Grafické léto
Pro
spotřebitele je nepochybně užitečné, když nejsilnější firmě v určitém oboru
nějaký konkurent šlape na paty – konkurence je katalyzátorem vývoje nových
technologií a impulsem pro snižování cen. U grafických karet jsme byli
nedávno potěšeni tím, že ATI mohutným útokem znepříjemnila NVIDII její spaní na
vavřínech: nabídla světu Radeon
9700, momentálně nejrychlejší grafický čip, a Radeon
9000, který je zacílen do „středního proudu“ a zasazuje po stránce
funkcí a výkonu těžký úder řadě NVIDIA GeForce4 MX. Jenže ono to bude
všechno ještě lepší a v grafické aréně se nebudou prát jen dva
soupeři! Zdá se, že toto léto je ve znamení sympatického vzpamatovávání se
firem, které jsme si už s grafickými kartami pomalu přestávali spojovat.
Nejprve ohlásil svůj zajímavý čip SiS a před pár dny ho následoval
s neméně zajímavým čipem Trident. Ačkoli řešení SiSu není (zejména
jeho ovladače) ve stadiu, kdy bychom ho mohli s čistým svědomím doporučit
ke koupi, a čip Tridentu ještě nespatřil stůl nezávislého recenzenta,
neuškodí, když se na tyto ambiciózní a nadějné projekty podíváme trochu
zblízka.
SiS Xabre – dobrý, ale ještě
musí chvíli zrát...
Tchajwanská firma SiS demonstrovala svůj nový, ve
své historii převratný čip poprvé v červnu na výstavě Computex 2002.
Jedním z marketingových zaklínadel provázejících Xabre se stalo
heslo „8x8“: první osmička reprezentuje podporu specifikace AGP 3.0 (tedy mj.
schopnost komunikovat rychlostí AGP 8x) a druhá osmička symbolizuje
plnou kompatibilitu se softwarovým rozhraním DirectX 8.1.
SiS se nikde nezapomíná holedbat především tím, že to byl on a ne NVIDIA nebo ATI, který první uvedl na trh čip s AGP 8x – praktický význam tohoto faktu je ovšem mizivý. Připomeňme si, že přenosová kapacita sběrnice AGP začíná hrát skutečnou roli až pouze tehdy, když dojde lokální paměť na grafické kartě, a v blízké budoucnosti si pravděpodobně žádná vývojářská firma nedovolí přijít s hrou, která by nutně potřebovala více než 64 MB grafické paměti. Nepříjemným faktem je, že Xabre na základních deskách s čipsety VIA a nForce zatím není možné rozchodit v režimu vyšším než AGP 2x. SiS si je tohoto problému vědom a připravuje do svých ovladačů řešení, za viníky ovšem označuje výrobce čipsetů – firmy VIA a NVIDIA. Otázkou ovšem je, proč jsou grafické karty od NVIDIE a ATI schopny na platformách s procesory AMD běžet stabilně a v režimu AGP 4x, zatímco Xabre nikoli. Inu, SiS má tradičně lepší vztahy s Intelem... ;-) Ovšem i na motherboardech s intelovskými čipsety je Xabre zatím trochu problematický a zdá se, že zapracovat budou muset jak vývojáři sisáckých ovladačů (ti zejména), tak ale i vývojáři her a benchmarků, protože chyba či příčina nestability může ležet na obou stranách. Ovladače jsou také zatím dosti funkčně chudé – nemožnost ovlivňovat taková základní nastavení jako je vertikální synchronizace nebo filtrování žádného experimentátora nepotěší.
Zdaleka největší rozruch kolem ovladačů Xabre způsobil fakt, že obsahují funkci nazvanou vznosně Eagle Eye – nejedná se o nic jiného než o možnost vidět v 3D hrách skrz stěny, případně vidět celou scénu pouze jako drátěný model. Tato věc, kterou kdysi začlenil do svých ovladačů i Asus, je (zejména v multiplayeru) velmi kontroverzní, protože umožňuje získat hráči nepoctivou výhodu. Snahu získávat popularitu tímto způsobem pokládám od SiSu za stejně pochybné jako od hráčů používání této „vymoženosti“.
Rodina 256bitových čipů Xabre je vyráběna 0,15mikronovým procesem a přichází na trh ve třech odrůdách, z nichž nejzajímavější a nejvýkonnější je Xabre400 (64 MB 128bitová DDR SDRAM, frekvence jádra a paměti 250/250 MHz, 4 pixelová potrubí, 2 texturovací jednotky na každé potrubí). Pouze nižší frekvencí se bude lišit Xabre200 a čipem pro opravdové herně-sociální případy bude Xabre80 (ten podporuje pouze AGP 4x a především spolupracuje jen se 128bitovou SDR nebo 64bitovou DDR SDRAM). Společnými rysy čipů Xabre jsou jednotka T&L (dnes už v podstatě samozřejmost), pixel shader verze 1.3 a (stejně jako GeForce4 MX) žádný vertex shader – jeho funkce bude zastávat CPU. Mezi další zajímavé vlastnosti patří optimalizovaná správa paměti nazývaná Frictionless Memory Control (používá interleaving typu 2x64), 3 typy antialiasingu, omezená možnost použití dvou monitorů a televizní výstup se slušnou kvalitou obrazu.
Po stránce výkonu Xabre400 nehodlá soutěžit se špičkami v oboru – atakovaným konkurenčním čipem je GeForce4 MX460, za jehož cenu také bude Xabre400 přibližně k sehnání. Zatím se Xabre400 opravdu pohybuje plusmínus kolem úrovně MX460, ale lze věřit, že nové verze ovladačů posunou čip SiSu ještě o něco výš a vyrovnají výkonnostní výkyvy, které Xabre400 v některých hrách (např. Giants) vykazuje.
Potenciálním kupcům grafické karty s čipem Xabre400 bych doporučil ono zlaté pravidlo: ještě chvíli čekat, jak se to všechno vyvine. SiS na ovladačích usilovně pracuje a hodlá rodinu Xabre v branži patřičně etablovat. Jakmile budou nedostatky kolem tohoto nadějného čipu v rozumném rozsahu vyřešeny, bude mi potěšením ho doporučit ke koupi – ovšem zřejmě jen do té doby, než bude na trhu Radeon 9000...
Zdroje: Tom's Hardware Guide, AnandTech, HardOCP
