Strategie Iron Danger je dokonalým důkazem, že originalita ještě nevymřela

  • 4
Zapomeňte na save a load. Možnost libovolně převíjet čas dopředu a dozadu dělá z jinak celkem béčkové fantasy strategie Iron Danger nezapomenutelnou záležitost.

Když jsem na Gamescomu stepoval před prezentační místností hry Iron Danger, měl jsem sto chutí odejít pryč. Z propagačních materiálů na mě působila jen jako laciný derivát Divinity: Original Sin, o jejích autorech jsem do té doby neslyšel a zvolená steampunková stylizace mi přišla zoufale neoriginální. No a vida, nakonec jsem odešel s očima navrch hlavy a přesvědčením, že šlo o jednu z nejlepších her, které šlo na GC vidět.

Iron Danger

Iron Danger stojí a padá na inovativním bojovém systému, který hráči umožňuje plynule posouvat čas dopředu a zpět. Vzpomínáte na nezávislý hit Braid? Tady je to něco podobného, jen méně akčního a více přemýšlivého. Například směrem k nepřátelům pošlete fireball, ale ten se ukáže jako neúčinný. V klasické hře byste si zanadávali nad vyplýtváním jednoho kouzla, případně rovnou nahrávali uloženou pozici, tady stačí jedním tlačítkem přetočit čas o pár sekund zpátky a můžete hned vyzkoušet něco jiného.

Mohlo by to vypadat, že takový systém postrádá pro hráče jakoukoliv výzvu, ale opak je pravdou. Jednak jste pod permanentním tlakem způsobeným obrovskou přesilou mnohem silnějších nepřátel, jednak ovládáte rovnou dvě postavy najednou a zkoordinovat jejich akce dohromady není nic jednoduchého.

Mechanismus posouvání času má navíc řadu omezení. Posouvat lze jen o zhruba vteřinové úseky, kterým se zde říká úder srdce. Do paměti se jich přitom nahrává jen posledních 10, takže pokud jste snad udělali chybu před delší dobou, máte prostě smůlu.

Důležitou vlastností bojového systému je naprostá absence náhody. Nejsou tu žádné skryté „hody kostkou,“ jejichž výsledek by ovlivňoval například množství uděleného zranění. Vše je tak snadno čitelné a předvídatelné a hráč má hned jasno o dopadu svých rozhodnutí.

Geniální souboje ale nakonec nejsou tím jediným, co si zaslouží vaší pozornost. Hlavní motivací pro hraní má být krátká, ale o to víc intenzivní příběhová kampaň. Autoři ji rozsahem přirovnávají například k Mutant Year Zero, s nímž ostatně sdílí i do hloubky rozepsaný okolní „lore.“ Ostatně vydání Iron Danger doprovodí i příběhový komiks popisující události předcházející začátku hry.

Největší výhrady tak mám vůči grafice, která je opravdu hodně stylizovaná, až mi to nesedí k vážnému pojetí hry. To však může být jen můj problém, spousta lidí má toto odlehčení ráda, viz třeba popularita Torchlightu nebo již zmíněných Divinity.

Kdy má být hotovo, ještě není jisté, ale vzhledem k pokročilému stavu vývoje bych tipoval druhou půli roku 2020. Potvrzeny jsou platformy PC (Steam), X1 a PS4.


Témata: strategie