Po vynikající a originální vesmírné hře Solarmax nám autoři servírují druhý díl. Opět se jedná o kombinaci strategické hry v reálném čase a logické hry a opět zabíráme pomocí letek malinkatých stíhaček planety, na kterých vyrábíme další letky, a ty posíláme na soupeře. Kromě taktického uvažování je třeba ve hře prokázat i dostatek důvtipu, protože vítězství je částečně i dílem správného rozmístění poměru sil a odhadnutí procentuálních šancí na zničení nepřítele. Ten totiž pracuje naprosto stejně jako vy a obsazuje, co jen může. Navíc má v mnoha misích početní či jinou výhodu, například v podobě statických lodí, automatických věží a podobně. Potud je pokračování Solarmaxu nachlup stejné jako předchůdce. V čem se liší? Nově je možné na posuvníku nastavit, jak velký zlomek svých sil pošlete k další planetě, což sice přináší nové možnosti, ale také nepříjemně zdržuje hru. Vzhledem k tomu, že v Solarmax jde také o rychlost, s jakou se rozhodujete, je každá ztracená vteřina nenahraditelná. Stejně tak byla „vylepšena“ umělá inteligence, která se nyní chová bezpáteřně, zbytečně zákeřně a… Zkrátka jako umělá. Pořád jde o skvělou hru, jen je třeba zvyknout si na opravdu vysokou a neférovou obtížnost.