
Rozmanité mise
Slušný výběr letounů
Šikovné briefingy

Malá viditelnost
Vyšší obtížnost
Hloupý příběh
Absence ukládání pozice na cartridge

Příběh ACA se odehrává v nedaleké budoucnosti, kde se jako nováček UAD (United Air Defence) vydáváte do boje proti silám ASF (Air Strike Force), které neusilují o nic menšího než ovládnutí (zív) celého světa. Příběh je tak dokonce nudnější než u ostatních Ace Combatů a nedokážu si představit, že by mohl některého z hráčů oslovit. V případě, že by nějakého z mladších pařanů opravdu zaujal, doporučuji zkusit výpravné dílo Pong. To vypráví o odvěkém rivalství hlavních aktérů a o jejich největších bitvách na rozlehlých prostranstvích. Teď ale vážně. ACA je i s několika chybami opravdu zábavný titul a pokud překousnete jeho vyšší obtížnost, vydržíte u něj opravdu dlouho. Poslední poznámka se bude týkat stupidního systému ukládání pozic, který je v ACA ztvárněn pomocí zastaralých hesel. A tak tedy k potřebné výbavě k hraní ACA patří kromě helmy a letecké kombinézy i papír a tužka nebo fotogenická paměť.

Ace Combat Advance

Výrobce/Distributor	Human Soft / Namco
Platforma	GameBoy Advance

Ukládání pozic:	ne, systém hesel
Multiplayer:	ne

Verdikt:

ACA je slušně hratelnou hrou, které kazí hodnocení nepříjemné chyby v designu a lobotomický příběh.

Hodnocení:

70% (info)