Je tomu sotva pár měsíců, co v populární červí sérii Worms nastal zlomový okamžik. Nebylo jím nic menšího než přidání třetího rozměru (recenze Worms 3D), což mnoho původních fanoušků rozdělilo – ostatně jak tomu bývá vždy u nějakého radikálnějšího kroku – na dva tábory. Jedni si na nový rozměr zvykli, přešel jim do krve a hru si do značné míry oblíbili. Druhé třetí rozměr příliš neoslovil, zatratili ovládání a často se ozýval i argument týkající se "ztracené staré dobré atmosféry". Tak jako tak, ve své době už Team 17 musel nutně přijít s něčím novým, poněvadž další 2D díl by již zřejmě přesáhl pomyslnou hranici "ždímání peněz". Navíc předchozím 2D dílům prakticky nic nechybělo. Nám se však sešel rok s rokem a Team 17 to zkouší s červíky znovu. Jako základ dle předpokladu posloužil původní engine, systém ovládání se také nezměnil... co to tedy na nás zkouší? Tím nejdůležitějším se v novém díle stává – pomineme-li nová grafická schémata, animace a zbraně – lehce strategický element s budováním opevnění. Hra tak rázem získává opět nový rozměr (tentokrát ale co do zábavnosti :).
|
pokud se vám takto sesype pracně postavená citadela, připadáte si jako vojevůdce, který se bezmocně dívá na svoji decimovanou armádu.
Je jasné, že každá z budov (respektive věží) disponuje svoji silou a funkcí. Obyčejné věžičky toho příliš nevydrží, ani z nich nelze střílet z pokročilých zbraní, ale na rychlou expanzi kvůli zpřístupnění dalších míst pro stavbu se hodí dokonale. Postupem času tak můžeme plochu zastavět pevností, hradem, nebo citadelou. Právě citadela nám nabízí několik bombastických zbraní, které často rozhodují bitvu. V praxi jsou budovy do hry zakomponovány nenásilně. Pokud červ stojí mimo budovu, má k dispozici svoji klasickou výbavu (bazuka, granáty...). V okamžiku, kdy si povyskočí na některou z věží, zpřístupní se nové možnosti. Zvolíme třeba katapult – ten se rázem na otočném podstavci zjeví na věži. Stiskneme klávesu pro zaměřování z vlastních očí a zacílíme. Nutné je brát v potaz směr a sílu větru, následně stiskem levého tlačítka myši určíme sílu výstřelu. Potom už jen sledujeme, jak tři projektily zasahují nepřátelskou věž i s červem, z níž se za efektních výbuchů stává zřícenina. Nepřátelský červ 
pěkným obloučkem odlétá stranou.
"Pokud bych měl hodnotit hru z hlediska zábavy, jedná se o chytlavou záležitost."
A co další zbraně? Nechybí, katapultu zdárně sekunduje mortar s knězem, z obléhacího stroje létá los, zákeřně vyhlíží nosorožec. Ten se rozeběhne určeným směrem, avšak po stisknutí tlačítka exploduje jako sebevražedný atentátník. K pokročilým zbraním přiřaďme ale i opičky, které jsem si osobně velmi oblíbil. Požadovaným směrem vystartuje několik skákajících a vřískajících opiček, což může vypadat roztomile, když tu se ozve ohromná detonace a opičky vybuchnou. Díky rozptylu se dokonale hodí do husté zástavby, kde napáchají dostatek škody. K originálním kouskům přiřaďme i božský totem, zajímavě zní i nukleární bomba. Tu jsem ale neměl možnost vyzkoušet.
Těžiště takovýchto her spočívá ve hře více hráčů. Worms Fort: Under Siege si zahrajeme jak u jednoho počítače (až 4 hráči), tak po síti a internetu. Z hlediska hry jednoho hráče se dočkáme předpřipravených misí. Inteligence počítače vykazuje jisté známky taktiky, například se opravdu snaží nabourávat slabé články a bourat vám tak další napojené budovy. I on ale dělá chyby. Překážky sice překonává schopně, ale zdaleka ne na první pokus. Pokud bych měl hodnotit hru z hlediska zábavy, jedná se o chytlavou záležitost. Stavění budov sice zní obyčejně, ale co do herní taktiky se hra nakonec hraje úplně jinak. Na co bych si zatím ale postěžoval, je příliš citlivá přejíždějící kamera, které nešla v menu ani invertovat. To se ale do plné verze ještě může změnit, v což doufáme. I tak se Worms Fort: Under Siege tváří jako hodně příjemná záležitost.
Index očekávání: 8/10
