Dobré skutky se poslední dobou moc nenosí, zvláště pak v herní branži, kde jde vydavatelům jen o to, nahrabat si co možná největší balík peněz a následně nalítnuvší hráče odkopnout. Na MMO scéně je tomu sice trochu jinak – je třeba si platící zákazníky pokud možno dlouho udržet, což však při častém vytvoření závislosti na podobných titulech není zas až takový problém. Autoři Guild Wars, společnost ArenaNet, se ale zdají být mnohem ohleduplnější. Tvoří totiž MMORPG, a teď se podržte, za které nebudou požadovat měsíční poplatky, tedy jeden z důvodů, proč se masivně multiplayerové hraní rozšiřuje tak pomalu, minimálně u nás! Samozřejmě nejsme naivní a víme, že ArenaNet nepatří do spolku charitativních organizací, ovšem, když se nad jejich postupem zamyslíme, nutně musíme dojít k závěru, že jsou hodně chytří. Vezměme si dnešní MMO trh. Je přesycený až po okraj a nové projekty vznikají i zanikají jako na běžícím pásu. Popravdě, Guild Wars by mezi nimi asi zapadla, bez větší šance na úspěch, a to ne proto, že by byla špatná, ale kvůli absenci silnější značky. Ovšem, jakmile tvůrci vyrukovali s nulovými měsíčními poplatky, začaly se o hru zajímat miliony hráčů,
potenciálních zákazníků, kteří si dost možná koupí krabici se hrou a půjdou si užívat do perzistentního světa, aniž by museli mít kreditku a na ní patřičný obnos! Jistě nemusím připomínat, že především pro našince jde o ideální vstupenku do kolotoče těchto dosud nedostupných her.
Vývoj Guild Wars již sledujeme nějaký ten pátek, tudíž nám samozřejmě neunikla pozvánka do otevřeného betatestu, který se poprvé tak trochu nešikovně konal v době pořádání letošní výstavy E3, kdy jsme byli zaneprázdněni zpracováváním všemožných materiálů k jiným hrám, ale tentokrát nám už neutekl! Opět šlo jen o menší zatěžovací test s dvoudenní dobou trvání, ovšem k ochutnání a slušnému propaření nám stačil bohatě. Nebyli bychom to my, kdybychom si nabyté zkušenosti tajemně ponechali, a tak se z nich můžete těšit i vy! Za zmínku rozhodně stojí minulost firmy ArenaNet, která je v následujících souvislostech dosti důležitá. Toto jméno jste před započetím vývoje Guild Wars neměli možnost slyšet, ovšem zkušenosti 
zaměstnanců ArenaNetu mluví za sebe. Jde totiž o bývalé Blizzardy, kteří měli nejen prsty, ale rovnou celé ruce především ve Starcraftu, ale také v Diablu a především se velkou měrou podíleli na vývoji online systému Battle.net, jenž obhospodařuje multiplayery všech blizzardích her. Předpoklady k tvorbě vynikající hry tu tedy rozhodně jsou!
Ke hraní Guild Wars jsme potřebovali jen velice titěrného klienta, jehož spuštění rozjelo download několika málo desítek MB, jejichž stáhnutí ovšem trvalo, zřejmě z důvodů přetížení systému, nepříjemně dlouho. Je třeba si však uvědomit, že jde jen o betatest, který má za úkol právě podobným problémům v plné verzi předejít. Menší balík dat dával tušit, že budeme muset hodně stahovat v průběhu samotné hry a také, že ano. Ve valné většině MMO nemusíte čekat u loadingových obrazovek, Guild Wars na to jde ovšem jinak – před každou misí si musíte stáhnout potřebný balík dat, abyste se do ní vůbec dostali. Nevím, jak to bude řešeno v kompletní hře, ale předpokládám, že podobně, jde zřejmě o daň vyvolanou 
nenutností měsíčně platit. Na druhou stranu – hra rozkouskovaná do menších celků není tak náročná na výpočetní výkon, tudíž se mi obraz hýbal velice svižně i při vysokých detailech.
Na počátku hry je třeba si jednoduše vytvořit postavu tím, že navolíte primární a sekundární povolání. Je zde na výběr pěkná šestice, která pokryje prakticky celou škálu. Jde o hraničáře, nekromanta, válečníka, mnicha, elementalistu a mesmera. Tyto profese se neliší jen v počátečních statistikách, jež je možné ještě trochu poupravit, a to prosím libovolně – bodíky se totiž dají přelévat z jedné vlastnosti na druhou. Ovšem mnohem zajímavější jsou kompletně rozličné schopnosti či kouzla, chcete-li. Každé povolání jich v základní verzi obsáhne celých 75 a další budou podle slov autorů přibývat. Nemá cenu je tu nějak obšírně rozebírat, jde prostě o klasické fantasy záležitosti, jaké bychom od daných povolání zhruba čekali. Mnohem důležitější je, že jejich účinky jsou na hru skutečně fatální a kdo se jich nenaučí využívat, nemá šanci přežít.
Ptáte se, jak se Guild Wars vůbec hrají? Počítejme s tím, že jste zkoušeli klenoty ze série Diablo a omezme se na konstatování, že se od ní GW moc neliší, tedy alespoň na první pohled ne. Ovládáte jednu postavičku, s níž pohybujete buď klikáním myši na různá místa, na něž se tato vydá a útočíte rovněž prostřednictvím tohoto hlodavce nebo ji můžete řídit pomocí kláves WSAD a útoky provádíte mezerníkem. Není se třeba obávat click-festu, zde stačí nepřítele jen zaměřit a jednou stisknout útok. Takhle, ve stylu Diabla, se protlučete minimálně velmi dobře zpracovaným tutorialem, kde narazíte jen na NPCčka, která vám vysvětli již tak jednoduchý interface a vypraví vás do velkého světa.
Jakmile se vydáte do města, začnete potkávat spoustu dalších hráčů, s nimiž můžete tvořit skupinky nebo rovnou gildy, o
nichž celá tahle hra, již podle názvu, je. Na jednotlivé mise nemá cenu chodit samotný. Za prvé se pak hra zvrhne opravdu jen v Diablo a začne tak trochu nudit. Přeci jen neustálé mlácení monster je již trochu přežité, navíc nenabízí tak svižný postup a rychlé levelování. To přichází až s parťáky. Jedním z důvodů, proč hra využívá loadingu jsou tzv. soukromá dobrodružství. Hra například pro tisíc různých skupinek vygeneruje tisíc samostatných prostředí, kde si party nebudou lézt do zelí. Přesto se nedá říci, že by tyto úseky byly nějak mrtvé, to rozhodně ne – vedle monster narazíme i na NPC a čas od času i na nějakou tu faunu. V případě, že byste nebyli schopní nalézt ochotné spolubojovníky z tábora skutečných lidí, máte možnost si najmout pomocníky ze skupiny nohsledů. Nestojí nic, jen si s nimi prostě moc nepokecáte, ani nevymyslíte žádné taktiky, jelikož chodí neustále jen za vámi a ruku k dílu přiloží jen ve chvíli, kdy jsou na obrazovce nepřátelé.
Ve skutečných gildách je mnohem více zábavy a v případě, že máte parťáky z co možná největšího okruhu
povolání, je to parádní, jelikož na vybalancování a spolupráci se autoři skutečně vyřádili. Až směšně jednoduše se dají vymýšlet všemožné taktiky, komba i postupy, a to zde mluvíme jen o PvE (Player vs. Enviroment, tedy hráč proti okolí). Samostatnou kapitolou a později zřejmě hlavní náplní hry jsou Guild Wars, tedy války mezi gildami spočívající logicky na bojích mezi samotnými hráči. Jestliže se se svými společníky cítíte být dostatečně zdatnými, není nic jednoduššího, než se přihlásit do nějakého turnaje a jít si za svým štěstím. V arénách se často dějí neskutečné věci a je radost dívat se na opravdové umělce. Gilda si navíc může upravit ošacení do jednotného obrazu. Přestože jsme Guild Wars hráli opravdu dlouho, betatest byl omezený a je jedině dobře, že máme pocit objevení jen skutečně malého množství všemožných vychytávek a skvělých detailů, které hra obsahuje. Má totiž vydržet na dlouhou dobu a to se jí dle našeho názoru povede, zvláště pokud se o ní bude ještě za běhu starat schopný tým designérů. Na první pohled, především v tutorialu, se hra zdá dosti plochá, přesto však zábavná, ovšem jakmile do ní začnete více pronikat, odkryjí se vám velké hlubiny, které by
od podobného projektu jen těžko někdo čekal.
Podle toho, co jsme měli možnost vidět, bude herní svět značně rozsáhlý - k tomuto zjištění jsme přišli při pohledu na globální mapu, která zobrazovala rozlehlý fantasy svět se vším všudy, na jehož malém kousku jsme se pohybovali. Graficky jde o jednu z nejlépe vypadajících MMORPG dneška. Především prostředí s typickými pastelovými barvami vypadá úchvatně a modely i rozpohybování postav grafický part ještě vyzvedají. Zvuky jsou při bitkách opravdu šťavnaté a ani hudba se nemusí krčit v koutku. Podle prvních dojmů se na nás tedy chystá něco opravdu velkého, jednoduše ovladatelného, dlouhého a především skvěle hratelného. Skutečné kvality odhalí samozřejmě až recenze finální verze, které bychom se snad měli dočkat koncem roku, ale já se již teď nemůžu dočkat! Neplaťte, když nemusíte!
Index očekávání: 90%
