Vesmírné strategie byly na přelomu tisíciletí vyhledávaným žánrem. Dodnes vzpomínáme na fantastické zážitky u Homeworldu, které se popravdě žádnému dalšímu „klonu“ nepovedlo vyvážit. Hezky jsme si sice užili u jeho druhého dílu, Haegemonie nebo Nexusu, což však nic nezměnilo na postupném úpadku tohoto žánru. Vesmír je sice nekonečným prostorem se zdánlivě mnoha možnostmi, na druhé straně však také designérským oříškem – je prázdný a zaplnit ho smysluplným obsahem je tak vždy problém, který jednoduše vyústil v rychlou vyčpělost. Mírně jí trpí i Genesis Rising, snažící se navázat na zašlou slávu svých duchovních předchůdců.
Slibováno je na 30 singleplayerových misí a ušetřeni jsme nebyli ani chvástavých prohlášení, že hra vezme v potaz každou akci či rozhodnutí, které učiníte. Kéž by to byla pravda…
Tři tisíce let po příchodu mesiáše (nebo si alespoň mysleli, že to byl on) si lidstvo dokázalo podrobit takřka celý vesmír se všemi civilizacemi. A že jich tam našli požehnaně. Jedna ale stále zůstávala skryta pod rouškou záhadnosti a její existenci dokládaly pouze mýty. Hovořily o tajemné rase, která má mít prsty v samotném stvoření všeho. A lidi nenapadlo nic lepšího, než se původní entitu vydat
hledat. Betaverze nám lehce nastínila, jak by to mohlo vypadat, ačkoliv mnohé si autoři nechali až na plnou verzi. Dodejme tak, že se náš druh rozdělí na tři frakce, což zřejmě nezůstane bez potyček. Slibováno je na 30 singleplayerových misí a ušetřeni jsme nebyli ani chvástavých prohlášení, že hra vezme v potaz každou akci či rozhodnutí, které učiníte. Kéž by to byla pravda…
Genesis Rising pohlíží na budoucnost ve jménu syntézy moderních technologií a organických součástí. Z toho důvodu je hlavní a jedinou surovinou tzv. „Blood Air“, který získáte jednak ze zničených lodí a jednak klasickou těžbou. Dále ho využijete k nákupu nových lodí, ale třeba i uzavírání aliancí, byť tento prvek jsme zatím neměli možnost příliš prozkoumat. Nejdůležitější jednotkou na mapě pro vás bude mateřská loď, bez níž byste nevyrobili žádné z lehkých či středních plavidel, ani užitkové lodě. Pro výrobu těch nejtěžších „žijících strojů“ si však budete muset obstarat externí stanice a připravit se na dlouhou výrobní dobu. 
Hra nevybočuje z tradičního směřování vesmírných strategií, přičemž taktické možnosti tu jsou, ale ne zrovna obsáhlé. O to více překvapila genová featurka. Vzhledem k organickému původu všech lodí produkujete zpočátku jen lehce vybavené koráby, mnohdy dokonce vůbec. Vtip je v tom, že je musíte vybavit geny, které reálně představují zbraně. Buď se tak budete věnovat výzkumu, jenž není bez nákladů, nebo se prostě vydáte na lov do širých hlubin vesmíru, kde na nějakou tu loď, ať už nepřátelskou nebo neutrální není problém narazit. Její zneškodnění vyústí v ladem ležící vrak, který se hodí vytěžit. Nejenže vyrabujete Blood Air (poškozené lodě se jím rovnou mohou opravovat), ale ještě zpravidla získáte pár genů, jež jistě záhy implementujete jednomu ze šťastlivců své letky. Některé geny jsou takzvaně pasivní, tudíž nepotřebují aktivaci a působí neustále, jiné (zpravidla mnohem mocnější) je nutné manuálně aktivovat. Přitom záleží i na počtu slotů, jimiž každé plavidlo pro tyto hrázky disponuje. Právě zde skýtá hra největší 
prostor pro taktizování. Vytvoříte si jeden mocný křižník a budete na něm stavět každou ofenzívu, přičemž podstoupíte i riziko jeho zničení, nebo nalezené geny naopak rozprostřete mezi více lodí? Pokud teď uvažujete o RPG prvcích, máte naprostou pravdu. Dočkáte se dokonce vylepšování vlastností, tedy genů. Mnohé typy totiž nabízejí boostování – čím více jednotek určitého druhu genu instalujete, tím je loď v dané oblasti silnější. Už z betaverze je jasné, že se jejich počty nešetřilo a jestliže má Genesis Rising nějaký aspekt, na který se opravdu těšíme, je to právě tento.
Hra nevybočuje z tradičního směřování vesmírných strategií, přičemž taktické možnosti tu jsou, ale ne zrovna obsáhlé. O to více překvapila genová featurka.
Přiznáme se, že jsme ke hře nepřistupovali s úplným nadšením a několik prvních okamžiků naše obavy z tuctové vesmírné strategie jedině potvrdilo. Nejprve jsme však byli překvapeni intuitivním ovládáním, podruhé pak zajímavým systémem vylepšování lodí, k nimž si díky tomu vytvoříte vztah. Multiplayer je rovněž slibný, nabízí hru až 12 hráčů a tím pádem i masivní bitvy. Proto kvitujeme slušnou optimalizaci enginu,
který sice není na současné špičce (především odvážný design lodí ukazuje na nedostatek detailu), přesto se na grafiku z větší dálky příjemně dívá. Netvrdíme, že se Genesis Rising stane přelomovým kouskem, zcela určitě ale nejde o žádnou katastrofu. Jistě se najdou hráči, kteří díky ní budou mít v únoru o zábavu postaráno.
Zjednodušeně řečeno bychom mohli říci, že jde o vesmírnou 3D strategii, která na první pohled vypadá nezajímavě až kýčovitě, ovládá se ale hodně příjemně a zanedlouho odhalí i zajímavé trumfy, které jí vyzdvihávají do nadprůměru, odkud by se díky zajímavým misím, jež jsou do plné verze slibovány, mohla odrazit ještě výše. Za vůbec největší příslib pak považujeme vylepšování plavidel stále novými geny, čímž lze z de facto netknutých strojů vytvářet mašiny zdrcující síly, která má navíc potenciál růst.
Pokud teď uvažujete o RPG prvcích, máte naprostou pravdu. Dočkáte se dokonce vylepšování vlastností, tedy genů.
Vývojářské studio Metamorf zatím sice žádnou díru do světa neudělalo, ale projekt vydavatelsky zaštiťuje stále rostoucí Dreamcather, který spolupracuje i s českým studiem Mindware – dokonce mu vydal hru Cold War.Index očekávání: 80%
