Když se řekne střílečka nebo strategie, asi každý si dokáže představit, o čem popisovaný titul bude. Jelikož se ale počítačové hry během své nedlouhé historie rozpadly na spoustu žánrů, podžánrů a podpodžánrů, používaná terminologie začala být pro lidi mimo scénu poněkud komplikovaná. Pomalu se dostáváme do situace, kdy každý výrobce chce unikátnost svého díla vyjádřit tím, že jí vymyslí vlastní škatulku. Nebude trvat dlouho a bude to stejné jako v elektronické hudbě, kde se při popisu něčí produkce dozvíte i taková moudra, jako že jde o industriální minimal techtrance.
I když se snažíme psát pro co nejširší publikum, občas si nějakým takovým výrazem také pomůžeme. Aby se vám z toho nezamotala hlava a nezavařil Google, přinesli jsme seznam deseti zavedených žánrů, jejichž název možná zní až příliš složitě a jejichž náplň z názvu nejspíše sami neodvodíte.
1. Roguelike a Roguelite
Rogue z roku 1980 byl jednou z prvních počítačových her na hrdiny vůbec, jeho principy jsou přitom tak univerzální, že různé variace na stejné téma vychází dodnes. Odtud název, který by se dal přeložit jako „podobné Rogue“. Většinou jde o graficky jednoduché, ale pekelně těžké nezávislé hry, ve kterých se po každém startu vygeneruje úplně jiné prostředí, takže se dají hrát stále znovu a znovu. Důležitou součástí hratelnosti je fakt, že hráčova smrt je ve hře definitivní a je poté potřeba začít úplně od začátku. V roce 2008 byly základní kameny žánru pevně stanoveny v tzv. Berlínském výkladu (Berlin Interpretation). Aby hardcore fandům nepraskla žilka, používají vývojáři her, které se od tohoto dogmatu trochu odlišují, raději termín Roguelite (ve smyslu zjednodušený Rogue).
2. Bullet Hell
Speciální odnož stříleček, která spočívá v tom, že více než o likvidaci nepřátel jde o uhýbaní jejich palbě. Tou se v těchto hrách rozhodně nešetří, a tak zabírá většinu obrazovky. Specifikem žánru je, že vystřelené projektily nejsou ve většině případů namířené přímo proti hráčovu avatarovi, ale naopak vytváří na obrazovce výrazné vzorce.
3. 4X
Specifický subžánr strategických her, umožňující hráčům vykonávat čtyři základní činnosti. Jde o průzkum (eXplore), rozšiřování vlivu (eXpand), správu zdrojů (eXploit) a boj (eXterminate). Takto označené hry jsou zpravidla velice komplexní a jejich fanoušci u nich tráví stovky až tisíce hodin. Zpravidla by měly být dohratelné i mírovou cestou, nikoliv jen vyhlazením všech nepřátel. Termín pochází z pera Alana Emricha, autora kultovní strategie Master of Orion, který v narážce na pornografii popsal svůj titul jako XXXX. Dnes už to asi nikomu nepřijde vtipné a tak se spíše používá 4X.
4. Metroidvania
Další příklad toho, že některé mimořádné hry mají takový význam, že je po nich pojmenovaný celý žánr. Tentokrát to ovšem není jen jedna značka, ale dvě, a to Metroid a Castlevania.
Jejich hlavním poznávacím znamením je veliký, částečně otevřený svět, jehož větší část je zpočátku zamčená umělou nepřekonatelnou bariérou. Jak hráč postupuje příběhem a učí se nové schopnosti, může se do dříve navštívených míst vracet a hledat nové cesty. Pod tímto označením si představíme především 2D plošinovky, ovšem výjimkou nejsou ani 3D hry.
5. Tower Defense
Speciální podžánr strategických her, ve které hráč brání svěřené území před vlnami nepřátel. K dispozici má jen omezené prostředky a většina strategie tak spočívá v umísťování správných obranných prvků na správná místa. Kořeny Tower Defense můžeme vysledovat až někam k Missile Command, opravdový boom ovšem přišel až v polovině nultých let 21. století. Tento žánr není příliš komplikovaný na ovládání a tak se popularity dočkal především ve flashových webových hříčkách a na mobilních zařízeních.
6. Looter Shooter
Diablo nejen zcela překopalo žánr akčních RPG, jeho prvky pronikly i do klasických 3D stříleček. V jádru jde stále spíše o hru na hrdiny, ve které se vaše postava zabíjením nepřátel neustále vyvíjí. Tím hlavním zdrojem zábavy je v nich ale sběr nového vybavení (lootu), který hráče neustále žene vpřed. Jak se vyvíjí síla okolních nepřátel, potřebujete stále silnější vybavení, se kterým zase můžete lépe zabíjet nové nepřátele, ze kterých padá ještě lepší vybavení... a to až do doby než vyjde další DLC nebo rovnou nový díl. Tento žánr se ideálně monetizuje, a tak je dnes u vydavatelů velice populární.
7. Idle hry
Pokud jste si mysleli, že počítačové hry mají lidé rádi především kvůli jejich interaktivitě, jste na těžkém omylu. Vedle extrémní popularity streamerů a youtuberů jsou toho nejlepším důkazem tzv. idle hry. Jejich principem je neustálé opakování stále stejné činnosti pořád dokola, aniž byste u toho museli použít nějakou mozkovou činnost. Některé už dokonce došly tak daleko, že při nich není potřeba dělat prakticky vůbec nic (odtud jejich název idleness – nečinnost). Daří se jí samozřejmě především na mobilech.
8. MOBA
O MOBA hrách jste už bezesporu minimálně slyšeli, jde totiž o jeden z nejpopulárnějších žánrů vůbec. Zkratka MOBA stojí za Multiplayer online battle arena a jedná se o rychlé taktické hry založené na týmové spolupráci.
Hráči si na začátku každé partie vyberou svého unikátního hrdinu, jejich úkolem je pak sprovodit ze světa nepřátelskou pevnost. V posledních letech vzniklo obrovské množství titulů, většina z nich zanikla a dlouhodobě se daří prakticky jen League of Legends a Dota 2. Právě Dota byla tou hrou, která žánr založila, tehdy šlo ale jen o modifikaci do populární strategie Warcraft 3. Kořeny žánru však můžeme vysledovat až ke hře Herzog Zwei z roku 1990.
9. Vizuální novely
Je to zarážející, ale v době, kdy počítače dokážou zprovoznit i takovou nádheru, jako je třeba aktuální The Last of Us 2, jsou jedním z nejpopulárnějších žánrů vůbec obyčejné digitální gamebooky. Ve vizuálních novelách jen čtete děj a vybíráte z několika předpřipravených možností, od klasických textovek se liší jen tím, že je doprovázejí obrázky. A tady je právě klíč k jejich úspěchu. Jsou jednoduché na výrobu, dá se do nich nacpat pornografie a dají se ovládat jednou rukou. Ne tedy, že by se mezi nimi nenašly povedené kusy, ale obecně tímto žánrem opravdoví hráči pohrdají.
10. Hack ‚n‘ Slash
Zatímco u ostatních žánrů jsme mohli jednoznačně říct, jakým způsobem se hrají, spojení Hack ‚n‘ Slash spíše vyjadřuje, že náplní hry bude prostě boj. Jakou formu bude mít, už není nikde definované, a tak se jím dají popsat i tak rozdílné hry jako Diablo, Darksiders nebo Dynasty Warriors. Navzdory tomu, že samotný název zní „béčkově“, některé hry k tomu řezání a sekání nabízwjí i poměrně bohaté příběhové pozadí, viz třeba produkce Platinum Games.