Je tomu již celé dva roky, co jsme vám na našich stránkách poprvé představili první kapitolu Jacksonova filmového zpracování Pána prstenů na motivy fantastické knihy páně Tolkiena, která má na svém kontě přes sto milionů prodaných výtisků a výjimečné čtenářské ohodnocení - kniha století. Ten čas utekl jako voda, ostatně jako vždycky, když se díváte zpět do minulosti. Jak bylo jednou hezky řečeno - vzpomínky nás navracejí do minulosti a sny nás ženou do budoucnosti. Sen režiséra Petera Jacksona nabyl nyní konkrétní podoby a formy, neboť je tu konečně poslední díl jedinečné fantasy trilogie, přičemž by se slušelo poznamenat, že Jackson strávil celých sedm let jejím psaním, režírováním a produkováním. Jak on sám říká:
"Bylo to vyčerpávající období, které se svojí náročností zas až tolik nelišilo od dobrodružství Froda a Sama. Moc jsme toho nenaspali, normální život se nám poněkud vzdálil a byly chvíle, kdy jsme se jeden druhého ptali, zda dokážeme dojít na konec cesty. Po dvou letech přípravných prací následovalo dvě stě sedmdesát čtyři dní samotného natáčení, načež následovaly dva roky postprodukce. Dnes jsem rád, že mohu tuto trilogii vyslat do světa. Opustila moje ruce, aby se stala majetkem všech těch, kteří mají rádi Tolkienovy knihy, a aby si z této trilogie vzala současná i budoucí generace to, co uzná za vhodné, stejně jako z Tolkienových knih."
» Vyhrajte originální hry Lord of the Rings: Return of the King od Electronic Arts a lístky do kina Village Cinemas na film Pán prstenů: Návrat krále v naší soutěži ZDE »
Není tedy pochyb o tom, že hlavním hybatelem celé hobití cine-ságy byl scenárista a režisér Peter Jackson. Narodil se 31. října 1961 ve Wellingtonu na Novém Zélandě. Od svých devíti let natáčel amatérské videosnímky, ve kterých s přáteli hrál a sám si k nim s oblibou vytvářel především latexové masky. Podporován rodiči vrhl se roku 1983 do natáčení své celovečerní prvotiny Bad Taste - kanibalové z vesmíru, o lidožravých mimozemšťanech v modrých košilích a za čtyři roky ji dokončil. Dalším počinem byl krutý pohled do zákulisní estrádní show - komediální loutkový muzikál pro dospělé Meet The Feebles, ve kterém moucha novinářka svačí čerstvé exkrementy a explodující vnitřnosti provázejí představení. Na vrchol se však dostal extrémním splatter komediohororem o boji dvou mladých lidí za jejich lásku ve vile plné zombií Braindead - živí mrtví. Pak se zklidnil. Následovalo pubertální drama dvou dívek, které vyřeší své problémy cihlou, za jehož scénář byl spolu s Frances Walshovou nominován na Oscara (Andělské bytosti). Do Jacksonovy filmografie patří také nepříliš úspěšný komediohoror Přízraky a paradokument Zapomenuté stříbro.
"Chtěl jsem na plátno převést všechny nejsilnější okamžiky z Tolkienových knih pomocí moderních technologií tak, aby diváci zažili v kině věci, které se jim tam ještě nikdy nepřihodily."
Jen sepsání všech tří scénářů zabralo Jacksonovi, Fran Walshové a Phillipě Boyensové tři roky. Možná také proto, že - jak Jackson říká, "Jsem nechtěl dát divákům něco jako standardní fantasy film, chtěl jsem být ve výrazu mnohem realističtější."
"I při samotném natáčení jsem se neustále vracel k Tolkienovým knihám. Kdykoli jsme točili nějakou scénu, ihned jsme přečetli příslušnou kapitolu a vždy jsme v ní našli inspiraci."
Philippa Boyensová říká: "Čím vícekrát čtete Tolkienovy knihy, tím komplexnějším dojmem na vás působí."
Recenze předchozích filmových dílů: |
ONDRA:
Závěrečný díl filmové trilogie je dlouhý přesně tři hodiny a jednadvacet minut ve zkrácené verzi - stejně jako u předchozích dvou částí vyjde i rozšířená verze, která doplní řadu scén a obohatí i samotný závěr. K samotnému filmu se jen těžko něco dodává - nalezneme v něm
jak dojemné tak po vizuální stránce opravdu fantastické scény. Za zmínku stojí úžasné záběry na bortící se hradby, krásnou krajinu v rodném kraji hobitů, případně některé bojové momentky. Naopak se nemohu ubránit dojmu, že závěrečný díl coby celek občas působí poněkud roztříštěně. Ale pokračujme dále; v předchozích částech jsem si osobně příliš neoblíbil různé "vychytávky", které předváděl Legolas (jako jízda na štítu po hradbách) - a ano, ani tentokrát si je tvůrci (v podobě jedné velké) bohužel nenechali ujít. Dokázal bych si představit i jiný poměr vybraných scén a důležitost, kterou na ně tvůrci kladou - v tomto směru však vkládám naděje právě do rozšířené verze. Z celkového pohledu mi jako nejzdařilejší připadá druhá část, ovšem coby celek se jedná o vynikající trilogii, za níž stojí spousta peněz, dřiny a potu. A výsledek je poměrně jednoznačný - je to paráda. Z mého úhlu pohledu se jedná, až na spekulativní konec, o důstojné zakončení ságy.
Hodnocení: 86%
SLEEPLESS:
Kolotoč, který se rozjel před třemi lety uvedením prvního dílu trilogie Pán prstenů se na začátku letošního roku konečně uzavřel uvedením Návratu krále. Z mého pohledu bohužel nemohu říci, že by se jednalo o nejlepší možné zakončení. Třetí část vyniká (dle mého názoru) nad ostatními pouze délkou, zatímco v ostatních aspektech se drží na místě
posledním. Nejvíce patrné je zbytečné protahování nezajímavých scén, kdy se prakticky nic neděje. V těchto momentech navíc režisér nechal vyniknout hereckému umění hlavních hrdinů, které je na můj vkus hodně slabé i na poměry akčních filmů. Příkladem za všechny budiž elf Legolas, jehož filmové podání doslova zesměšňuje Legolase tak, jak jej ve svém románu vylíčil sám Tolkien. Legolas ve filmu je pouhou loutkou a karikaturou, která se mlčky drží ostatních, čas od času se upřeně romanticky zadívá do kamery a vykouzlí úžasný postoj, který by mu mohl závidět lecjaký manekýn. Ještě horší jsou však situace, kdy Legolas (O. Bloom) dostane prostor předvést svůj verbální projev. Potom platí, že co slovo, to perla. Nemluvě pak o akčních momentech, kdy je Legolas jediným akčním hrdinou na scéně.
Ve Dvou věžích to byla úchvatná jízda na prkně po hradbách Helmova Žlebu a nyní je to cirkusový výstup s Olifantem, jehož smysl mi zkrátka uniká. Legolas ovšem není jediným elementem, který v mých očích film shazuje z příček nejvyšších. Tím dalším je nevyrovnanost jednotlivých záběrů i scén a celková roztříštěnost. Návrat krále je už ve své knižní podobě velmi bohatý na události, ale Tolkien měl dost prostoru vše řádně vysvětlit a dokončit. Filmaři na to čas neměli. A je to bohužel vidět.
O zbytečně dlouhých scénách, kdy se nic podstatného neděje, už řeč byla, ale žádná z nich se nevyrovná závěru filmu, který je možné klidně zkrátit o pět minut. Opakované záběry na plačící a objímající se hobity dle mého názoru postrádají skutečný emocionální efekt, alespoň v porovnání s knižní předlohou. Návrat krále je však i přes výše uvedená negativa stále výborný film. Velké plus u mě filmaři mají za digitální zpracování Oduly, samozřejmě Gluma, ale i trollů a jiných Sauronových kreatur. Na tyto uměle vytvořené tvory je radost pohledět, stejně jako na skřety. Velmi povedené jsou také bitevní obrazy, zejména pak scéna při obléhání Minas Tirith. Celkově se dá říci, že povedené scény převažují a při velké míře velkorysosti by se ty méně povedené, či nepovedené daly přehlédnout. Ale tentokrát už je třeba dát velkorysost stranou. Na úpravy Návratu krále měli tvůrci nejvíce času a dle mého názoru jej vůbec nevyužili. Právě naopak. Nejlepší scény vystřihli a rezervovali si je pro DVD edici. Nakonec nemohu jinak, než Návrat krále prohlásit za nejslabší ze všech tří částí. To ovšem neznamená, že je to špatný film. To v žádném případě. Pouze se nedrží vysokého standardu, který nastavily oba předchozí díly, zejména pak ten druhý.
Hodnocení: 75 %
MARTIN:
Poslední kapitola filmové trilogie konečně zaklepala na naše dveře a pokud otevřete, budete vtaženi do mýtického světa, který se v dohledné době asi těžko komu podaří překonat.
…na úsvitu let byli elfové a lidé spojenci, viděli v sobě příbuzné a mezi lidmi byli takoví, kteří se naučili moudrosti Eldar a stali se velkými mezi veliteli Noldor. A na slávě a kráse elfů i na jejich osudu měli plný podíl potomci elfů a smrtelníků: Eärendil, Elwing a jejich dítě Elrond.
Ano, Elrond - otec Arwen Večernice, kterou představuje Liv Tylerová, jež se tady párkrát mihne pro připomenutí stále nenaplněného vztahu. Nicméně hlavní protagonisté (nejvíce ze všech asi trpaslík Gimli, Legolas si užije svých deset minut slávy ve velké bitvě před branami Minas Tirith) jsou představeni povětšinou velice krátce a opět bez nějakého výraznějšího rozvoje své osobnosti a tak si nejvíce užijete v příběhové linii sledující putování Froda, jeho nerozlučného přítele Sama a znovu parádně digitálně rozpohybovaného Gluma. Stranou pozornosti však tentokráte nezůstal Gandalf, který se ujímá hlavního slova při obraně Gondoru před služebníky temnoty, kde je čas i na glorifikující scény, ve kterých vám - podobně jako při srážce Arwen s nazgúly u brodu - přebíhá doslova mráz po zádech. Pipinova smutná píseň, na jejímž pozadí vede Faramir předem ztracenou zteč, či setkání pána nazgúlú s chrabrou Éowyn.
„Táhni, ohavný dwimmerlaiku, pane mrtvol! Nech mrtvé na pokoji!“
Odpověděl studený hlas: „Nevstupuj mezi nazgúla a jeho kořist! Nebo tě nezabije. Odnese tě až do domu nářků, až do nejzazší temnoty, kde bude tvé tělo stráveno a tvá schoulená mysl obnažena před Okem bez víčka.“
Zařinčel tasený meč: „Dělej, co chceš, ale já ti v tom zabráním, budu-li moci.“
„Zabráníš mně? Ty blázne. Mně nezabrání žádný živý muž!“
„Ale já nejsem živý muž. Jsem Éowyn! Éomundova dcera. Stojíš mezi mnou a mým pánem a příbuzným. Táhni, pokud nejsi nesmrtelný! Ať živý nebo temný nemrtvý, srazím tě, jestli se ho dotkneš.“
To jsou zkrátka nezapomenutelné okamžiky - také díky špičkovému zpracování, jež nabídne dále něco epických obrazů, kam patří ostřelování bílého města skrze katapulty či neuvěřitelný boj s olbřími múmaky. Třebaže jste si občas pohříchu dobře vědomi zakomponování jinak parádních počítačových efektů, stále se jedná o podívanou, která i dnes nemá konkurenci. Dále se připravte na občasné nádherné kamerové nálety na filmové scenérie či situace, jako když vyjíždějí rohanští na pomoc Gondoru - stejně jako se jednotlivé prameny postupně slévají do velkého a divokého říčního proudu, který není možné zastavit, pokud se rozběsní.
V Návratu krále je skutečně přebohaté zastoupení nepřátelských kreatur (různě odporní skřetové, obři či v neposlední řadě nepříjemně vyhlížející pavouk), jež mají daleko do jisté uniformity bestiáře z předchozích dílů. Třebaže se tady hodně bojuje a prostřihy z bitevního pole jsou místy poněkud chaotické, film se nezvrhává v bezbřehá jatka a oku nepříjemných scén je zde poskrovnu.
Vše spěje k dramatickému vyvrcholení, přičemž příběhu neznalý divák s napětím očekává rozuzlení, které však v poslední chvíli překvapivě mění všemi předpokládaný rámec…
Ta loď byla bílá a stavěla se dlouho a dlouho čekala na konec, o němž Círdan mluvil. Ale když byly tyto věci dokonány, Isildurův dědic se ujal panství nad lidmi a přešla na něj vláda nad Západem bylo zjevné, že moc Tří prstenů také skončila, a Prvorozeným svět zestárl a zešedl. V tom čase poslední Noldor napjali plachty a z Přístavů navždy opustili Středozem. Docela nakonec přijeli k Moři Strážci Tří prstenů a Mistr Elrond vstoupil na loď, kterou Círdan připravil. V podzimním soumraku vyplula z Mithlondu, až pod ní klesla dolů moře Zakřiveného světa a vítr kulaté oblohy ji dál neznepokojoval. Nesena ve vysokém povětří nad mlhami světa odplula na Starodávný západ a pro Eldar nastal konec příběhu a písně.
Všechno, co jednou začíná, má i svůj konec. Ten zdejší je možná zbytečně rozvleklý a také s ohledem ke zdejším úpravám knižních faktů by neškodilo zkrácení vcelku zbytečného finálového loučení, zejména v kontextu bezprecedentní metráže snímku. Možná však, že ostří mé připomínky otupí DVD edice nabízející vysvětlení či obohacení tvůrci nabízených zkrácených skutečností.
Každopádně Návrat krále korunuje Jacksonovu snahu věrně vypodobnit Tolkienovo úžasné dobrodružství a dá se říci, že se mu to povedlo skutečně na výbornou! Jedná se o neuvěřitelně výpravné dílo, které v řadě ohledů spoléhá spíše na efekt než na nějaké složité vykreslování jednotlivých charakterů, ale to nic nemění na skutečnosti, že filmový Pán prstenů zkrátka nemá konkurenci…
Hodnocení: 90%
VRECO:
Vše podstatné již v této megarecenzi zaznělo. Filmová trilogie Pán prstenů je, i pro lidi knihou a fenoménem Středozemě dosud nedotčené, špičkovou sérií, proti níž je tolik populární Matrix jen trapnou fraškou. Třetí díl sice začíná poněkud zvolna, vzpomínkami a ještě barvitějším odhalováním příběhu z dílů minulých (např. Glum vzpomíná, jakým způsobem se dostal k prstenu), potom ale rychle vtáhne a nepustí až do konce. Ten je bohužel zbytečně pohádkově přetažený a autoři jej mohli směle prostříhat ze zhruba půl hodiny na deset minut. Vynechání pasáží o Samově svatbě, "dojáku" v podobě loučení se členů společenstva s hobity a několika dalších záběrů ze závěru by jim fanoušci jistě odpustili. Jen díky podle mě nepovedenému závěru nedostane Návrat krále stovku, na kterou byl jinak žhavým kandidátem.
Hodnocení: 88%
KARASMAN:
Na poslední díl trilogie Pána prstenů jsem se těšil jako malý Karas celý rok. Konečně jsem se dočkal a Návrat krále zhlédl. Nebudu to protahovat, podle mě se jedná o nejlepší díl série. Je sice pravda, že některé momenty jsou kýčovité až hanba (výše zmíněný výstup Legolase na Olifantovi je jedním z nich), ale pokud překousnete těchto pár nedostatků, budete odměněni úžasnou podívanou plnou těch nejlepších vizuálních efektů poslední doby. Zarytí fandové knihy budou sice trošku zklamáni absencí několika klíčových momentů (například smrt Sarumana a Červivce, závěrečná destrukce Kraje, apod.), ale pokud by Peter Jackson zahrnul do filmu všechny tyto momenty, protáhl by svůj snímek nejméně o další hodinu. Ale rozšířená verze se plánuje, tak se možná ještě dočkáme.
Hodnocení: 90%
|
Filmový kouzelník v těle hobita
"Štáb o mně často hovořil jako o hobitovi. Nepochybuji o tom, že si jenom dělali legraci, ale musím přiznat, že něco ze životní filozofie hobitů je mi blízké. Dobré jídlo a pohodlná židle před krbem, tím nikdy nepohrdnu. Obzvlášť po natočení tří filmů v jednom zátahu."
Peter Jackson
