Chystaný další díl série Witcher (Zaklínač) nás v redakci hodně překvapil. Ačkoli bylo spoustě z nás jasné, že se takový titul nabízí jako „tutovka“, kterou by si studio mohlo napravit pošramocenou reputaci, nečekali jsme to. A zároveň vlastně ani teď moc netuším, co s touto informací dělat. Je mi totiž jasné, že hra je ještě dlouhé roky vzdálena od svého data vydání.
Pracujeme na novém Zaklínači, potvrzují polští autoři |
Na jednu stranu je fajn, že nás studia pouští k informacím ohledně dlouhodobých projektů. Dává nám to jasnou představu, co od nich do budoucna můžeme čekat. Méně se pak spekuluje, není potřeba v komunikaci autorů hledat nějaké šifry, všichni zkrátka tak nějak víme, co se děje, na čem se pracuje. Tím však paradoxně autoři z dlouhodobého hlediska trochu i přicházejí o pozornost, jelikož jsou v podstatě karty vyloženy na stůl dlouho dopředu.
Každý z nás má určitý limit v tom, kdy se nálada „těším se a mám o hru zájem“ začne rozplývat. Je celkem obtížné být fanoušek něčeho, o čem nám autoři hází jen výjimečně pár drobečků novinek, a mezi nimi dlouhé měsíce až roky prázdnoty. Pozornost se vytrácí a nakonec se i může stát, že spousta lidí úplně zapomene, že se něco už kdysi oznámilo.
Vezměme si za příklad právě CD Projekt, který oznámil Cyberpunk 2077 už v roce 2012, první teaser pak vyšel rok nato. Vsadím se ovšem, že opravdové nadšení hra vzbudila až někdy mezi lety 2018 a 2019, kdy jsme konečně dostali první zásadnější trailery a také datum vydání. Celých těch šest let před rokem 2018 bylo fajn vědět, že CD Projekt dělá také něco jiného než Witcher hry, ale reálně se tato informace stala důležitou až daleko později.
V tomto období „před vypuknutím pravého hype“ jsme aktuálně vedle nového Witchera třeba i s tituly jako The Elder Scrolls VI, GTA VI nebo Metroid Prime 4. Jsou to hry, o kterých víme, že jednou přijdou. To, a také fakt, že na ně zjevně budeme ještě řadu let čekat. Jako důkaz máme třeba logo, jediný obrázek či velice krátký trailer. Anebo také jen dobré slovo autorů.
Všichni o něm věděli, až teď je však další Grand Theft Auto oficiální |
Pojďme si tedy přiznat, že s takto dlouhodobými projekty studia většinou neoslovují tolik nás, fanoušky, jako spíš zcela odlišnou, ovšem důležitou skupinu příjemců: investory. Právě v tom se skrývá důvod, proč velká studia ohlašují projekty takto hodně dopředu. Jde o to, aby byli investoři spokojení a studio je mohlo dlouhodobě ujišťovat: „ano, děláme na tom, není to ovšem hotové“.
Většinou taková prohlášení přicházejí právě s blížícím se datem zveřejnění finančních výsledků za poslední kvartál či nějaké výroční zprávě firmy. Právě zde si může daná společnost u investorů šplhnout tím, že třeba nejistou situaci na trhu nebo horší výsledky přebije příslibem toho, jak už pracuje na očekávaném hitu.
Pro nás hráče je ovšem důležitý pouze finální produkt. Jak ten bude vypadat se v drtivé většině případů dozvídáme až poměrně blízko datu vydání, řekněme s odstupem maximálně jednoho roku, kdy už nám jsou autoři schopní ukázat přímo záběry ze hry. Cokoli dřívějšího většinou bývá v lepším případě předpřipravenou animací, v horším gameplay, který se ovšem ještě může v lecčem změnit.
Aktuálně i ti největší optimisté vyhlíží maximálně tituly roku 2023 a cokoli dál už je zkrátka až příliš vzdálené, aby se na to dalo opravdu netrpělivě vyčkávat. Když se naopak objeví informace, že je hra někde na horizontu třech a více let, nadšení opadá, nebo se třeba i vtipkuje, jak budeme při vydání hry všichni staří. Takto například internet loni reagoval na neoficiální zprávu, že nové GTA vyjde nejdřív v roce 2025.
Pokud by se například nový Witcher držel stejného časového okna mezi potvrzením Cyberpunku a jeho skutečného vydání (2012–2020), pak by se mohlo stát, že si „čtyřku“ ze světa Zaklínače zahrajeme v roce 2030. Ačkoli nechci být zas takový pesimista a věřím, že to autoři stihnou podstatně dřív, i tak je to docela zdrcující představa.
Studia by se podle mne měla soustředit na propagaci her až daleko blíže finálnímu datu vydání, kdy už mají v ruce konkrétní podklady, proč bychom se měli těšit. Jinak je to zkrátka takový výkřik do tmy, který sice nabudí internetové diskuze, jenže nadšení zase rychle vyšumí.
