Studio Massive Development známe díky jeho úspěšné dvojici sci-fi realtime strategií Ground Control, které kladly důraz na boj. Jejich nové dílo World in Conflict je usídleno ve stejném žánru, byť akce byla ještě dvakrát podtržena, ovšem téma se změnilo od základů a je nyní mnohem uvěřitelnější. Románů, kde se Sověti v alternativní historii postaví západním spojencům v čele s Američany, jsou plné regály. Příběh World in Conflict se však mezi nimi neztratí, napsal ho totiž poměrně známý spisovatel Larry Bond, který pracoval například i s Tomem Clancym na jeho slavných konspiračních dílech.
Příběh World in Conflict se však mezi nimi neztratí, napsal ho totiž poměrně známý spisovatel Larry Bond, který pracoval například i s Tomem Clancym
Sověti nejprve přejedou celou Evropu, o něco později už jsou ruské lodě ukotveny v přístavu v Seatllu a sjíždí z nich vojenská technika. Coby policie, jež chce zkontrolovat neohlášená plavidla, se na horizontu objeví letka vrtulníků Hind. Když vidí všude pobíhající Sověty a těžkopádné tanky drtící stojící vozidla, neostýchají se otevřít palbu. Nezvaný návštěvník pochopitelně odpovídá. Do toho se na svém kole projíždí malá holčička – i ona vidí nebe
plné parašutistických rudoarmějců. Ano, zhruba tuto válečnou idylu vám vykreslí renderované intro. Massive chce příběh, na který evidentně hodně sází, vyprávět pomocí častých tu in-game, tu renderovaných sekvencí. V jedné z nich poznáme i hlavního hrdinu hry – kapitána Parkera, jenž se snaží se zbytky amerických útočných sil zuby nehty zastavit drtivou invazi.
V jedné z nehratelných animací prochází Parker se svými parťáky malým městečkem Pine Valley. Nerušenou konverzaci přeruší výstřel. Jeden ze členů jednotky se skácí. Odstřelovači! Video se plynule přeměňuje ve hru, která po vás žádá řešení: najít ostrostřelce a samozřejmě je vyřídit. Ale není možné se ubránit detailnějšímu průzkumu krás přístavního městečka. To se chlubí především svou pobřežní promenádou, malými obchůdky, dřevěným kostelem s obklopujícími zalesněnými kopečky. V dáli se tyčí zasněžené špičky hor snad až do samého nebe přes malé bílé obláčky. Screenshot by se okamžitě dal použít jako pohlednice. A to máte navíc k ruse zcela volnou kameru, s níž se podíváte klidně až do výkladních skříní obchodů. 
Bojiště lze obdivovat od samého počátku v celé jeho rozloze – „fog of war“, tedy zamlžení neprozkoumaných oblastí tu nehledejte. Ovšem to, zda objevíte nepřítele, záleží na reálně propočítávaném dohledu vašich svěřenců. Misi začínáme s dvěma jednotkami vojáků, jedním terénním vozidlem a jedním tankem Bradley. Ovládáme je klasicky pomocí myši, stisknutím jediného tlačítka vojákům přikážete, aby naskákali do strojů. Hrdina Parker ale na bojišti není fyzicky přítomen. Hrdiny se speciálními vlastnostmi ve World in Conflict vůbec nehledejte.
Naši bojovníci objeví odstřelovače na vrcholku jednoho z komínů místní fabriky. Pěchota se k němu ovšem se zdravou kůži nedostane a pro mašiny je cíl příliš vysoko. Proto je zapotřebí využít zvláštních schopností – takřka každá jednotka ve hře nějakou má. Zaparkujeme tedy Bradleyho pod komín a vypustíme dým. Za kouřové clony vyskáčí vojáci a připevní na spodní části komínu výbušninu.
Rychle zpět a pryč odtud. O několik sekund později vidíme efektní explozi: cihly létají všemu směry a komín se realisticky hroutí.
Sověti nejprve přejedou celou Evropu, o něco později už jsou ruské lodě ukotveny v přístavu v Seatllu a sjíždí z nich vojenská technika.
Konec mise? Ale kdeže – ta teprve začíná. Městečko totiž zrovna obsadili Rusové a velení nenapadne nic lepšího než nám nakázat jejich vystrnadění. Namísto výstavby základny a těžby surovin nám přidělí několik bodíků, za které si můžeme objednat posily. Je třeba pečlivě vybírat, nabídka je široká, ale početní omezení tvrdá. Objednané jednotky se o několik okamžiků později snášejí ze země. Pokud o ně přijdeme, jsou nám vráceny bodíky a my si můžeme „přát“ nové kousky. To znamená, že vždy ovládáme jen hodně malý počet vojáků a strojů, což ze hry udělá nebývale napínavý mix strategie, taktiky a akce.
Podobně jako v Battlefieldu je nutné dobývat jednotlivé oblasti. Zónu tvoří až tři
kontrolní stanoviště, která je pro zisk celého areálu nutné zabrat. Vrháme na bojiště tedy hned několik tanků, čímž záhy zabíráme dvě pozice. Spouštíme kouřovou clonu, do níž vyskáčí vojáci a vrhají se ke třetí. Zde už ale narážíme na odpor. Rusové se zabarikádovali v domcích. Naštěstí mají naši Bradleyové na střeše mocné rakety. Několik výstřelů a domky se hroutí, jakoby byly z karet. Po dobytí zóny začnou jednotky automaticky budovat obranu, jako jsou kulometná hnízda či flak kanóny. Budou potřeba, jelikož Rusové se s prohrou nehodlají smířit a vrhají se na zteč notně posíleni. Je potřeba se bránit, přičemž čas od času je nám nabídnuta vedlejší mise prostřednictvím krátké animace. Tu je třeba osvobodit kamaráda, tam zase vpadnout nepřátelské artilerii do zad. Díky plnění bonusových cílů si otevíráme přístup ke stále schopnějším jednotkám. Časem tak budeme mít tanky Abrams, vlastní artilerii nebo mocné bombardéry. Přes vylepšený arzenál je Sovětů čím dál tím více a tlačí nás dále na pláž. Z dříve malebného městečka je nyní líté bojiště s mnoha výbuchy, hra dokonce změnila grafické filtry, aby vypadala bitva dramatičtěji. Cvrlikající ptáčky nahradil zvuk alarmu a ohlušující výbuchy. Ale pozor, teď jich přibylo. Na moři vidíme přibližující se a střílející lodě s americkými vlajkami na stěžních. Jsme zachráněni!
To jsme si popsali jednu napínavou misi ze singleplayerové kampaně. Ale tu jednou dohrají i ti nejméně zkušení hráči – co pak? Inu pak tu je propracovaný multiplayer, na němž si v Massive dávají nesmírně záležet. Hráč si zvolí jednu ze čtyř tříd: pěchotu, tanky, letectvo či podporu. Podle ní si bude moci kupovat jednotky. Budou mu k dispozici i ty z ostatních tříd, ale za příliš velké peníze. Každý hráč na mapě tak bude mít svou malou armádičku, s níž bude muset kooperovat s armádičkami jiných hráčů proti ostatním. Na aliancích bude záležet opravdu hodně, protože hra funguje na principu kámen-nůžky-papír a například s tanky toho proti letectvu moc nezmůžete. Pokud se hru více hráčů povede vyvážit podle plánu, mohli bychom tu mít další síťový evergreen. Natolik chytlavě celý systém působí.
Bojiště lze obdivovat od samého počátků v celé jeho rozloze – „fog of war“, tedy zamlžení neprozkoumaných oblastí tu nehledejte.
Nezbývá než dodat, že se vážně moc těšíme na čtvrtý kvartál tohoto roku, kdy má World in Conflict vyjít. Do žánru realtime strategií totiž přinese nové prvky, a to především ty spojené s akcí. Kupodivu to ale nebude na úkor strategičnosti, ba právě naopak.Index očekávání: 90%
